Černá labuť

║Rozpočet $13miliónov║Tržby USA $106,954,678║Tržby Celosvetovo $329,398,046▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $9,443,092║ Tržby za predaj DVD v USA $24,268,380║ Psychadelické a to riadne, Aronofsky prevalcoval svojím poňatím Lyncha, dal príbehu o balete ráznu hĺbku a podstatu, Natalie Portman excelentne, brrrr až nechutné divadielko, skvelá kamera a hudba. /80%/ (13.12.2011)

(1001) Ach jo, ach jo, ach jo, tak už je mi natuty jasné, že po Fontáně se moje cesty s Aronofským začaly rozcházet. Wrestler mě jenom nebavil, kdežto Black Swan už mě vyloženě naštvala. Už v průběhu sledování jsem si psala rozčílené poznámky, kterým se pokusím dát nějakou formu, ale spíš to aby bude snůška nesouvislých výkřiků. Tak jdeme na to. - Všichni vypadají jako naprostí psychopatové už od začátku, chybí mi stádium, kdy by všechno vypadalo jako v ráji a teprve potom se to hrozivě odkrylo. Postrádám vývoj. - Kamera a její pohyby mi na začátku hodně vadily, ale potom jsem si uvědomila, že to je záměrně, takže aspoň za to bod nahoru. To bylo disturbing, když už nic jiného. - Hudba mě silně zklamala. Byla celá podivně vyhroceně fatalistická, podobný dojem mám i z celého filmu. Tak strašně se to snaží vypadat a působit tajemně a významně, až je to ve výsledku beznadějně prázdné. - Z tolika růžové by se zbláznil každý. - S mamkou jsme vždycky vedly spor ohledně dvojice Keira - Natalie. Máma říkala, že Natalie je jenom sexy, zatímco Keira umí i hrát, já prosazovala opak. Teď už si tím nejsem jistá. Je mi jasné, že Natalie bude za svůj výkon zde velmi chválena a nejspíš i ceněna a oceňována, ale pro mě přesvědčivá nebyla. Podívala jsem se na její filmografii a zpětně naznala, že jediný opravdový výkon pro mě předvedla v Leonovi a ve všech ostatních filmech je k uzoufání stejná. A kromě ní film nic jiného nenabízel, ach jo. K čemu je mi krásně křivohubý Vincent, když mu není dán prostor a nakonec jen vyšumí? Nebo Winona. Zajímá vůbec někoho dotahování motivů do konce? Mně teda pouhé prohlášení, že to bylo dokonalé, nestačí. Já to chci vidět. ---- A teď, když mě na to upozornil spolužák a já to porovnala s Pianistkou, tak musím říct, že podobnost je zarážející až skandální a začínám Aronofského podezřívat z bezduché plagiace. (23.01.2011)

Aronofskyho vyznání lásky k Červeným střevíčkům. Psycho (nikoli psychologická!) aktualizace Labutího jezera pro 21. století v artově-mainstreamovém kabátku s již tradičně tklivě plačící; a jen tak mimochodem i skvěle "samu sebe" hrající; Natálkou. Čekal jsem více baletního zákulisí plného ostrých loktů, intrik i posedlosti a méně rádoby horrorových prvků, s kterými si Aronofsky příliš nepotykal (ehm, zrcadla... to jako vážně Darrene?). Přesto to funguje a navíc to skvostně graduje. (18.02.2011)

Z malé šedé frigidní myšky, maminčina mazánka, ustrašené dívenky se má stát „královna“. A kdo jiný ji dokáže proměnit než Aronofsky. Ve spolupráci s Natálkou je úspěch zaručen. Ale nevzali si na sebe velký sousto? Atmosféru pan režisér umí navodit, Natalie dokáže strhnout veškerou divákovu pozornost, jenže mě se v hlavě pořád hlásí ALE. Neustálé vystrašené oči naší baletky dokáží unavovat, pozvolné tempo odstřelí rychlý lépe vystihující přeplácaný konec a „pointa“ je pro mě neuspokojující. I když závěrečné představení bylo excelentní. Druhá projekce mě pravděpodobně nemine. (31.12.2010)

Vyprávění je táhnuto dvěma směry, první, z Wrestlera, se týká způsobu užití kamery - vše se snímá detailem a centruje hlavní postavu stejně intenzivně, jak to dělá i samotný scénář - příběh tak působí velice osobně a diváku blízce. Je spjat s hlavní postavou, jak nejvíc to jde. Druhý prostředek známe z Requiemu za sen - Aronofsky postupně deformuje realitu tím, že ji vyobrazuje skrze oči, které, zdá se, postupně ztrácejí příčetnost. Příběh však nehovoří o poruchách vnímání vnějšku, naopak Aronofsky v tomto povýšil a svými obrazovými hrátkami se snaží vykreslit rozpolcenost vnitřku. Tento vynikající prostředek bláznovství pouze připomíná, jeho hlavním úkolem je vytrhnout posedlost dokonalostí z reálných základů a povýšit ji na ideu, která je pouze zhmotněna děním na obrazovce. Je to vážné, smutné i povznášející... 9/10 (25.12.2010)