Útěk do divočiny

"I'm going to paraphrase Thoreau here... rather than love, than money, than faith, than fame, than fairness... give me truth." Útěk do divočiny jsem poprvé absolvoval před dvěma lety v kině.Šel jsem na něj hlavně kvůli hereckému obsazení,jinak jsem o něm nic moc nevěděl.Ve filmu se Emile Hirsch vlastně jen tak toulá po Spojených státech,potkává různé zajímavé lidi,až se nakonec dostane na tu svou vytouženou Aljašku,kde celá jeho pouť končí.A já na všech těch místech bloumal s ním.Tak moc vtahující účinek má příběh mladíka Christophera McCandlesse,zvláště pak na velkém plátně.Po jeho zhlédnutí málokdo zůstane nepohnutý.Je fascinující sledovat inteligentního,dobře situovaného a vyspělého mladíka,jak přestřihne všechny závazky vůči předchozímu životu a jde vstříct divočině a hlavně svobodě,která jej vždy tak fascinovala.Myslím si,že lidé,kteří třeba nedali maximální hodnocení,nemají vůbec žádný problém přímo s filmem,ale spíš se samotným hlavním hrdinou.On se Chris vpodstatě po celý film chová jako sobec,který jen pořád dokola opuští lidi,kteří ho milují a záleží jim na něm.Ať už rodiče,kteří možná mají do ideálu daleko,ale tohle si nezasloužili,sestru,se kterou ho evidentně pojí velmi silné pouto nebo všechny ty nové přátele,které potká na svých cestách.A pořád má v hlavě to svoje "Velké aljašské dobrodružství".Ale není lehké ho soudit,protože když zjišťujete víc a víc o jeho minulosti,motivacích,tím víc vám ta jeho revolta proti společnosti přijde pochopitelnější a po skončení filmu máte sami chuť odhodit svůj dosavadní život za hlavu a podniknout svůj vlastní Útěk do divočiny.Když totiž sledujete výraz v očích toho kluka,to nadšení,dětskou radost,když sleduje pobíhající zvířata,všechnu tu nádheru okolo sebe,derou se slzy do očí nejen jemu,ale i vám.A já si ten jeho příběh strašně rád dopřávám znovu a znovu,protože má v sobě takovou nepopsatelnou sílu,která mě spolehlivě dojímá,nechává mě žasnout a kochat se.A pokaždé,když vidím ty záběry úžasné aljašské přírody podbarvené geniálně padnoucími písničkami od Eddieho Veddera,mi je jasné,že ten film miluju a určitě jej ještě mockrát uvidím. 100 % (02.12.2008)

ÚTĚK DO DIVOČINY je krásný film demonstrující proti hodnotám moderní civilizace. Je to příběh lidského poznání a odhodlání a i když pro oko diváka (v knize pak pro oko čtenáře) nekončí šťastně, tak pro Christophera McCandlesse vlastně ano. Jeho odkaz je tak skutečný a silný, že muselo dojít k natočení filmu, jinak by nebylo v dnešním světě možné jej předat tolika lidem. Jeho osud a život nám ukazuje naše milné představy o životě, naše překroucené potřeby. Kdo je šťastnější, ten kdo umře v devadesáti a celý život stráví stereotypním pendlováním mezi nucenou prací, výběrem z bankomatů a utrácením v obchodech nebo ten, kdo tu prožil sice "jen" 24 let, ale takovým způsobem a s takovým poznáním, kterého mi ostatní nebudeme nikdy schopni?! Jak ve filmu zaznělo “ je důležité, jak život prožijeme, ne jak dlouhý bude“. Na konci můžeme v Christopherových očích vidět zoufalství a pokrytectví nad jeho volbou, ale nakonec z tohoto světa odchází smířený, spokojený a s poznáním, kterého chtěl dosáhnout. Příběh pak doprovází nádherná hudba a velmi dobře zvládnuté jsou i paralelní vypravěčské linie, kdy je nám v posledních dnech a hodinách Christopherova života na Aljašce odhalován i jeho předchozí život, studium a jeho přípravy k uskutečnění úniku před civilizací. Cestou se Christopher setkává s různými lidmi a film nám ukazuje lidskou sobeckost, když nám dává najevo to, jak nejsme schopni poznávat jiné, poznávat jejich sny, umění a zručnost - život by měl být o poznávání, hledání všeho, co nám tento svět nabízí a ne se před tím ukrývat ve svých doupatech, obklopeni věcmi, které nemají životní smysl a jsou jen odrazem naši omezenosti a usedlosti. Na druhou stranu nám film ukazuje naivitu takových myšlenek, moderní člověk už dávno nemá tu schopnost jen vlastními silami přežít v divoké přírodě a ukazuje nám tak naší slabost, kterou schováváme za naše vynálezy. Jsme otroky našich výplodů a podstata světa už pro nás není dosažitelná. Sean Penn dokázal příběh z knihy Jona Krakauera zfilmovat téměř na 1*.....proto mu dávám 5 :-) (19.02.2012)

"Happiness real only when shared." (27.04.2008)

Jestli mě na tom zpětně (skoro po deseti letech) něco fakt baví, tak to, jakym způsobem se vyvíjí pohled na filmy společně s tim, jak člověk vyrůstá. Tzn. v mejch 14 letech byl tohle naprosto formující a důležitej moment v mym životě, kterej budu dál respektovat, ALE kdyby se objevil teď, dost možná jen tak propluje. (A zároveň použít do svýho filmu básně od Sharon Olds, na to musíš bejt velkej pán.) (09.05.2008)

Neskutočne nádherný film. Neverím že vôbec takýto film natočil američan. Neskutočne pôsobivá a silná dráma o osude jedného chlapca ktorý na to aby pochopil životné priority, musel zostať v náručí prírody. Alexovo putovanie nás zavedie na tie najkrajšie miesta a pomocou nich nám film odovzáva posolstvo, nedotknutej krásy a čistoty. Pararelne sledujeme aj koniec Alexovej cesty alebo Chrisovej ak chcete. Cesta na Alijašku bol jeho sen a aj ho uskutočnil, bohužiaľ krutosť a sila prírody boli priveľmi silné aby ich Chris dokázal prekonať. Vedľajšie postavy ktoré Alex stretáva na svojej ceste amerikou krásne dopĺňajú jeho osobnosť a dávajú tak filmu ľudský rozmer. Halbrookova a Stewartovej časť bola podľa mňa najsilnejšia, čo sa týka emócií. Natáčané digitálnou kamerou nás Penn vtiahne do toho prípehu a tak prežívame z hrdinom jeho radosti, starosti, krásy, smrť s takou intenzitou aká je u podobných snímkoch ojedinelá. Penn sa vyslovene hraje. Celkovo badať že je to hravý film, ktorý rozpráva o pravde a je podaný spôsobom , ktorý je za prvé realistický a za druhé krásne jednoduchý. Hudba krásne dopĺňa atmosféru celého snímku a tým nám pripravuje jedinečný zážitok. K Hirchovi musím len podotknúť že po rolách vo filmoch ako Speed Racer alebo the girl next door, kde mi aby som podotkol vôbec neprekážal ale nikdy som nečakal že bude hrať vo filme ktorý bude vyslovene jeho one man show. samozrejme nie je dosť skúsený preto je tam veľa vedľjších postáv ale Hirch sa medzi nimi nestratí. Vzhľadom že to malo premiéru u náš tento rok tak po Temnom rytierovi, druhý najlepší film čo som mal možnosť vidieť tohoto roku. Rozplakal ma svojou úprimnosťou. (23.08.2008)

Své čtyři hvězdičky musím obhájit. Film je to naprosto úžasný, však Emile Hirsche mám v hlavě jako Mudge boy, který rád kouše slepicím hlavu. Měla jsem problém se adaptovat. Taky jsem to nedokázala. Za to ty mé 4 hvězdičky! (09.12.2009)

Poměrně velká nuda. Možná kdyby se snímek prostříhal a alespoň trochu se diváka emočně dotkl, možná pak by mohl být fajn. Útěk z divočiny se sice snaží o nějaký ten přesah a má jasné poslání, nicméně jako celek je to studené jak psí čumák. (28.03.2015)

100%. Existuje-li film tak hluboký, že jazyk je pro jeho zhodnocení naprosto nedostatkovým nástrojem, pak je to víc než kterýkoliv jiný právě Into the Wild. Decheroucí existenciální drama, které je narativně tak citlivé a progresivní, až se mi nechce věřit, že ho má na svědomí zrovna Sean Penn. Buduje tu svůj vlastní osobitý styl, zakotvený především ve znatelné symbolice, jež evidentně odkazuje na prostý život původního člověka v paralele s moderní dobou, v jejíž opozici hlavní postava stojí. Penn diváka zcela účelově psychologicky rozebírá postupným vývojem postavy i korelací mezi oběma narativními linkami (hlavní a retrospektivní), výpravně svádí k jisté míře patosu, který ale většinou neruší, a od začátku do konce brilantně dramatizuje příběh v neprospěch hlavní postavy, ovšem naopak ve prospěch diváka, který se z toho stíhá vzpamatovávat, aby si mohl naplno užít ten dokonale symbolický závěr. Scenáristicky inteligentní a cílevědomá, režijně úchvatná a herecky bezchybná sonda do doslova zhmotněné podoby nonkomformity, rebelie a odmítání sociálních klišé. Neuvěřitelný příběh, kde se toho tolik nenamluví, ale který v sobě přitom nese víc moudrosti a poselství, než leckterá pseudointelektuální konverzačka. Vzdor materiálu, touha po životě, láska v krystalicky čisté podobě. A v neposlední řadě ryzí důkaz, že naprosto každý v sobě máme kousek Supertrampa... jen ho pustit na povrch. Žádný jiný film mě neovlivnil a nezformoval tak, jako Info the Wild. (04.04.2017)

ohromně rozporuplný :X nemůžu si pomoct, nápad byl skvělý, časová linie výborně vymyšlená, magic bus .. ale něco tomu chybělo, hlavní hrdina si mě nezískal .. každopádně něco sem s z tohoto podivného filmu odnesl (25.04.2011)

Zlé jazyky o mě tvrdí, že jsem hovno tramp. Nevlastním usárnu, na čundry jezdím automobilem, tesknou melodii Niagary na hřeben prostě nedám a až do poslední Porty jsem si myslel, že Tom Mix byl vynálezce Termixu. To Chris byl z jiného těsta. Sjížděl peřeje divokých řek, před snídaní holýma rukama složil na lopatky králíka, malorážkou kosil jedinou ranou mezi paroží losy, pojídal oves a brambořík. Byl to supertramp a šlapal, kam ho zrovna srdce táhlo, hodně přemýšlel a co vymyslel, to zapsal a hezky mu k tomu zpíval ten chlapík z reklamy na perličkovou marmeládu. Ve filmu si každý něco najde a na každého zapůsobí jinak, pro milovníky cestopisů o Severní Americe exkluzivní bonboniéra, pro náctileté čtenářky Kerouacka povinnost a pro nás konzumní paďoury opravdu přehnaný experiment. (14.01.2012)

Velmi zajímavý příběh, který se ke všemu zakládá na skutečných událostech se dostal do správných rukou, bohužel se v nepravých chvílích Seanu Pennovi tak trošku vymrsknul směrem k americky pojatému dojímavému přikrášlenému kýči. Scény s mladou zpěvačkou (příšerně zahrané), se starým Ronem nebo konečné bilancování s padáním do rodičovskému náručí Útěku do divočiny nesmírně škodí - Emile Hirsch podal skvělý výkon, povedla se kamera i polodokumentární styl vyprávění, Eddie Vedder odvedl v soundtracku naprosto perfektní práci --- proto tolik mrzí výše zmíněné dojímavé (až citově vyděračské) úlety atd... Ale film je to výborný to ano, ale mohl být ještě lepší... těsně ale přece 8/10 PS: druhé shlédnutí cca o rok později - nádherný divácký zážitek, tentokrát mi nevadilo téměř vůbec nic, opravdu povznášející, budu se vracet rád častěji :) 9/10 (04.05.2008)

Ak by to bolo o 30min kratšie tak by som dal 5 hviezd. Inak mi to prišlo miestami dosť nudné. Inak ale dobrý, dokonca skutočný príbeh čo mám obzvlášť rád a Sean Penn ma prekvapil. Neviem na čo myslel hlavný hrdina keď pálil peniaze ale zomrieť od hladu a vyčerpania by som nechcel. (25.08.2008)

velmi silný film nesoucí poselství o svobodě, přátelství, lásce a především pak o kontrastu mezi hektičností dnešní doby a volností spojenou s krásami přírody.. no přiznejme si - koho z nás alespoň jednou nenapadlo se prostě sbalit a od všeho utéct? (24.11.2010)

Krásně natočený příběh o rodiném odcizení a hledání sebe sama v přírodě a revoltě proti systému. Příliš logicky se sice nevyvedl závěr s nemožností překročit řeku, ale to je pouze drobná vada na kráse, stejně jako fakt, že Chris/Alex až na jednu vyjímku potkal samé hodné a přátelské lidi. Skrze vztahy a pouta, která s nimi navázal ale ještě více vyniká naprostá zbytečnost jeho smrti. (08.06.2011)

Krásný film...v ohledu úchvatných záběrů přírody, skvělé kamery, fajn hereckých výkonů a parádní hudby. Ale jedna věc mi vadila a to praktická absence příběhu, který by těch 140 minut skvělých záběrů a scén držel pohomadě. (23.02.2008)

Sympatické postavy, skvelá hudba, úžasná príroda, kopec myšlienok, ktoré mi ešte stále vŕtajú v hlave...je toho veľa a celkovo to vytvára nezabudnuteľný zážitok, počas ktorého zistíte ako veľmi by ste chceli vycestovať a prestať sa zaujímať o materiálne veci, len byť niekde na Aljaške, byť tam v istom momente...proste žiť. (16.04.2008)

To zas někdo chtěl natočit uměleckej film a nevěděl jak na to... (17.03.2012)

Happiness is only real when shared. Po dlouhé době film, kde mi dlouhá stopáž v kombinaci s pomalým tempem nevadila. Spíše naopak. Kdo by nechtěl jednou za čas prostě vypadnout? Alespoň na malou chvíli? Ačkoli mi Chrisovo jednání připadalo přehnaně radikální, celé dvě a půl hodiny jsem s nim žil a fandil mu v jeho cestě, která byla chvílemi smutná, chvílemi naopak vtipná až radostná, jednoduše cesta sebepoznání. Ale nebyl to jen Emile Hirsch v roli Chrise, kdo mě překvapil. Na scénu se dostává celá řada vedlejších, ale neméně sympatických postav - za zmínku stojí zejména dvojice hipíků či posmutnělý stařec. A Vince Vaughn ve vážné roli? No way! Škoda jen, že nedostal více prostoru, protože i za tu chvilku ukázal, že hrát opravdu umí. Do toho hromada čistě estetických záběrů na přírodu - pro někoho zbytečné natahování stopáže, pro mě velmi zručné umocnění atmosféry a možnosti se ještě více vcítit do hlavní postavy. Into the Wild je rozhodně jeden z filmů, které si časem určitě pustím znova a tentokrát snad překousnu lehce přestřelenou náboženskou agitku v závěru. (26.09.2014)

Podmanivá výprava k poznání vlastní osobnosti, která spíše než bezprostředí myšlenky a emoce, nabízí příjemnou a intenzivní dochuť. (31.03.2008)

Sean Penn rulez! Mimo réžie vyzdvihujem: excelentný scenár, výnimočný soundtrack (výnimočná hudba, výdatné texty) a božiu formu. Listujem v pamäti, kedy naposledy som zažila niečo tak húževnato ľudské a tak izolované od spoločenského predstierania- alebo ide o ilúziu, čo sa Pennovi len parádne darí naplniť (?). Nestarám sa. Už viem (kedy), toto je ale o Úteku do divočiny. Sean Penn sa týmto zaradil k empirikom alá Wes Anderson :´) a natočil svoj empirický film. 100% po prvom vzhliadnutí. (21.09.2008)