Rembrandtova Noční hlídka

Peter Greenaway často používá divadelní stylizaci, ale k málokterému filmu to sedí tak výborně jako k tomuto. Díky tomu nevadí, ani že jsou herci (herečky) starší než postavy, které hrají. Kdybych nebyl naprostý ignorant v oblasti výtvarného umění a mohl tedy ocenit i vizuální podobu filmu, nejspíš by to bylo za plný počet! (05.01.2013)

Film, povětšinou s pomocí statické kamery a se záběry jako pohledy na jeviště, vypráví různé příběhy. Ten hlavní příběh mluví o zavraždění jednoho z mušketýrů, které Rembrandt van Rijn zakomponoval do obrazu. Téměř dvě a půl hodiny trvající podívaná je na postavy povětšinou v šerosvitu přecházející z jedné scény do druhé, z obrazu do dalšího obrazu, z dějství do dějství. Samotná Rembrandtova malba, Noční hlídka, je ve filmu označena jako divadlo. A ten divadelní způsob podání mě ubíjel. (27.01.2012)

Ďalší Greenawayov kompozičný opus. Nestriedmy, kontroverzný, konšpirujúci, zdanlivo ľahkovážne zhýralý, v skutočnosti dôsledne plastický portrét geniálneho umelca. Bezškrupulózna adorácia i otvorené vyjavenie neduhov Rembrandta van Rijna a dobovej spoločnosti v premyslených naratívnych obrazoch úchvatnej auteurskej inscenácie v šerosvite za sprievodu podmanivých tónov skomponovanej nádhery podľa Pawlika a s koncentrovaným hereckým prejavom obnaženého (metaforicky i doslova) Martina Freemana. Tradičné preplnený intertextuálnymi a intelektuálnymi narážkami, citáciami veľkých umelcov a početnými odkazmi, je zakamuflovaný historický falzifikát Nightwatching neskromným dielom, strhujúcou symfóniou, ktorej línie zžieravo túžim dirigovať maliarskym štetcom ja sám. Po dlhej dobe sa vraciam ku Grenawayovi opäť ohromený - a to som si myslel, že už mi majster filmového plátna ukázal všetky svoje triky. 100% (15.10.2014)

Úplně na začátku jsem se lekl, že Greenaway začíná kopírovat sebe samotného, protože ta úvodní scéna jako by byla předělaná ta úvodní z Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec. Ono to ještě dějem hodně připomíná Umělcovu smlouvu, ale i tak musím říct, že se mi ten film líbil. Nudil jsem se jenom poslední čtvrtinu, což je pro mě velkým překvapením, když se tady toho moc neděje, ale mě fakt tři čtvrtiny filmu vůbec nenudily. A v první polovině filmu se nic moc neděje a vedou se tam hlavně dialogy, ale i tak jsem se u toho nějakým zázrakem nenudil, i když nějakých zajímavých myšlenek je tam málo. Greenaway se snažil ten film natočit ve stylu Rembrandtových obrazů a myslím, že to nedopadlo vůbec špatně, ale jsem laik a v malířství a obrazech se fakt nevyznám, takže teď hodnotím podle pocitu, jaký z toho mám. A to už jsem se bál, po tom minulém neúspěchu, že už mě Greenaway nepřekvapí, ale ono jo. Navíc se tu drží celkem na úzdě, takže k nějakému zhnusení tady nedojde. Nakonec dávám 4*, ale slabé, přece jenom to mohlo být kratší a v první polovině snad víc dějovitější. (26.05.2019)

Esteticky stále vytříbený, avšak neskutečně užvaněný Greenaway. Za doprovodu úžasné hudby ( W.Pawlik) předkládá režisér v působivých šerosvitných obrazech příběh o vzniku známého obrazu. Dialogy jsou sice chytré, ale po čase se vrší na sebe tak, že jsem si přál, aby už všichni sklapli...věřím, že Greenaway by dokázal natočit skvělý film beze slov, jenže mu to zatím asi nikdo neřekl. (21.11.2010)