Útěk do divočiny

Cestu k hlavnej postave si hľadáme postupne, odkrývaním jeho niekdajšieho fungovania v nefunkčnej rodine. Spočiatku preto može byť vzťah k nej chladný, hlavne pre prehnane radikálne outsiderské názory a neochotu súhlasiť s čímkoľvek z konzumnej reality. Tento chlad k Chrisovi som ale ako divák postupne prekonal… a na konci mi stekali slzy po tvári. Múdry, psychologicky prepracovaný a čo do existenčných otázok hrdo angažovaný film. A navyše krásny. Sean Penn je Osobnosť. Jeho pocitové zobrazenie Los Angeles považujem za druhú najlepšiu scénu filmu (tou prvou je úchvatne zostrihaný záver). (29.04.2008)

Scénář: Sean Penn .. Happiness is only real when shared. _ Osobnostní revoluce proti systému (který pravda není zdaleka ideální) má něco do sebe, vykládá určité konfrontace a cesty, ale naivní způsob provedení jí často ubírá na intenzitě. I tak tuhle jistě fyzicky náročnou roli zvládl Emile Hirsch s velkou ctí a dost se její volbou odpoutal od svých předešlých filmů. Cestování mám rád, ale abych se přiznal, silnější a výraznější dojem z celého filmu na mne udělal až samotný konec putování. Převážná část předcházejícího děje působila díky vleklému tempu, mnoha linkám a bezvýznamným postavám (sice slušně obsazeným) celkem nevýrazně. Vedle finále je samozřejmě působivá sama příroda a její úchvatné scenerie. Nejvíce se mi líbila pasáž projíždění skrz Grand Canyon. Nechybí spousta úchvatných kamerových jízd, které, když ne plátno, vyžadují alespoň velkou televizi. 50%. (14.02.2008)

Filosofující dialog o střetu hledání dokonalého sebevyjádření pravdivého já prostřednictvím samoty, upřímnosti a absolutní svobody a závazků plynoucích z bytí jakožto bytí s druhými, bytí pro druhé. Zásahy McCandlessových rodičů jsou znát, svolení k natáčení bylo patrně poskytnuto až díky ústupkům v hledání konsensu mezi oslavou Chrisova úniku a poněkud pragmatičtějším a zdravějším poukazem na člověka, který je zoon politicon, ať chce, nebo ne. V každém případě tato ambivalence výpovědní hodnotě snímku jen prospívá. Vizuální stránka nezapře jisté pomrkávání po malickovské kráse. Hudba, nesmírně pečlivě poskládaná, k filmu padne jako ulitá. Velmi podařené. (08.07.2008)

Je to zajímavej film, je to celkem pěkně natočený, Emile Hirsch podal překvapivě celkem slušnej hereckej výkon, jenže celej film je příšerně zdlouhavej, je v něm plno naprosto zbytečnejch a nudnejch scén, zbytečnej patos a vedlejší postavy mi připadaly jak stádo naprostejch idiotů. Všichni vyloženě čekali na "Supertrampa", jak na nějakýho spasitele, kterej jim ukáže jakousi novou cestu v životě. Podle mě to Sean Penn tak úplně nezvládnul. Navíc si myslim, že by bylo lepší, kdyby příběh byl vyprávěnej chronologicky. Ale nemůžu ani napsat, že by to bylo nějak vyloženě špatný, takže 3 hvězdy. (21.06.2008)

Přál bych si to ještě volnější a myšlenkově rozvážnější. Přece jen mi občas přišlo, že Penn vlastně říká, že žít bez ničeho v divočině jako homeless, je vlastně to nejlepší co může být a člověk teprve tehdy doopravdy pozná co je život ať je doba jaká chce a to je něco s čím se nemohu ztotožnit. Emoce jsou fajn, je jich tu poměrně dost a zajímavé je, že čím déle na to koukáte, tím máte hlavního hrdinu raději - resp. baví sledovat jeho mentální vývoj a proměna. Škoda toho radikálního šmrncu a občas příliš zdlouhavých dialogů a pár zbytečných panoramat. Je to uvědomělý film, jen bych ho měl raději o pár stupňů jiným směrem - případně jinak rozložené atributy chcete-li. Snílci a pohodáři ale tohle budou u pivka sledovat a chrochtat blahem. Pragmatici a realisti si raději pustí třeba American Gangster - vždyť to je taky cesta. (28.10.2014)