Nico - víc než zákon

Nový filmový fenomén - Steven Seagal. Trochu zamyšlení neuškodí. Co je na tomto "herci" tak pozoruhodného? Proč ve všech filmech bezpochyby zastiňuje své zbývající kolegy? Myslím si, že je to způsobeno nebývalou upřímností jeho herectví a snad i civilního života. Jeho postavy samozřejmě nejsou jediné, které vždy přesně vědí koho, jak a proč odprásknout, ale přece jenom v jejich představitelích většinou zbyla troška herectví, aby jim přidali něco té obyčejné tuctovitosti a průměru, který je odsouvá z diváckého zájmu. To u Seagala to vypadá, jako by se bral, a asi se i tak bere, úplně vážně, jako by se považoval za novou naději lidstva, za nového supermana. A proto se nám líbí, jak Steven neuvěřitelně naturalisticky masakruje desítky neřádů, láme ruce i vazy jako stébla trávy, a dokonce i když se pustí do svého moralizování a osvětluje nám všechny možné světonázorové otázky. Seagal se totiž stylizuje(anebo jím dokonce je) do postavy knížete Myškina, u něhož je nebetyčná upřímnost tentokráte snad ještě přebita absolutní naivitou. My obyčejní, zkažení diváci tu proto podvědomě cítíme něco vyššího, ale jsme na hony vzdáleni tomu, abychom se Seagalovy neskutečné hloubky jednou dobrali bezezbytku. (27.11.2004)

Takovej nástup na "akční plac" neměli ani daleko známější akční kolegové /Arnold se motal v nesmyslech a Sly točil porno/. Za to Steven hned na začátku ukázal jak jít na věc, hezky tvrdě a bez okolků . Film díky bojovým kouskům z Aikida, a originality pohybu mistra Seagala přinesl svěží závan na pole akčních filmů. (22.11.2006)

Áááno, Steven Seagal před lety býval frajer. Tehdy se s distributory roztrhl pytel, na videu si divák vybíral mezi desítkami béček, která se narychlo a na koleni dabovala. Byla to éra, kdy přišel i jistý chlapík, který léta trávil v Japonsku, kde se zdokonaloval v bojových uměních. Dnes už realita dávno klepe na rameno a důrazně mu naznačuje, aby to zabalil. Po debutu mu ale béčková produkce ležela u nohou. Zásadový polda s italskými předky, který je charakterově plochý jak žehlicí prkno, má ovšem kvalitu jinde, než ve slušně napsaných dialozích. Kouzlo to má pořád, ale i lámání rukou je potřeba natočit s jistou kvalitou. A ta místy chybí. (28.09.2016)

Na Seagalovi jsem vyrůstala, takže nic proti filmům, kde akorát dává "zlejm chlapům"na budku a příběh stojí za houby,nemám. Ale tenhle Nico mě nanejvýš zklamal, nic moc se tam celou dobu nedělo, pořádně jsme se v tom s přítelem ani nevyznali a dopadlo to tak, že jsem usnula, což se mi stává zřídkakdy.Souhlasím s tím, že Sharon Stone přehrává-akorát ne v tom,že by snad přehrávala Seagala,spíš si myslím,že hraje naprosto uměle a nevěřila jsem jí absolutně nic.Ztráta času. (15.01.2012)

Steven Seagal byl teprve na počátku své kariéry a své nejlepší filmy natočil až po tomto filmu. Podle toho to i vypadalo. On se vlastně teprve rozehříval, ale už tady ukázal, že bojová umění ovládá dokonale. To však ještě netušil – no a vlastně ani diváci (že postupem času ze sebe začne dělat spíš šaška, který je každému k smíchu). Příběh má několik opravdu světlých okamžiků, dobrých bojových choreografií i atmosférických momentů, ale stejně tak se tu dá narazit na pár hluchých a slabších míst. Sharon Stone ve vedlejší roli určitě zaujme hlavně svých vzhledem, ale nejlepší ženskou na celém filmu byla samozřejmě Pam Grier, která hlavnímu hrdinovi zdatně sekundovala. Víc jak průměrné ohodnocení tomu ale nedám. (21.03.2021)