Útěk do divočiny

Dlouhý a příjemný pohled do nitra jednoho muže, který měl více odvahy a důvěry v sebe sama než jsem kdy viděl. Sean Penn si vybral velmi zajímavou látku, které vtiskl svůj rukopis působivými záběry a odpovídající atmosférou, která působí velmi věrohodně. Výběr Emile Hirsche, vycházející hvězdy, byl mistrovský tah, protože on nejen díky své zajímavosti pro kameru a diváka (nevím, jak to jinak říct:)) utáhne s přehledem celý film. Příběh má velkou sílu a hloubku, která možná není na první pohled zřejmá, ale je tam. Pár okamžiků působí až naivně, jak je mohl někdo uskutečnit tak jednoduše, ale to si uvědomíte, až budete na film myslet s menším odstupem a všechny krásné dojmy z vás aspoň lehce opadnou. Osobně jsem neočekával takový konec, možná jsem se ho spíše obával, ale musím smeknout za to, jak dokázal Sean Penn převést na plátno příběh jednoho útěku, o kterém možná sní mnoho lidí a nikdy ho neuskuteční... (11.07.2008)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $18,354,356║Tržby Celosvetovo $56,255,142║Tržby za predaj DVD v USA $15,040,188 //počet predaných kusov 779,449║ Krásny film bez umelých prifarbení o putovaní prírodou a o boji za rozumnú myšlienku nad tým aký je svet ľudí nespravodlivý, rýchly, nevďačný, nesúdržný,... /85%/ (06.11.2008)

Seane, já smekám. Mistrovské dílo. Námět založen na skutečném příběhu, neuvěřitelná a ohromující režie, kamera a výprava, překrásné záběry s citem pro detail, podmanivá hudba Eddie Veddera a excelentní herecké výkony. Pro mě především Emile Hirsch, Jena Malone a malá, ale příjemná a krásná rolička Kristen Stewart. Při Útěku do divočiny jsem pocítila tu neskonalou volnost, nezkrotnost a nádheru přírody. Její dálky, vůni a možnosti. V ní můžeme být, kým chceme. Volní a nespoutaní, pod nekončícím nebem, mezi stromy a průzračnou vodou, uprostřed klidu a ticha krásy. Dokonale výmluvná je pro mě scéna, v níž se "Supertramp" ocitne ve velkoměstě a zadívá se na vysoké mrakodrapy. Kolem něj proudí davy lidí a nekončící chaos. Dokonale vykreslený kontrast mezi čistou přírodou a špinavým, tíživým, uspěchaným a hlučným městem, které dokáže tak snadno "sežrat" opravdové hodnoty. Zároveň jsem vnímala tu její nezměrnou zranitelnost vůči "technickému", materialisticky skomírajícímu světu a také moci a krutosti lidí. Závěr filmu je zakončen s úctou ke Chrisi McCandlessovi. Vždyť on to přece dokázal. Dokázal žít a přežívat v divočině. Zvládl to a splnil si sen. Teď už může s naplněným srdcem a duší jít... (31.03.2011)

„Svoboda a jednoduchá krása jsou příliš dobré na to, abych si je nechal ujít.“___Splněný filmový sen každého diváka s duší dobrodruha a cestovatele. Z radikální revolty vůči systému jsem už sice dávno vyrostl (vždyť i ten Christopher nakonec nepohrdnul výdobytkem civilizace – opuštěným autobusem, kde se s chutí natáhl na oprášenou matraci), ale vlivem Christopherových rodinných okolností jsem chápal jeho motivaci a tak trochu mu to jeho nespoutané cestování záviděl. A Sean Penn to natočil moc pěkně, s nádhernou kamerou, dechberoucími přírodními scenériemi a sympatickými hipíky, které Christopher na své cestě potkal. A není mnoho hudebníků, jejichž písničky by se sem hodily lépe, než frontmana ´Pearl Jam´ Eddieho Veddera, člověka taktéž volnomyšlenkářského, takže těm textům jsem neměl sebemenší problém uvěřit. Výtky směrem k lehké scenáristické konstrukci padly v samém závěru, kdy vyšlo najevo, že příběh vznikl na základě deníku skutečné postavy. Skvělý Emil Hirsch jakoby mu z oka vypadl:o) (07.03.2008)

Ten kluk mi mluvil z duše. Skoro dvě a půl hodiny jsem byl s ním na cestě a prožíval situace, o kterých se mi zatím může jen zdát. Pokud mi Klub rváčů dodal kůráž a odhodlání poprat se s dnešním konzumním světem, tak tento film mi dodal naději, že i v současné době se dá žít bez pravidel, stresu, peněz a systému. Když už jsem si říkal, že jeho putování mě nemůže ničím překvapit, přišly další úchvatné okamžiky a po nich další. Pokud jste stejného ražení jako já, tak při Útěku do divočiny budete na vrcholu blaha. (01.06.2010)