Wanted

,,Chcete abych zabil?“ ,,Já ne! Osud!“…. Po 5ti minutách chci zařvat ,,ku.va, to je nářez!!! Ale sedím, ani nedutám. Při takovéto akci se to nesluší! Sestřelit mouchám křídla, střílet za roh či mít před sebou položenou A. Jolie…. to už vyžaduje trochu fantasie. A tak, jak Wesley Gibson přebírá vládu nad svým osudem, já doufám, že osud T. Bekmambetova je již nadobro spjat s akcí. Do hajzlu! PROMIŇTE !!!! (18.12.2008)

Dopustil jsem se dvou chyb, než to do mě Bekmambetov v kině našil. Příliš vysoká očekávání (to jsem byl ke snímku nejdříve velmi skeptický) a nevědomost, že film je komiksovým zpracováním. Od samého počátku jsem ho (narozdíl od tvůrců) bral příliš vážně. Mé "zhnusení" dosáhlo se závěrečným výstupem Angie Jolie. Vidím to tak na 70, čtvrtou hvězdu přeci jen přidávám, za song NIИ a za našeho pana prezidenta. (17.07.2008)

"...OR SHOOT THIS MOTHERFUCKER..." Takhle se rozkopávají dveře do Hollywoodu. Bekmambetov nafasoval štědrých 75 mega, Morgana Freemana, Angelinu Jolie a nezfilmovatelný komiks a obratem dodal brutální a cool akční jízdu se sektářským podtextem (která ignoruje superhrdinský háv předlohy, ale zachovává jejího zlého ducha) napěchovanou přestřelenými scenáristickými a vizuálními nápady, mrtvolami a vybuchujícími krysami, s fuckujícím Freemanem navrch. Opravdová výhra je pak McAvoy, který si ukrutně dává sklíčenou kancelářskou krysu transformující se do vysmátého megacool zabijáka. Obsazení kvalitního herce do hlavní role béčkového akčňáku filmu zásadně pomáhá podobně jako obsazení schindlerovského Neesona do konkurenčních 96 HODIN. (26.06.2008)

„Uvažoval si o našom rozhovore?“ – „Nie.“ Hoci som sa snažil, aby sa mi NOČNÁ HLIADKA hyperaktívneho Rusa Bekmambetova nepáčila, minimálne po audiovizuálnej stránke to bolo mäso za 80%. Komiks WANTED je zhruba o tom istom: po technickej stránke bravúrne a k tomu ťažká akčná, krvavá tonáž a cynické videnie sveta (medziľudské vzťahy, slovník postáv). Tentokrát však nechýba ani atmosféra, ani zaujímavý scenár o (anti?)hrdinoch, ignorujúcich fyzikálne (a iné) zákony. Plus sympatický kasting (najmä James McAvoy, ktorý sa do tohto typu filmu natoľko nehodí, až sa hodí). Mini-revolúcia na poli bullet time, veľká óda na fyzické násilie (za áčkarské peniaze) a po AMERICKEJ KRÁSE a KLUBE BITKÁROV tretia najlepšia výpoveď z pracovného pomeru v dejinách kinematografie. (29.01.2009)

Čím je Wanted zajímavý? Je zajímavý tím, že přestože jde lineárně z bodu A do bodu B, nabízí několikeré čtení. 1, Scenáristické čtení: McAvoy totiž není jen onen profláknutý symbol nudného života. McAvoy zde zastupuje samotného scénáristu (autora komiksu), který napsal film v podobné kancelářské kóji, i jemu zahýbala holka, i on vedl totálně loserovskou a všední existenci. A skrze scénář to všem natřel. Je to čisté autorství. 2, Politické čtení: Politicky jde Wanted z neo-konzervativních hodnot k liberalitě, ovšem nepokračuje k anarchii, ale naopak zpět k fašismu. Hrdina se sice těsně před koncem filmu dotýká Frankfurtské školy Nové levice, kdy odmítá jakoukoliv moc (protože na levici a pravici nezáleží, moc jako moc, establishment jako establishment), ale v závěru se vrací k extrémní pravici, protože McAvoy je v jistých scénách bezprecedentním záporákem, sic filmem líčen jako klaďas. 3, Sociologické čtení: Wanted je filmem o typické frustrovanosti a klidně by mohl skončit jako evropský art. Jenže hollywoodská stylizovanost ho povýšila a „evropské“ hrdiny zasadila do fiktivního světa, rozpustila je v něm a nakonec jim dovolila, aby ho ovládli. Můžeme mluvit o tendenci „supermanů z lidu", viz třeba Neo, Kulhánkův Noční klub, Michael Angarano ze Zakázaného království nebo Shia z Transformerů. 4, Ideologické čtení: McAvoy jako Nietzscheho nadčlověk nám říká něco ve stylu: Vemte osud do svých rukou, přičemž neustále rozbíjená zrcadla značí ono rozhraní mezi společností a geny. Ideologické vyznění a poselství filmu je tedy dost problematické a nelze ho brát na lehkou váhu. 5, Sémantické čtení: Spoilerovský zvrat Wanted dovoluje číst všechny znaky před tímto zvratem jinak, dovoluje na ně přikládat druhou (a tentokráte správnou) kódovou mřížku. A i to je důvod, proč Wanted, byť hollywoodsky čitelný spektákl, dovoluje, ba dokonce vyžaduje, dvojité zhlédnutí. 6, Etické čtení: Zatímco mrav či obyčej dovoluje rozlišit, kdo je vychovaný a kdo nevychovaný, v morálce už jde o rozlišení vážnější, totiž individuální: co je správné a co je špatné. Mrav vyžaduje, abych něco dělal nebo nedělal, ale neptá se proč. V morálce se tomuto rozlišení vyhnout nelze. Proto i McAvoy musí řešit, zda má právo zabíjet. 7, Noetické čtení: Neboli filozofie poznání, tedy zjištění a nahlédnutí pravého stavu věcí. Ovšem spíše než otázku apriorního rozumu a aposteriorní zkušenosti („zahýbající kulky") tematizuje film skryté hranice člověka. ____ P:S. Hlavní kameraman pracoval na MI3, Mizerové, Bourne, Piráti z Karibiku a v prvé řadě on dokázal zachránit nižší rozpočet. ____ P:S.S. Předloha od Marka Millara je mnohem komiksovější, drsnější, motherfuckerovější a obsáhlejší než film, který celou řadu věcí změnil a pominul. Doporučuji ji. (31.07.2008)