Trhák

Ujeté, ale zábavné. Někomu nemusí úplně sednout ten (sebe)parodující styl (člověk to nesmí brát moc vážně) a spousta písniček (avšak když se do nich člověk zaposlouchá, tak zjistí, že jsou mnohé z nich opravdu vtipné a určitě mu jich několik v hlavě zůstane). Protože tady hraje snad každý z tehdejší filmové i hudební scény, je těžké vyzdvihnout výkon jen pár z nich (ale mě osobně nejvíc zaujal asi cholerický Petr Čepek ;-). No a těch gagů a vtipných scének...Nejvíc mě asi rozesmáli zaražený pilot, listonožka, která se nemohla odtrhnout od okna a také pan Lukeš, který si šel sám sobě na pohřeb. Z songů se mi asi nejvíc líbil kousek "Nech brouka žít", ale i ostatní písničky byly velice zdařilé a chytlavé. Dokonalé to sice není, ale 4* a zhlédnutí si to určitě zaslouží. (16.02.2008)

Sám Zdeněk Svěrák řekl, že s tímhle scénářem nebyli s Ladislavem Smoljakem úplně spokojení, měli na to málo času a ani nic takového ze začátku psát nechtěli. Trhák totiž vznikl na objednávku režiséra Zdeňka Podskalského. Prostě za to že on jim pomáhal s Kulovým bleskem, oni mu museli napsat muzikál a měli na to docela málo času. I tak podle mě vznikla dobrá a vtipná komedie. Ze začátku divákovi možná chvíli trvá než si zvykne na náladu filmu, ale potom se z toho vyvine dobrá komedie které občas škodí akorát písničky. Jinak jsem se místy smál hodně nahlas, například jak scénárista Jiša stanoval.:D Navíc k tomu krásná Dáda Patrasová v roli klapky a Jiří Schelinger v malinkaté roli. Trhák sice tedy nedosahuje kvalit Jáchyma nebo Marečka, ale bavil jsem se u něj a opravdu se mi až na pár písniček ten prdlý styl který film má líbil. Takže zasloužená a poctivá 4ka. (24.03.2016)

Snímek diváka provází celou stádií tvorby filmů a ač by se to mohlo zdát docela prapodivné, dělá to opravdu skutečným způsobem, všechny charaktery tvůrců jsou velmi životné. (Od režisérovy Kapely na lyžích, později na bruslích, k jeho závěrečnému proslovu o tom, že každý něčím svým do filmu přispěl.) Navíc prostředí dává opravdu velký prostor k těm skoro nejlepším vtípkům, které jsem ve filmech Smoljaka a Svěráka viděl. Zvlášť velká koncentrace je jich před úvodními titulky. SEXM SEK SEM... (19.05.2003)

Trhák je pro mně těžko zařaditelná věc. Sice je to z pera Smoljaka se Svěrákem, přesto je to takové divně jézeďácky popově socialistické. Jistě, bylo tam pár vtipných míst a Dáda klapka byla sexy, ale ta muzika... Nech brouka žít a další hity z filmu si sice už našly místo coby známé šlágry z filmu, nenutily mne však shánět soundtrack či si je doma při práci popěvovat... Já nějak ty osmdesátky nemám rád. Kníráči a kotleťáci v kozačkách, ty široké límečky a kravaty.. Hanička Zagorová s další plejádou socialistických popových hvězd... Prostě podivná změť čehosi co u mne vzbuzuje dojem, že stejně jako filmovému Svěrákovi do scénáři neustále kdosi kecal až z jeho námětu vznikl úplně jiný a přeoraný film, - že se tak dělo možná i ve skutečnosti... A některým rádobyvtipným vložkám jsem se nejen nesmál, ale nechtělo se mi věřit, že jsou z per obou pánů.. Např. Jan Hraběta s kraví hlavou volající: Já nejsem býk, já jsem agronom... U mne je to bohužel jen za dvě larvící se kukly. * * (26.08.2014)

Excelentní ukázka toho, že Podskalský byl skutečně pouze velmi průměrný režisér. Vedle několika opravdu nadprůměrných filmů (a je jich určitě méně než prstů na jedné ruce) natočil desítky velmi nezajímavých dílek, které sice byly mnohdy velmi zvláštní, ale vždy spolehlivě průměrné. Buďto šlo o bláznivé "komedie" (Velká filmová loupež) jimiž se ZP zřejmě snažil navázat na filmy pánů Lipského či Vorlíčka, ale které připomínaly spíše onen nejmenovaný cukrářský výtvor pejska a kočičky, nebo o bezstarostné, dějově notně pitomoučké hudební komedie (Noc na Karlštejně, Sedm žen Alfonse Karáska), či o podobně dějově "komplikované" "komedie" televizní (Ohnivé ženy, Křtiny). Trhák je do jisté míry mixem všech těchto "žánrů". To, že nakonec nejde o úplný blábol je zjevně především dílem Smoljaka a Svěráka, jejichž scénář nabídl řadu skutečně kongeniálních fórů a také roztomilý satirický podtext. Naopak Podskalského záliba v hudební komedii film sráží do neuvěřitelného marasmu. Je znát, že se mu ty neuvěřitelné, normalizačním popem zrozené a uhnětené hudebně-pěvecké kreace vlastně líbily, což parodický potenciál filmu zcela neutralizuje... Podobně jako sběratel sádrových trpaslíků se jim Podskalský sice vysmívá a paroduje je, ale přitom je ve skrytu duše má rád a velmi si jich váží... Na závěr si dovolím malé srovnání s formálně příbuzným filmovým opusem, totiž s poslední (Sklepáckou) částí filmu "Pražská pětka" s názvem "Na brigádě". Na daleko menší ploše a s daleko menšími náklady než "Trhák" představuje "Na brigádě" ve všech směrech o dva řády zajímavější podívanou. Přitom by v případě "Trháku" asi stačilo zdánlivě málo... Sám Podskalský byl musel celý ten film brát o dost méně vážně... Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99 (12.09.2006)