Scott Pilgrim proti zbytku světa

SPLASH Tenhle film Vám vypálí osmibitovou díru do hlavy a některým šťastlivcům i do krajiny srdeční. Hravě elektrizující a vibrující vizuální heimlich ve strhujícím komiksovo-videoherním hávu odehrávající se na několika koncertních zápasištích, protože za lásku se musí bojovat, tak proč ne rovnou hudbou. Wrightovo neotřelé salto mortale s úvodem trumfujícím Noého entrée k Enter the Void ( kdo by to byl od Scotta Pilgrima čekal ). There's nothing left to hide. You can see it in my eyes. Oh I've tried to be who I thought you wanted. BOOOM Aneb když se střetnou křehké tóny Věčného svitu neposkvrněné mysli se smrští zvanou Speed Racer. KABOoOM Následuje totální demolice duhy a z plátna prší pestrobarevné lentilky. KNOCK Rozvernost střídaná hravostí, vtipností, malostí a totální bezprostředností v neskutečné dvouhodinové jízdě, která možná místy drhne, ale momentálně si vyloženě záporné místo z prstu nevycucám - ani nechci! Horská dráha, která mně snad nikdy neomrzí. POK POK Jen toho vlezlého pocitu, že Kieran Culkin strčil Ceru do kapsy se nejspíš nezbavím. Counter spokojenosti: An Epic of Epic Epicness a totální desítka! And if it's all a lie. The truth's not far behind. We could try to live right for the moment. RAMONA Fresh Film Fest 2010 PS: dvouměsíční čekání na znovushledání se Scottem Pilgrimem bude setsakramentsky dlouhé :) LOOOoooOOOVE!!!! (29.08.2010)

Svým způsobem velmi věrná adaptace a důkazní materiál Wrightových (ne-zas-tak-neomezených) schopností mimo britské ostrovy, z něhož však i přes tunový příděl originálních nápadů, odkazů a parafrází zůstává lehká (ale opravdu jen lehká) pachuť v ústech pokaždé, kdy si čtenář komiksu vybaví, co ho na předloze bavilo nejvíc a co filmovému Pilgrimovi nejvíc chybí. A totiž lépe vyprofilované postavy a vztahy mezi nimi, jež musely být vzhledem k obsáhlé předloze (6 sešitů, každý o víc jak 100 stranách) značně zredukovány a - ač mě to strašně bolí přiznat - místy až vykastrovány (Culkinův Wallace je výborný, jeho předobraz je ale geniální). Znalost komiksu je tím pádem výhodou (díry si holt sami doplníte) a zároveň i přítěží (víte, o co přicházíte), jež filmu svazuje končetiny a táhne ho minimálně o jeden level níž. Trochu ale Wrighta podezřívám, že si byl téhle slabiny vědom (jedna postava v Chaos Theatre situaci sympaticky glosuje) a tím vymodlil Scottovi nejen extra život (anebo cheatoval?), ale i patinu uvědomělého počinu, který ví, kde má limity (dějové a myšlenkové zkratky) a snaží se je když už ne (protože to nelze) překonat, tak alespoň něčím vynahradit (stylová akce, humor, audiovizuál obecně). Což mi ke spokojenosti stačí, byť generační klasikou navždy zůstane jen O'Malleyho kreslený masterpiece. P.S.: Civalova poznámka o plýtvání kreativitou je poměrně vtipná, neboť Wright v případě Scotta Pilgrima až na pár výjimek pouze kopíruje nápady z komiksu (první hodinu je to skoro přesný "copy and paste") a z vlastních rukávů sype až překvapivě málo. (29.08.2010)

Bravurní převedení rozsáhlé a nápady napěchované předlohy do formátu dvouhodinového filmu. Stylové hračičky s komiksovými SFX a videoherními symboly jsou dynamické, ale také doslovně převzaté z předlohy. V čem však filmový Scott Pilgrim obstojí jako tvůrčí počin je právě to, co ho dělá filmovým. Adaptace nápaditě užívá jumpcutů a elyps jako ekvivalentů vůči komiksovým „střihům“ mezi jednotlivými panely. Hudba, která byla v komiksu vizualizovaná, zde dosazením zvukové dimenze dostává přední úlohu. Přes všechny přednosti snímku je na první pohled pochopitelné, proč toto nemohl být komerční hit. Už samotný koncept alternativně pojaté romance pro alternativní mládež popírá blockbusterový úspěch, ale především je tu fakt, že snímek (ostatně jako komiks) docení především lidé, kterým náct už bylo před mnoha lety (dnešní mládež opravdu nehraje osmibitovky). Přes tento generační paradox je ale Scott Pilgrim sále film o současné generaci náctiletých a jejích postojích k světu (proto je také v základu plytký a sebestředný). Americká floskule "a cult in the making" tento film plně vystihuje. 9/10 - více v recenzi pro A2 (26.08.2010)

Trošku jsem se tu špatně srovnával s tim, že zrovna největší honimír posledních let Michael Cera tu má hned několik holek a všechny šmejdy tu řeže, ale ten videoherní styl jakým to je natočený to všechno smazává a dostává to do takový absurfní polohy, kdy ani nevadí ,že tu zrovna Cera dělá nějaký šílený kung fu kopy, jelikož to působí prostě jak mortal kombat nebo street fighter před patnácti lety na nějakým automatu, což bylo nprosto dokonalý, navíc teplej Kieran Culkin nemá chybu a americkej Jan Čenský Brandon Rauth si tu střihnul úžasnýho vegan-záporáka. Akorát ja bych si vybral Ellen Wong, ale to už je jiná kapitola, každopádně Edgar Wirght originálníma nápadama teda nešetřil (01.11.2010)

I LOVE IT!!! Ani nevím kde začít, jak mě Scott Pilgrim a hlavně jeho souputníci a antagonisti převálcovali. ...Hlavou ti prochází podprostorová dálnice, kterou používám... Asi deset minut (do prvního reálného setkání s Ramonou Flowersovou) mi trvalo rozhodnout se, jestli to bude svébytně stylová leč fakt divná záležitost nebo transcendentálně pubertální výlet do pop-rockové nirvány, se kterým je mi zatěžko najít srovnání - první věta ale už prozradila, jaká alternativa zvítězila:) "Osmibitové" logo Universalu, zpočátku na pěst byvší hlavní hrdina, kterému nakonec nemůžete nefandit, comicsové záběrování a efekty, dokonalí sidekickové, kterým vévodí nestarající se Alison Pill a racionální (cokoliv osouložující) gay Kieran Culkin, a slušná řádka pekelně přitažlivých děvčat (kromě dokonale "jako Darja ze South Parku" sprosté Aubrey Plazy, která má zcela záměrně jiný než dekorativní účel), to stačí na docela slušnou zábavu, i kdyby tam všichni bubeníci nebyli bubenice, no ne? Jenže ony jsou tyhle všechny komponenty ještě proložené tunou vizuálních nápadů a v daném kontextu dokonalých hlášek. ...Další písnička je pro kluka, který pořád řve z balkónu - jmenuje se Nenávidím Tě, Prosím Zemři... Indické demon hipster chicks nechť jsou mi svědky, že takhle parádně vyladěnou pozitivní ulítlost jsem neviděl od Interstate 60 (která byla samozřejmě jiná). Muzika je taky minimálně jako doprovod k tomu co vidíte vynikající, a Black Sheep od Brie Larson a Metric je novou stálicí mého playlistu (a samotná Brie zřejmě stálicí mých fantazií;)). Sluší se dodat, že pokud byste mě někdy chtěli zavraždit pomocí smíchu, můžete to zkusit s dvojníky Chrise Evanse (který to svým výkonem brutálně nandává Wolverinovi), veganskými superschopnostmi odbarveným exSupermanem Brandonem Routhem nebo třeba Gogo Yubari/Kelly Osbourne lesbou Mae Whitmanové:) A našlo by se toho víc, i když nepřiznat vám, že Scott Pilgrim jako správný nevyzrálý puberťák (byť je mu lehce přes dvacet) vrcholí předčasně, by bylo nečestné a nesportovní. Není to prostě dokonalé a hodně záleží na vašich zálibách a hudebním vkusu, jestli vůbec a jak moc si tuhle Pouť užijete. Možná nějaká lehoučká intoxikace taky neuškodí;) Já jsem se skvěle bavil a na některé scény se díval hned několikrát. Je skoro škoda, že Wright a jeho tým vybrakovali celou sérii comicsů o Scottu Pilgrimovi jedním filmem - s tou bandou co prošla castingem bych se totiž hrozně rád potkal znova. Ale co se dá dělat, hlavní je, že si můžu užívat potěšení z rozkošné a herecky dokonalé Mary Elizabeth Winstead... tedy chtěl jsem říct z povedeného filmu;) 90%, i když časem možná půjdu o kousek níž. (20.08.2012)