Reklama

Reklama

Málokdo z nás má takovou odvahu jako Christopher McCandless (Emile Hirsch). Bylo mu dvacet dva, když dostudoval vysokou školu, ale místo toho, aby zaplul do civilizačního proudu, ukázal mu vztyčený prostředník a z naivního snílka se proměnil v symbol jedné generace Američanů. Každý krok jeho cesty z města do té nejsyrovější divočiny sledoval slavný herec Sean Penn, který se tentokrát spokojil s rolí režiséra a scenáristy. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (1 838)

Adrian 

všechny recenze uživatele

Pre moju cestovatelsku dusu je to pohladenie, ktoreho teplo ma bude dlho obklopovat (bez ohladu na to, ze Chrisov radikalizmus nie je moje gusto, resp. extremnost v urcitych crtach jeho nazorov i chovania nenachadza suznenie v mojom vnutri). Penn vyborne radi protichodne nahlady na zivot(ny styl), ktore ostria hrany smerom k divakovi v konfrontacii jeho vlastneho sliapania cesticky zivotom. A hoci tato road movie s povinne vybornym OST mi hlavne v sekvencii navratu do velkomesta v zvolenej stylistickej forme prisla ako kratky ukrok stranou (ak sa mal dostavit zcudzujuci efekt, tak neprisiel) , naplno to vynahrazduje nielen krasnymi sceneriami, ale hlavne sekvenciou medzigeneracneho odovzdavania zivotnych mudier. Penn sa vyhral so zauzivanou konvenciou plynutia ucenia v smere od staresinu k mladikovi a zaroven to vyvrcholenie prinasa omamny smiech, Dan Millmanom trefne pomenovany ako "smiech bez dovodu". ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

V září roku 2007 uvedl hollywoodský herec Sean Penn svůj v pořadí čtvrtý režisérský počin s názvem Útěk do divočiny, na němž se podílel i jako spoluautor scénáře a producent. Autorem předlohy k filmu je americký spisovatel a novinář Jon Krakauer, který příběh Christophera McCandlesse zpracoval nejdříve jako článek pro časopis Outside pod názvem Death of an Innocent. To se psal leden roku 1993. Teprve po velkém rozruchu, který nastal po vydání článku, se Krakauer rozhodl článek dále rozpracovat a vydat v knižní podobě. Ta vyšla v roce 1996 pod názvem Into the Wild. Krátce poté si knihu přečetl Sean Penn, byl jí velmi nadšen a ihned začal uvažovat o jejím převedení na filmové plátno. Rodina po zesnulém Christopherovi byla ovšem dlouhou dobu proti. Teprve po deseti letech se Pennovi podařilo rodinu přemluvit a získat svolení. Příbuzní se na snímku dokonce aktivně podíleli, především Christopherova sestra. Ta poskytla režisérovi velké množství informací a tato skutečnost se plně promítla do formální podoby výsledného díla. [==] Krakauer článek a posléze knihu sepsal pouze na základě nalezeného McCandlessova deníku, Penn ale při psaní scénáře bral v potaz i informace, které mu byly poskytnuty při setkáních s Christopherovou rodinou. To znamená, že ve filmu není jen jeden vypravěč, tedy sám Christopher, ale i celá řada dalších postav. V tomto ohledu připomíná Útěk do divočiny částečně film Orsona Wellese Občan Kane. Snímek, jehož rozpočet se pohyboval někde okolo 20 milionů dolarů, nebyl v době uvedení do kin příliš komerčně úspěšný. V amerických kinech si na sebe dokonce nevydělal, zisk přineslo až uvedení do evropské sítě a vydání filmu na nosič DVD. V současné době (léto 2007) se výnosy Útěku do divočiny pohybují někde okolo 55 milionů dolarů. Všechny tyto informace leccos o díle naznačují, umělecké ambice a snaha oslovit širší divácké spektrum jsou znatelné, v žádném případě se ale nejedná o komerční blockbuster, které s oblibou točí např. americký režisér Michael Bay. [==] Film je velmi problematické uchopit správným způsobem. Nejrozporuplnějsím prvkem vidím samotnou strukturu syžetu. Ten je řazen přehledně, v rozsáhlém počtu flashbacků se divák bez větších problémů dokáže orientovat. Způsob, jakým je ale podán, tzn. vysoký počet postav, které o Christopherovi vyprávějí v téměř nikdy nekončícím voiceoveru, vytváří ne zcela věrohodnou mozaiku vzpomínek, z níž si divák poté utváří komplexní pohled na postavu Christophera. Dominanta není z filmu stoprocentně a na první pohled znatelná, je možné na něj nasadit dva různé pohledy, dvě různé optiky čtení. Ta první, výše popsaná je z filmu přece jen více patrná nežli ta druhá; alternativa „osamělost a odlišnost hrdiny jako princip identifikace s divákem“. Ta mi nepřijde až tak ozvláštňújící a dominantní. Pokud bych se na počin díval především z tohoto hlediska, mohl bych Útěk do divočiny porovnávat s filmy, jakými jsou např. Forrest Gump a Trosečník Roberta Zemeckise či Příběh Alvina Straighta Davida Lynche. V každém z těchto filmů je ústřední postavou jedinec, jenž se více či méně vymyká standardům konzumního života, často je obklopen lidmi, ve výsledku ale zůstává jako samotář, podobně jako postava Christophera McCandlesse. Jaký je to ale Christopherův Útěk do divočiny, pryč od jakýchkoliv výdobytků moderního života, když Christophera opouštíme ve chvíli jeho posledního pohledu v úzkém sevření opuštěného autobusu? () (méně) (více)

Reklama

H34D 

všechny recenze uživatele

Pokud jeden z účelů filmu může být poskytnout divákovi to, co by sám nemohl zažít, pak Into the Wild boduje na celé čáře. Sean Penn určitě dobře věděl, že třebaže vzdát se všeho a utéct pryč je z materialistického hlediska to nejjednodušší, tak dnešní lidé, mající své odpovědnosti, si tento "luxus" prostě dovolit nemohou. Útěk do divočiny však tuto touhu, která občas dolehne snad na každého, dokonale kompenzuje a umožní každému člověku v dnešním hektickém světě aspoň na 148 minut do té divočiny utéct. Přesvědčivý Emile Hirsch, výborná kamera a nádherné přírodní scenerie - to je jen základ, více totiž oceňuji, že příběh nesklouzává k lacinosti a předvídatelnosti ani v kritických momentech. 8/10 ()

BadoXXII 

všechny recenze uživatele

Jsi fakt dobré. Jsi snad stotisíckrát lepší než jiná jablka, co jsem jedl. Nejsem Superman, jsem Supertramp. A ty jsi super jablko. Jsi tak dobré, tak přírodní. Jako bys mi z oka vypadlo...... Útek do divočiny je filmová balada. Balada, ktorá ma úplne odrovnala a ešte dlho po dopozeraní som sa z filmu nevedel spamatať. ..... Chtěl jen poznat definitivní svobodu. Osud měl však jiné plány. ()

zelvopyr odpad!

všechny recenze uživatele

Nějak toho Seana nemám rád, a asi mám proč. Tohle je studie, jak od sebe tak nějak napůl odkopnout civilizaci (puška jo, autobus jo...), a o následcích toho, že se jedná o poblouznění a nikoli seriozní plán. A co mi na režisérovi moc vadí, že tuhle loserovitost glorifikuje, místo aby ukázal, že ti, co takového naivního poblouzněnce podporují, pak mají karmu zatíženou vinou... Problém tohoto filmu je čistě v tom, že je ulhaný a pomýlený ve všech aspektech. P.S. jak si tak čtu text distributora, režisér to točil se záměrem omotat si diváka kolem prstu... no blééééé hnus. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (48)

  • Na komentář, zda si zkoušel uchovat objektivitu, když je pro mnoho lidí Chris McCandless (ve filmu Emile Hirsch) nikoli hrdina, nýbrž hlupák, který si dobrovolně došel pro smrt (což platí i pro jednoho ze strážců parku, který prohlásil, že to bylo "hloupé, nerozvážné a tragické"), režisér Sean Penn zareagoval: "Mám problém s člověkem, který nosí hnědou košili s odznakem a celý den se drží instrukcí. Chápu, že lidi mají tendenci dívat se spatra na ty, kterým ve skutečnosti závidí. Zatímco strážce se vozí ve svém teréňáku s rádiem a tloustne, Chris McCandless strávil sto třináct dní úplně sám v nejdrsnější divočině, jakou pánbůh stvořil. Byl to člověk, který zhledl výzvu, a nám nepřísluší ho soudit. Možná to můžu říct ještě jinak: Když si koupím nový foťák, nezajímá mě návod. Radši se s ním budu učit zacházet na vlastní pěst a skousnu chyby, které ze začátku udělám. Zaručuju vám, že když se to budete učit tímhle způsobem, nakonec to budete umět mnohem líp, než by vás mohl naučit jakýkoli návod. A na Chrisovi obdivuju, že šel touhle cestou, že šel proti proudu civilizační zpohodlnělosti." (NIRO)
  • Autor knižní předlohy Jon Krakauer zmiňuje dva faktory vedoucí k McCandlessově smrti. Prvním mohl být jev známý jako "králík", což je vyhladovění v důsledku zvýšené činnosti. Dále Krakauer spekuluje, že McCandless mohl pozřít toxická semena ("Hedysarum alpinum" nebo "Hedysarum mackenzii"), případně formu, která na nich roste ("Rhizoctonia leguminicola" vytváří jedovatý alkaloid swainsonine). Nicméně článek v Men's Journal uvedl, že rozsáhlé laboratorní testy přítomnost toxinů v potravinách McCandlesse nepotvrdily. Dr. Thomas Clausen, předseda oddělení chemie a biochemie na UAF, řekl: "Myslím, že lov a extrémní množství pohybu ho roztrhalo na kusy. Nenašel jsem žádné toxiny ani alkaloidy. Jedl bych to sám." Ve filmu je jako příčina smrti Chrise (Emile Hirsch) uvedena konzumace divokého sladkého hrachu, ovšem analýza potvrdila, že žádné toxické látky neobsahuje a v celé moderní lékařské literatuře není záznam, že by se někdo otrávil tímto druhem rostlin. Oficiální závěr vyšetřování tedy zněl, že Christopher McCandless nenašel cestu z divočiny, nebyl schopen nic ulovit a vyhladověl k smrti. (Beastmaster4)

Související novinky

Zemřel herec Hal Holbrook

Zemřel herec Hal Holbrook

02.02.2021

V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (více)

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

28.12.2010

Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Reklama

Reklama