Duchařský příběh

Knihu Petera Strauba, podle níž je film natočen, jsem před lety četl a je to jeho nejlepší kniha, co jsem od něj četl. Filmové zpracování je sice trošku slabší (hlavně ne zcela věrné) než kniha, přesto je však docela povedené, jsou tu dobré triky, na svou dobu poměrně dobré erotické scény. A hlavní hrdinka vypadá úplně jako mladá Magda Vášáryová. (13.04.2009)

Snímek se může skutečně opírat o několik velice povedených scén a místy skvěle propracovanou atmosféru. Jenže jako celek na mě moc velký dojem neudělal. Je zde spousta zdlouhavých a dle mého názoru i zbytečných scén. Knižní předlohu jsem nečetl, takže nemohu srovnávat. Čím víc se však film blížil ke svému konci, tím mě přestával bavit víc a víc. Dám tomu lehce nadprůměrné hodnocení 60% za již zmíněné některé scény, které jsem si (coby hororový fanda) doslova užíval , pěkné triky a pohlednou herečku. (30.09.2011)

Lacný duchársky žvást v ktorom, ako už názov uvádza, si štvorčlenná parta starcov vypráva za dlhých zimných večerov duchárske príbehy. Avšak jedného dňa do ich skupiny prenikne skutočný duch a situácia sa skomplikuje záhadnou smrťou syna jedného člena z tejto skupiny. Treba tým pádom uvažovať v súvislostiach a dopátrať sa ku koreňu tejto nezávidenia hodnej situácie. Ghost Story je veľmi slabý film a tobôž horor, obsahuje totiž žalostne málo hororových efektov. Ale aj keby ich bolo dosť, film by to nezachránilo. Označenie horor v tomto prípade nie je smerodajné, hlavne je to, dalo by sa povedať dráma resp. desná „zívačka“ bez desu. Strata času. 1* za to, že by sa z filmu (pre pobavenie, žiadne dych berúce zábery) dalo vystrihnúť pár momentiek (v trvaní max do 10 min, ináč je to brak) a urobiť tak zábavný klip. Ináč žalostný výkon. (28.09.2007)

První část překvapí svou směšností. Jen málokdy máte šanci zhlédnout film, který by tak mocně ohlodal zub času. Velmi tmavá místnost, ve které sedí skupina seniorů a navzájem si vyprávějí strašidelné historky působí opravdu podivně, zvláště samotná vsuvka s mužem, který byl pohřben zaživa. Následující rozhovor ("Nejstrašnější příběh jaký jsem kdy slyšel."; "Málem jsem si nadělal do kalhot.") však jistým způsobem dává najevo, že úkolem téhle scény rozhodně nebylo diváka vystrašit, ale spíše symbolizovat ticho před bouří. Divák je stejně jako postavy ukonejšen vidinou falešného bezpečí. Druhá část příběhu je o poznání zajímavější, přesto jsem však nebyl zrovna nadšen. Jeden mrtvolný obliček střídá druhý, občas zaznějí děsivé tóny, ale něčeho opravdu zajímavého se nedočkáme. Vlastně ano, pár scén se opravdu povedlo, ale jen kvůli nim si tenhle snímek celý znovu nepustím. (06.10.2007)

Mé rozpoložení po zhlédnutí Duchařského příběhu dobře vystihl komentář Sidzeje. Podstatná část dnešní hororové produkce představuje, objektivně vzato, horší řemeslo než které vložil Irvin do svého filmu, ale co naplat, ta béčková a céčková produkce poskytuje zase jiná lákadla. Duchařský příběh představoval ve své době žánrový průměr, ale dnes z mého pohledu beznadějně zastaral a okoral. Je to jeden z těch filmů, kde se po hodině podíváte na hodinky a zjistíte, že uplynulo stěží 20 minut. Z nudy a otupění nevytáhne diváka ani solidní obsazení. Příběh je beznadějně tuctový a stopáž notně přepísklá. Celkový dojem: 40 %. (16.12.2009)