Výměna

Clint Eastwood během několika málo let dokázal zaplavit stříbrná plátna slušnou řádkou kvalitních filmů, které možná řadě divákům nesedly kvůli oscarovým masážím, jimž se díky svým kvalitám pochopitelně nevyhly. Nejinak tomu je i v případě Výměny, která vyniká svou příjemnou retro-atmosférou a hereckými výkony. Film stojí a padá s výkonem Angeliny Jolie, jejíž sex-appeal je po celou dobu ukryt pod neproniknutelnou hradbou make-upu, o kterém se může tvůrcům Stmívání jen zdát. Silné líčení může také za zazdění většiny emocí, které hlavní hrdinka prožívá. I přesto jí ale divák fandí v jejím boji proti všem, kdo se k ní otočil zády. Výsledný dojem kazí přílišná doslovnost, kdy každá postava má nějakým způsobem uzavřenou svoji linii ať už více či méně uspokojivým způsobem. Eastwood umě spojuje křehký příběh jedné ženy se soudním dramatem a dramatem z prostředí psychiatrické léčebny. Novým snímkům Finchera, Mendese ale i Eastwoodovi podráží nohy nestřídmost v podobě délky jednotlivých filmů. Slibný rozjezd Výměny se poté v poslední půlhodině poněkud vleče. I přes těch pár výtek stojí výměna za pozornost. 8/10 (10.02.2009)

Není to tak nápadné, ale nejnovější Eastwoodův snímek postrádá mezi muži jakoukoli kladnějšího postavu. Hlavní hrdinka tak ve svém boji stojí sama proti všem: pomoc reverenda Briegleba (John Malkovich) není motivována nezištnou pomocí bližnímu, reverend jí víceméně sleduje vlastní zájmy (boj proti zkorumpované policii mu přináší větší popularitu, vyšší poslechovost jeho pořadu...), kapitán J.J. Jones (Jeffrey Donovan) je od začátku jasně záporná postava stejně jako jeho nadřízení, malý Arthur Hutchins (Devon Conti) předstírá, že je Walter jen aby se v Kalifornii mohl setkat se svým idolem, detektiv Ybarra uvěří zadrženému Sanfordovi jeho příběh až poté, co jej nechá holýma rukama vyhrabat onen nesporný důkaz... Že je vše natočeno podle skutečné události pak jen dovršuje trudnou pravdu, že svoboda v Americe nebyla až tak pro každého - černoši, ženy a děti z ní byli jaksi vyloučeni. (06.03.2009)

Tak jsem si říkal, jak byl rok 2008 filmově chudý. A teď se najednou na počátku roku 2009 dostávám k takovým skvostům jako byl Milionář z chatrče či Výměna, která jej ještě překonala. takový pocit jsem měl naposledy snad při sledování Zodiaca, opět příběh podle skutečné události, který nechce diváka nijak ohromovat efektnostmi na citově založeného diváka, ale skutečně se snaží rekonstruovat o co tehdy šlo. A sluší tomu víc, než nějaký vykonstruovaný závěr. Eastwood má vypravovací dar, po tomto filmu už o tom nemůže nikdo pochybovat. Jako další plus je přelínání žánrů. Ten není podstatný. Poprvé mě nadchla taky Angelina Jolie, skoro bych jí uvěřil, že se narodila na počítku 20. století. Emancipovaná nezdolná žena je přesně to co jí nelze upřít. Nikdy nezačínej boj, ale vždycky ho dokonči! (10.05.2009)

Clint má vážně zlaté ručičky. Brilantní drama, které i při své délce uteče jako voda. Angelina hraje jako o život a myslím, že spolu z Foxovou z WANTED je to její nejlepší role za celou kariéru. Paradoxně mezi nejsilnější scény filmu patří ty, ve kterých nefiguruje. Události na farmě, ať už to vykopávání nebo vzpomínky druhého chlapce byli neskutečně mrazivé. (09.04.2009)

VÝMĚNA je nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky. A když napíšu "nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky", mám tím na mysli "raději bych si pustil tohle kriminální melodrama než jiná" (což v případě boxerského MILLION DOLLAR BABY a válečného diptychu VLAJKY NAŠICH OTCŮ a DOPISY Z IWO JIMY či dramatu TAJEMNÁ ŘEKA bohužel neplatí). Snad poprvé stojí u Eastwooda v centru vyprávění soběstačná a silná žena, která se nevzdává a nepotřebuje mentorskou mužskou postavu pro rady a snad poprvé se neprojevuje odpor vůči institucionalizovaným autoritám v podobě církve. Stylová dobovka, která je žánrově klamavá stejně jako poslední eastwoodovské počiny, je zdánlivě kriminálkou, ale ve skutečnosti melodramatem a protože hlavní úlohu zastává žena, klamání tělem je mnohem přijatelnější než v případě TAJEMNÉ ŘEKY. Jinak se nevypráví o ničem jiném, než na co jsme u Clinta zvyklí: westernové schéma jedince proti přesile zůstává zachováno, ale na rozdíl od předchozích kriminálních (melo)dramat KRVAVÁ STOPA a TAJEMNÁ ŘEKA VÝMĚNA drží pohromadě a postrádá zbytečnou doslovnost zmíněných staromistrovských (v nejlepším slova smyslu) opusů. Zatím nejvyzrálejší (myšlenkově i formálně) Eastwoodovo dílo tak atypicky sleduje ženu, která se ale jako ostatní eastwoodovské postavy nevzdává a chce dotáhnout věc až do konce, ale zjišťuje, že jasnou odpověď nikdy nedostane, protože jednotlivé pohledy nesloží komplexní pohled na jednu historickou událost (na rozdíl od VLAJEK NAŠICH OTCŮ A DOPISŮ Z IWO JIMY). 10/10 (17.12.2008)