Ďáblova dílna

Pozrel som si pozoruhodný rakúsky i nemecký vojnový film, po takmer dekáde, a stále som vedel, že je výnimočný !!! Aj samotný DIABOL sa narodil vtedy ešte v Rakúsko - Uhorsku. Ďalšia hudobná KAPACITA - Wolfgang Amadeus Mozart taktiež uzrel svetlo sveta v smere na juho - západ, k našim bohatým susedom. Na jednej strane tu mám akéhosi deštruktívneho A-N-T-I-K-R-I-S-T-A, a na strane druhej zasa akéhosi, v úvodzovkách : božského jedinca, ktorého hudba privádzala mnohých poslucháčov do rajskej extázy. „Prvého pána na holenie” , ktorý má toho na Rováši pomerne dosť, spomínam čisto z racionálneho dôvodu, pretože téma - VYHLADZOVANIA židovskej rasy, sa ho bezprostredne týka. Milióny Židov brutálne a surovo, bez akýchkoľvek výčitiek, skántrili, v klasických koncentračných táboroch, kde „najslávnejší” je na 100 %, legendárny, poľsky Auschwitz. Niektorí židia mali toho povestného šťastíčka o trochu viacej, a skončili v nemeckom Sachsenhausene, v ktorom sa podieľali na AKCII : B-E-R-N-H-A-R-D, kde stovka väzňov sa v špecializovanej a prísne tajnej D-I-E-L-N-I zúčastňovala na najväčšej falšovateľskej akcii všetkých čias. Totiž, ak chceli žiť a prežiť, museli vytvárať dokonalé falzifikáty britskej bankovky : LIBRA, ktorú by takto lišiacky zneužili a zaplavili by ňou britskú ekonomiku. A veru, že tých bankoviek vyrobili za ten čas požehnane... Bol pritom aj pôvodom SLOVÁK !!! - Adolf Burger, vtedajší väzeň, ktorý o tom napísal knihu, podľa ktorej rakúsky režisér Stefan Ruzowitzky nakrútil svoj bezpochyby najlepší film, ktorý právom získal Oscar - ako kategória : zahraničný. Obsadenie Karla “Štokyho” Markovicsa vnímam, ako naprosto geniálny ťah na bránku, so zakončením nádherného GÓLU !!! Zahral si postavu Salomona 'Sallyho' Sorowitscha, ktorá je charakterizovaná, ako fiktívna. Reálne jestvujúca postava je Adolf Burger, autor predlohy, ktorého stelesnil nemecký herec August Diehl. Jedná sa o excelentný a mimoriadne bravúrny vojnový film, ktorý si neberie servítku pred ústa, zahral si v ňom jeden charakterný herec, ktorého preslávil nemenovaný seriál s vlčiakom Rexom, a zistil som, že okrem adaptovaného v Hollywoode, a ka Christopha Waltza, či renomovaného veterána Michaela Hanekeho, pochádzajú z tejto kultúrnej krajiny, aj ďalší, dobrí predstavitelia kinematografie, a to je len pre celkový prospech veci... (31.10.2017)

Mám rád, když filmy z podobného prostředí zobrazují především lidské charaktery a vztahy lidí mezi sebou. Krásná ukázka toho, že ne každý trpící je bílý světec, ale člověk s dobrými i špatnými stránkami. I když tu a tam hapruje návaznost některých scén, za prokreslení charakterů a spor dvou hlavních postav si film zaslouží velké uznání. (14.04.2008)

Jeden z hodně nepovedených filmů. Chápu, že Karl Markovics byl díky svému vzhledu ideálním představitelem Žida, ale vypadat jako Žid podle mě nestačí. Režisér se přímo vyžíval záběry na jeho profil, který byl ale s každým dalším záběrem stále stejný a jen nudnější a otravnější. Herec může nějak vypadat a typově se někam hodit, ale pro mě je důležité, že pokud se podívám na jeho tvář, tak i když se nijak neprojevuje, mně i tak dokáže navodit stav, že vím co cítí, na co myslí. Tedy hraje, i když nemluví, nebo alespoň je jeho tvář tak trochu oduševnělá. Tenhle pocit jsem u hlavního představitele celou dobu postrádala. Situace, které mohly divákovi něco říct a vzbudit v něm nějaké pocity byly kolikrát jen okomentovány, místo aby byly zahrány. Že někdo bude jen konstatovat, že je např. z něčeho dojatý mi nestačí, musí se to přece zahrát, od toho je film filmem. Jediná scéna, která mě dostala, a která se povedla byla na konci filmu. Snad moc neprozradím, když napíšu, že šlo o zbídačeného Žida (nikoliv o hlavního představitele) a čistě povlečenou postel - tady bylo přesně to, o co se v celém snímku nikdo ani nepokusil, totiž hraní - hudba graduje, záběr, gesto - to úplně stačí. Alespoň mně to stačilo k tomu, abych tento film neposlala do úplného odpadu. (17.10.2012)

Tento snímek byl zajímavý svým námětem.Čekal jsem od něho, že mě také uvede do historických problémů a ukáže více koncentrační tábor. To se ale nestalo, je zde jenom malinkato nastíněno ukrutnost války. Co se týče samotné operace Bernhard tak zde je ukázáno, že vždy záleží na nesmírné odvaze jedinců. Díky těmto věznům, kteří zpomalili výrobu falešných dolarů a tím prohloubili finanční krizi Německé říše, můžeme říci, že konec druhé světové války byl urychlen a bylo zachráněno nemálo lidských životů. (05.02.2009)

Válečné filmy nejsou moc pro mne. Velmi těžce je snáším, třeba takový Schindlerův seznam jsem vůbec nedala....proto musím tento počin Stefana Ruzowitzkyho velmi pochválit. Dokázal namíchat přesně pro mne snesitelnou dávku emocí a přesto natočit silný příběh o skupině vězňů, kteří měli to "štěstí" a dostali se v koncentračním táboře do zlaté klece. Ovšem dá se polemizovat:: Bylo to štěstí....??? (10.01.2012)