Skleněné peklo

Hlavní předností tohoto geniální filmu je v tom že napětí je po celou dobu stejné to jest nezastaví se po Dobrodružství Poseidonu(který v sobě nezapře režii Irwina Allena)můj nejoblíbenější katastrofický film.Dále obsazení:McQueen, Newman, Vaughn, Chamberlain, Astaire, Dunaway ad.Výborná je také píseň We May Never Love Like This Again.Já tenhle film miluji a moc mě mrzí že mi kdysi utekl. Mrzí mě pak také to že Skleněné peklo je jediný film podle románů Scortia/Robinson.Třeba takový Výbuch nebo Prometheus v plamenech to by se mi líbilo na plátně a jak. (21.10.2003)

Najlepší katastrofický film ever, ever, ever, ever, ever, ever ktorý si môžem púšťať over, over, over, over, over and over again and forever. Akože fakt. Akože a duo Scortia/Robinson zbožňujem, čítal som aj Prométhea v plameňoch, aj Ponorku. Ale film je proste film, a Fred Astair je famózny, rovnako ako zvyšok obsadenia. Ešte teraz si pamätám, ako som pri niektorých scénach len zostal sedieť s otvorenými ústami (au, moja sánka), absolútne ohromený a ochromený. Technicky brilantné a neskutočne nervydrásajúce. Oscary zaslúžené. 90% (06.04.2014)

Věnováno všem hasičům světa, kteří obětují své životy aby zachránily jiné. Skleněné peklo je opravdu nejlepším katastrofickým filmem, jak už tu bylo několikrát zmíněno. Hvězdné obsazení v čele se Stevem McQueenem a Paulem Newmanem mu vlastně ani nedává jinou možnost. A to jsem ještě nezmínil ten geniální scénář. V San Franciscu byl otevřen nový mrakodrap, nejvyšší budova světa, hasiči se modlí, aby v tomto "komíně" nemuseli nikdy hasit, ale jak už tomu bývá, lidská chamtivost a touha po penězích - v tomto případě šetřili stavitelé na elektrickém rozvodu, který se při slavnostním rozsvícení budovy přetížil a při obrovském zahřátí chytil jeden sklad... Bezpečnostní opatření selhávají a spíše pomáhají ohni v jeho šíření. - nezná mezí, a tak právě díky ní vznikne požár, který se neústupně rozrůstá po celé budově. Jenže v horním patře s krásným výhledem na město se zrovna slaví... Přes jeho délku jsem se opravdu ani chvilku nenudil, jedná se o mimořádně povedený film, který by se měl stát vzorem všech katastrofických režisérů... Největší chvála patří duu režisérů a hudebnímu doprovodu, díky nimž napětí ve filmu nepolevuje, ale neustála graduje a drží diváka v šachu až do samotného smutného konce... Pro všechny milovníky katastrofických filmů povinnost. (10.02.2006)

Tak to s tým vrtuľníkom a odtrhnutým výťahom bola veľká frajerina. A naozaj napínavá scéna. Tak ako vlastne celý film. Konečne som splatil tento svoj dlh svetovej kinematografii. A pri tej príležitosti som zistil, odkiaľ pochádza väčšina základných schém katastrofických filmov (vrátane sviniara, ktorý za to všetko môže, ale snaží sa uniknúť skaze ako prvý a samozrejme to hnusne schytá). Efekty sú na film, ktorý je taký starý ako ja, prekvapivo dobré. Jedna hviezdička dole za hercov. Je tam síce neskutočná plejáda vtedajších superhviezd, ale každú z nich som už videl hrať podstatne lepšie v nejakom podstatne lepšom filme. (26.08.2008)

Výkladní skříň filmů o lidech konfrontovaných s vlastní smrtelností a zřejmě to nejlepší, co katastrofický cyklus v sedmdesátých letech přinesl. Během čtyřicetiminutové expozice jsou nám představeny téměř všechny důležité postavy (vyjma McQueena, na kterého si jako na hlavní hvězdu večera musíme ještě chvíli počkat), jsou utvořeny páry, které následně mohou být rozdělovány a spojovány i načrtnuty subsvěty (zejména bohatí vs. chudí, později také civilisté a hasiči), jejichž střetávání bude zajišťovat dynamiku filmu. Na projekt vycházející ambiciózně ze dvou knižních předloh a dirigovaný dvojicí vyhraněných osobností (Guillermin režíroval herce a staral se, aby všechno drželo pohromadě, Allen si jako producent ošéfoval akční a trikové scény) je Skleněné peklo uspokojivě konzistentní, byť mu během poslední hodiny trochu dochází kyslík. Scény napínavé bez ohledu na to, nakolik (ne)sympatická postava se nachází v ohrožení, prozrazují hitchcockovskou školu. Stejně tak vedení naši pozornosti k možným zdrojům budoucího neštěstí (příčinu požáru vidíme jako první bez přítomnosti jakékoli postavy). Nenápadně, ale důmyslně film pracuje s barevností jednotlivých scén – od chladně modrých a zelených odstínů se přechází k „hřejivým“ barvám ohně, jež vizuálnímu stránce postupně začne dominovat. Přes rozdrobení děje do mnoha individuálních dramat, ne vždy nejelegantněji integrovaná do jádra vyprávění, neztrácíme ze zřetele, že oheň se šíří po celém mrakodrapu a v ohrožení jsou desítky lidí. Nejbezbrannější jsou v konzervativním duchu katastrofických filmů přirozeně ženy a děti, zatímco mužští hrdinové zosobňují vedle chamtivosti a zbabělosti zejména neohroženost, tvrdou fyzickou práci a hrdinství. Na vině jsou prohnilí jednotlivci, nikoli systém a není problému, který by se nedal vyřešit návrat k tradičním ctnostem, což Američané po destabilizujících 60. letech a aféře Watergate potřebovali slyšet. Princip je jednoduchý, cíl jasný, prostředky okázalé, zábava zaručena. 80% Zajímavé komentáře: tron, choze, genetique, Rex Mundi, Ony, agathon (09.01.2010)