Pátek třináctého

S odstupem času veskrze průměrný slasher se z jistých důvodů stal kultovním. V době vzniku byl masově nasazen do sítě kin a hojně se o něm psalo. Snímku pak pomohl začínající videotrh a samozřejmě další pokračování, která již zrodila postavu dospělého Jasona ohánějícího se nejen mačetou. Vraždy jsou brutální, avšak ne všechny v přímém přenosu. Sekyra se mihne, dívka zavřeští, světlo u stropu se rozhoupe a pak následuje záběr na dívčinu hlavu se zaseknutou sekerou v obličeji. Savini odvedl špičkovou práci, a tak lze těžko poznat, že v tom momentě se již jedná o figurinu. Šíp, který zespodu pod postelí pronikne skrz hruď Kevina Bacona, byl pro herce neškodný - vcelku zdařilý trik opět provedl T.Savini. Alespoň že skvělá Bety Palmerová neztratila hlavu hned na začátku. Z nostalgie hodnocení ponechávám. Viděno 4x. (02.02.2017)

Stál naprostý pakatel, vydělal nehorázný balík. V době, když už vznikaly mnohem děsivější kousky žánru, za oceánem táhl jeden z nejvýraznějších kosičů mladého masa. Zlověstná atmosféra prvního dílu série slasherového subžánru, ve kterém hraje první housle chlapík s hokejovou maskou (tady jí ještě nenasadil) a mačetou, je tím (téměř) jediným, co docela láká. Mladí vedoucí letního táboru mají jediný úkol – zemřít. Než prokleté místo Crystal Lake spustí letní sezonu, parta přátel se tu oddává alkoholu a sexu, jakmile se však setmí, za deště se začnou násilně oddělovat od ostatních. Škoda, že tvůrci potenciál letního tábora prakticky nevyužili. Scénář je samozřejmě mizerný, postavy pronášejí úsměvné dialogy i dělají docela špatná rozhodnutí a o technické stránce filmu moc mluvit nelze. Přesto to docela funguje. I když plochá zápletka neumožní se s kýmkoliv na plátně ztotožnit, je mi jasné, že kdokoliv přijde s dalším pokračováním (naposledy v roce 2009), budu se těšit mezi prvními. (16.06.2014)

Docela se divim, ze po takhle nemastnym neslanym prvnim dile se zrodila jedna z nejvetsich hororovejch serii, tohle je totiz naprosto obycejna osmdesatkova beckova vyvrazdovacka. Jasne, ma to par netradicnich veci, jako treba zenskou vraha, odhaleni vrahovo identity az v zaveru a neni ani moc jasny, v jakym poradi se bude chcipat. Jenze proste nejdriv se desne dlouho nic nedeje, ne moc sympaticky a herecky naprosto otresny postavy se motaj po kempu a v momente, kdy si nekdo odbehne na hajzl nebo se nekde zdrzi, je jasny, ze chcipne, obzvlast, kdyz vzdycky zacne hrat jakoze desne napinava hudba, ktera je spis otravna. Navic ani se samotnejma vrazdama to neni nejlepsi. Nektery jsou prekvapive pekne krvavy a trikove na solidni urovni, ale jiny zase naprosto nezajimavy az smesny. Sice dneska uz kultovni, ale pro me nicim vyjimecnej horor, obzvlast, kdyz to tu ani nerozjizdi Jason. (30.11.2009)

Počin, který se ukázal být pro následný vývoj filmového horroru velice důležitým. Tento levně natočený snímek je po dvou významných peckách 70.let - konkrétně Texas Chain Saw Massacre (1974, režie Tobe Hooper) a Halloween (1978, r: John Carpenter) – rozhodujícím momentem, spouštějícím lavinu tzv. teenagerovských vyvražďovaček, tedy subžánru zvaného slasher. Je docela možné, že kdyby to nebyl zrovna tenhle Pátek 13., byl by tuto vlnu odstartoval nějaký podobný snímek. Ale historie hovoří jasně. Film vydělal velké peníze a mnoho kritiků jeho obliba dodnes udivuje. Cunningham byl ale se svým nápadem evidentně v pravý čas na správném místě (tedy samozřejmě: ve zrušeném mládežnickém táboře u jezera Crystal Lake). A přiznejme si, že na tom filmu opravdu něco je. Své udělala kromě vhodně zvoleného času a místa (prázdniny, nádherné jezero a lesy kolem) hlavně nevšední, zdánlivě amatérská kamera. Ta totiž často snímá děj a (hlavně!) průběh vražd jakoby z pohledu zabijáka. Divák je tak nechtíc vtažen do poněkud zvrhlé, ale zajímavé role, se kterou se (pokud je zcela v pořádku) sice neidentifikuje, ale stává se další obětí tvůrců: Lapeným divákem. Vyvražďování mládeže v podobných filmech zajímalo ze všeho nejvíce právě mládež. To byla oproti minulým desetiletím nejvýraznější změna ve vývoji a chápání žánru. Horror přestal být záležitostí dospělých, a tento zásadní zlom mu přinesl na jedné straně ještě větší popularitu, stejně jako značnou kvalitativní devalvaci na straně druhé. Největší přínos ovšem znamenal pro peněženky producentů, a tak není divu, že se slasherům v 80.letech tak dařilo. Poptávka byla velká, a nabídka nemohla pokulhávat. Pátek třináctého (mimochodem, znáte příhodnější název pro horror?) se dočkal až neskutečného množství pokračování, a není jisté, zda bude tato série kdy ukončena. V dalších dílech byl totiž uveden do života populární maniak Jason, o němž se v původním filmu pouze hovoří. Tato postava v hokejové masce se ukáže být až neskutečně životaschopnou... Ale to už je trochu jiný příběh. [Napsáno v srpnu 2006 pro blog Horror, Chlast & Rock'n'Roll.] (13.07.2007)

Jako by se Sean S. Cunningham snažil propašovat mezi listy Carpenterova Halloweena průklepák, aby dostal jeho přinejmenším 70ti procentní kopii. Ovšem narozdíl od legendárního zabijáka s bílou maskou, tady už šlo jen o likvidaci teenagerů zastřešenou pod rouškou hororu. Celkový scénář je poměrně suchý, scény vražď nikterak originální a i když Kevina Bacona v jedné z jeho prvních roliček okrají slušně, nedá se najít nic převratného. Ten kdo si pustí nejdřív některý z následujících dílů (teda spíš těch 3kou počínaje) asi si bude drobátko klepat na čelo, neb něco jako šílenec s hokejovou maskou se tu opravdu neobjeví. Možná, že je to na jednu stranu dobře, neb máti dokáže mít leckdy větší vražedný apetit než její pasterizovaný synáček, ale pro jednu z dnes již kultovních sérií to neznamené víc než 3 hvězdičky. To je jako postavit si stan na mraveništi. Sice si odnesete krásný trampský zážitky, ale za poštípanej zadek to opravdu nestojí. (02.08.2004)