Útěk do divočiny

Příběh snílka a dobrodruha Christophera McCandlesse alias Alexandera Supertrampa je působivou revoltou proti stávajícím hodnotám. Jeho život, který vycházel z nadprůměrných známek ve škole, slibné sportovní kariéry a materiálního zabezpečení rodičů, se najednou odstřihnul od skutečné podstaty své existence. A to chtěl změnit. Setkáváme se s ním ve chvíli, kdy úctyhodnou dobu v divočině, tiše ve svých myšlenkách, radikálně šlape po své staré identitě. Nelineárně tak vypráví o svém revoltujícím putování, na kterém se setkává s více či méně důležitými postavami, přičemž co do tempa a atmosféry je tohle objevování světa bez lží občas dosti nevyrovnané. Některé epizody okamžitě chytnou za ta správná místa, jiné vytváří dojem, že 140 minut dlouhý snímek je ještě mnohem delší. Umírněný a hodně vyzrálý režisér a zlobivé hollywoodské dítko Sean Penn občas zbytečně experimentuje (Chrisův rukopis přes obrazovku), místy idealizuje, nebojí se symbolů (opasek znázorňující dlouhou pouť), ale na nejen fyzicky náročnou roli Emila Hirsche náramně připravil. Vzpomínáte ještě na toho nesmělého chlapečka ze sympatické komedie The Girl Next Door? A to to není tak dávno. Pochvala musí zákonitě směřovat i za precizní výběr vedlejších rolí (zoufalý manželský pár William Hurt & Marcia Gay Harden, spontánní hippies Catherine Keener, netradiční Vince Vaughn, osamělá zpěvačka Tracy, jinak talentovaná Kristen Stewart – mimochodem nazpívala i dvě písně – nebo bezmála pětaosmdesátiletý Hal Holbrook). Do toho znamenitá práce kameramana Erica Gautiera (nasnímal například Esther Kahn nebo část z povídkového Paris, je t'aime), až to celé připomíná malebný poetismus Terrence Malicka. Into The Wild může být ideálním snímkem pro tisíce Američanů, kteří nevytáhli paty z domu, znají jen nejbližší McDonald´s a autosalon, kam si příští rok zajedou koupit nového, ještě většího Forda. Příjemných 70%.. (27.03.2008)

Kdo by alespoň jednou nesnil o útěku do divočiny - daleko od pokrytectví lidské společnosti, od nekonečného pinožení se za kariérou jako falešným štěstím... Prosté splynutí s přírodou, plnění základních životních potřeb na samotné hranici existence - v těch prchavých okamžicích se Christopher McCandless cítil skutečně naživu. Jakou cenu má splněný sen? Myslím, že kdyby měl znovu na výběr, podnikl by svoje "Great Alaska Adventure" znovu. Než dlouhý prázdný život, raději několik skutečných okamžiků... *** I read somewhere... how important it is in life not necessarily to be strong... but to feel strong.*** I'm going to paraphrase Thoreau here... rather than love, than money, than faith, than fame, than fairness... give me truth.*** (30.05.2008)

chris byl mladík se srdcem dobrodruha, který se rozhodl vzepřít pohodlí každodenního života a hlavně utéct.. utéct od společnosti, od rodiny, utéct od reality.. jako cíl své cesty si zvolil aljašku.. rozhodl se žít uprostřed divočiny.. a rozhodl se přežít.. bohužel příroda umí být stejně tak krutá jako nádherná.. a člověk (chce se mi říct naštěstí) nad ní nevyhrává.. kouzlo tohohle filmu můžete objevit od prvních minut.. celé to je v síle přírody, v naprosto geniální hudbě eddieho veddera a v očích emila hirsche, když pozoruje losí stádo..... (11.04.2008)

„Aljaška? Pred akým peklom to utekáš?“ Napriek živým podporným figúrkam (skvelí Vaughn a Stewartová patria len k špičke ľadovca pozoruhodných ľudí, akých hrdina na svojej road movie postretal) a ďalším parádnym plusom (prekrásna výprava, silný scenár) by som si ÚTEK DO DIVOČINY druhý raz nepozrel (GRIZZLY MANA áno – a už som to aj splnil) a ak áno, tretí už asi nie. Chýba mu návyková zábavnosť (nie v štýle komédie) alebo je prehnane dlhý. Musím ale dať 80%, lebo mám rád JEREMIAHA JOHNSONA a toto je jeho moderný remake. Navyše vznikol podľa skutočných udalostí (ale to vraj aj JEREMIAH JOHNSON...), čo mu dodáva zvláštnu „osudovú“ atmosféru. Najviac sa mi ale páčil pocit, ktorý neviem opísať, no ktorý sa vedľa mňa na gauči uhniezdil najneskôr pri desiatej minúte a do konca neodišiel – snímka na mňa pôsobila nezávisle. Ako keby si jeden starý prefajčený kontroverzný rebel zobral do vrecka ošúpaného kabátu zopár miliónov dolárov, ktoré si zarobil za HRU a iné komerčné blbosti, objednal si na tri mesiace otrieskanú dodávku, nasáčkoval do nej kameramana, zvukárov a hercov, sám si sadol za volant a niekde s prepáčením v prdeli sveta (ale v krásnej prdeli sveta) za pár šupov strieskali poetický film, ktorému je jasné, že ťažké milióny tak či tak nezarobí a tak sa nebojí experimentovať. (27.05.2011)

Alternativní způsob života. Chápu, že když tenhle film uvidí úspěšný manažer nadnárodní firmy, může mu Supertramp připadat jako nepřizpůsobivý rebelující fracek. A pro někoho to může být po skončení filmu jeho idol, který by rád napodobil. A nebo střední cesta, kterou jsem praktikoval já - dvě a půl hodiny žít jiný život, absolutní svobody. A pak jít nestydatě na Zingera do KFC a na pivko s kámošema. A to je na tom to nejlepší. Na dvě hodiny mě Útěk do divočiny přepnul na jiným mód (s drobnými výpadky - občas otravný voiceover např.) a pak jsem se bezstarostně vrátil zpátky. A to je důkaz že to bylo dobré. Dvouapůlhodinový únik. Hlavně to nebrat jako agitku nebo se snažit vůči tomu filmu nějak radikálně vymezit, i když to k tomu hodně svádí. (25.04.2008)