Všichni moji blízcí

V tuhle chvíli, když píšu komentář, nevím, jestli dát silné tři nebo slabé čtyři. Ten film je dobře natočený, jenže vyprávění příběhu je takové zvláštní. Celkem dlouho trvá, než přijde nějaký zvrat, Nicholas Winton ve většině filmu není ani zmíněný a první polovina filmu je vyprávěná poněkud zdlouhavě. Závěr dost silný, ale pro mě musí být nějak zajímavé i to před tím, jako tomu bylo ve Spalovači mrtvol. Je fajn, že se to ze začátku snažil Mináč občas odlehčit, protože tam ještě nešlo do tuhého. A zatímco první polovina je strašně v pohodě a fajn, druhá polovina je zase depresivní. Zmatek žánrů. Někteří herci dobří, jiní přehrávají. Takže nakonec dávám silné tři. (26.07.2018)

Ačkoliv celý film ohraničuje Nicholas Winton, jako hlavní motiv bych viděl spíše jakousi židovskou natvrdlost, které ústí ve víru, že ve 20.století se přeci nic takového nemůže stát. Po procitnutí do reality je pak už pro mnohé pozdě. Určitě působivé drama, ale na podobné téma už jsem viděl i lepší filmy. 80% (24.01.2011)

Všichni moji blízcí je super film s přední českou hereckou smetánkou. Bohužel to není skvělý, úžasný či dokonalý film, i když k tomu nemá vůbec daleko. A proč? To přesně nemůžu říct, ale přišlo mi, že byť mi byly postavy představeny pořádně a měl jsem čas se s nimi sžít, abych je později mohl litovat, tak mi snímek přišel takový nudný a až posledních 20 minut (z čehož nějakou tu část tam tvoří dokument o panu Wintonovi) mě dokázalo opravdu dostat do příběhu. A přitom film jako takový je poctivě odvedená práce, neměl jsem s ním nějaké problémy, jen mě holt neuměl správně zapojit a já jsem těm veskrze sympatickým postavám neměl jak fandit. Zkrátka a dobře, film to je kvalitní, ale myslím si, že by se z tohoto tématu dalo "vyždímat" ještě o kousek více. 80 %. (30.03.2013)

Pro mne jeden z nejlepších polistopadových filmů od specialisty na Wintona - Mateje Mináče. Jedná se o skvostně herecký obsazený příběh jednoho z 669 zachráněných dětí, resp. jeho rodiny od Mnichova do začátku 2. světové války. Jak pomalu se příběh rozjíždí, o to větší grády nabírá v druhé půlce filmu. (10.08.2011)

Po dlouhé době jsem si to pustil a film se mi líbil ještě víc než prve. Snímek se dá brát různě. Jako pocta panu Wintonovi, (židovským) obětem nacizmu nebo prostě jako vzpomínkové drama odehrávající se v době předválečné a následně za války. Myslím, že atmosféra té doby na mě opravdu dýchala, herecký výkony byly naprosto přesné (všichni v hlaních a vlastně i vedlejších rolí podali výborný výkon, ale rozhodně nesmím opomenout zmínit nezvykle zápornou roli pana Mariána Labudy, která mu ale sedla). Závěrečná scéna na nádraží mě dojala už při prvním zhlédnutí (asi i o něco víc než samotné záběry s panem Wintonem, které jsem už viděl mnohokrát jinde, ale tím zase nechci snižovat jejich hodnotu) a výsledný dojem ještě podpořila krásná hudba. Silné 4*. (25.03.2008)