Zahrada

Geniální!!! Jen škoda, že toho bylo tak málo dílů. Kocour s hlasem Františka Filipovského, to byla jedna z nejúžasnějších pohádkových postaviček. To, jak vždycky skočil do okýnka nad bránkou a začal nadávat....., jak vytáhl zub z tlamy, zamával s ním klukům před očima a nandal ho zpátky......, jak se nechal tahat na pekáči a ocasem střílel......... (06.08.2011)

Už samotná Trnkova předloha je vynikající, poetická, s mnoha úletovými nápady (celá pasáž o namyšlené mouše třeba, nebo nakonec i velryba), vtipem. Loutkové zpracování dotváří dokonale tuto poetiku včetně herců, kteří klukům (kocourovi, slonům, trpaslíkovi, velrybě) propůjčili hlas. Snivé a někdy i tajuplné. Jako dětské sny a hry. (17.08.2014)

Odkaz československého animovaného filmu třetí čtvrtiny minulého století zůstává nedotčen. Jedinečná úroveň animace, pozoruhodné generační seskupení režisérů, animátorů, kameramenů, herců-animátorů, výtvarníků vytvořilo v srdci Evropy oázu, jejíž svéráz dodnes nevybledl. Něžnou hravost, biedermaierizující idyličnost, v níž ani zlo nepostrádá zpětnou vazbu úmyslu a touhy být včleněn do společnosti těch, kteří si tak rádi hrají, lze jen těžko postihnout slovy. Pojarova ZAHRADA patří nesporně k dílům nejzdařilejším a stále živým. Pro všechny děti od 5 do 90 let. (04.03.2016)

Pojarovský majstrštyk, který zasáhne člověka zvláštní směsicí nálad a zběsile treskutých nápadů - svou nostalgií, laskavým a přitom chytrým humorem i klukovskou hravostí, uličnictvím, bezbřehou fantazií a bla bla bla..takhle bych mohl květnatě chválit až do rozplyznutí.. Navíc je kouzlo i v tom, že příběhy fungují taky samostatně, ale samozřejmě je nejlepší to vidět jako animák - celovečerák v kuse, co se hned tak neokouká, poněvadž vychytávek je tam spousta:) (20.05.2011)

Dětská fantazie naprosto svobodná, ale přitom ne chaotická. Neuvěřitelně kouzelné hry a hříčky a různé druhy animace. Na takovou věc už asi nebudou peníze. A kdyby jo, tak se nenajdou tvůrci.___ Dodnes, když vidím zahradní branku obrostlou břečťanem a zahradu obehnanou vysokou zdí, napadne mě: třeba je to tahle...! (01.03.2010)