Náklad 200

Nepochopiteľné ideológie, motor auta vzadu, vodka naliata do dvojdecových pohárov, aj čistý lieh; psychopati, neuveriteľná krutosť, žiadny nárok na spravodlivosť a právo, psychické a fyzické týranie, žena ako poskok... No otras. Na hlavu padnutí komančovia! Tuším že film dosť dobre vystihol dobu. Je mi ľúto, že je natočený podľa skutočných udalostí. A určite nie je vhodný na dobrú noc. (20.05.2009)

Kdo neviděl, dovede si jen těžko představit, jak moc šílený tenhle film skutečně je. Celý ten sled skličujících obrazů, podbarvených povětšinou jakýmisi děsivým ruským popíkem, je jako zlý sen, ze kterého se chcete co nejdříve probudit. A to přitom film začíná známým upozorněním, že je založen na skutečných událostech (!). Tohle je film, který nechcete vidět za střízliva. UPDATE 23. 2. 2015 Na druhé zhlédnutí mě tento film bavil snad ještě více než prve, hrozně jsem si užíval ten zběsilý ruský popík, který mi teď pořád hraje v hlavě, a herectví všech zúčastněných, obzvláště Alexeje Serebrjakova (kterého jsem nedávno obdivoval v hlavní roli výtečného filmu LEVIATAN). NÁKLAD 200 je filmová eskalace nespravedlnosti - ovšem nikoli prostá svérázného humoru - kterou jsem si zamiloval od samého začátku. Takový film nemohl vzniknout nikde jinde než v Rusku. (09.11.2013)

Změnilo se něco od doby Lenina, Čekistů a Stalina? Ne. Kdo je v Rusku ve službách státu, stává se automaticky pánem a když to je ještě člověk bez výčitek, stává se bohem. V Rusku se vždy razilo heslo "lidí je na světě jako sraček" a jestli se sem tam někdo ztratí, tak to se s tím musí počítat. Chvílemi mrazivá jistota, že spravedlnost nepřijde. Absurdní návštěva do bytu jednoho služebníka zákona. Jinak opět typicky ruský film - bezohledný vůči člověku jako tvorovi s citem. (28.09.2012)

Pro konvenčního či citlivějšího diváka ujeté a šílené, pro nekonvečního či cynického slabý čajíček. Filmových výletů do pokroucených myslí či neradostných sociálních poměrů už jsem si přece jen užil celou řadu, někdy vážně míněných, někdy méně a někdy vůbec. Z těch nejkrutějších mne napadají z poslední doby např. Babovřesky, které splňují ta nejpřísnější kritéria sociálního filmu, která si člověk vůbec dokáže nastavit. Náklad 200 jde sice trochu odlišnou cestou, není tak, jak bych to řekl, od srdíčka, ale spíš od jiných orgánů, nicméně tak jako Babovřesky i Náklad dokáže svého diváka uspokojit a rekrutujete-li se z řad nekrofilních romantiků, tak i několikrát. (03.08.2014)

Co se v prvních minutách jeví jako zboží navýsost tarantinovské, stane se v druhé půli zbožím explicitně politickým, rozuměje protisovětským. Proto bych Balabanova s Tarantinem nespojoval. Spíše s provokujícím františkánem Occamem. Tomu se taktéž dostalo nařčení z bezbožnosti. Papež (v našem případě Putin) ho dal v Avignonu domácně uvěznit, ale učenec uprchl do Mnichova pod ochranu císaře Ludvíka Bavorského („Braň mě mečem, já tě budu bránit perem“). Balabanov se bude muset rovněž co nevidět porozhlédnout po nějakém exilu, kde by dožil. ____ Gruz 200 nabízí konečnou odpověď na otázku, proč vypadá Daniel Craig jako Vladimír Putin a proč tato podoba ničemu nevadí. Jak James Bond, tak postavy z filmu Gruz 200 zneužívají policejní, státem přidělenou moc. Jenže zatímco britskému agentovi s povolením zabíjet každé zneužití moci upevňuje pozici romantické postavy, v Gruz 200 je policie všemocná a brutální a s romantikou v zásadě neslučitelná - policejní a tajné služby disponují v Putinově státě mocí, proti které neexistuje obrana. V Americe je adorace policejní moci komedií, v Rusku tragédií. Dokonce i ta bond-girl, s níž James Bond souloží a která později zpravidla zemře, v Gruz 200 nechybí, ale opět se vyznačuje prohozeným znaménkem, a to záporným, ergo tragickým. Fakticky jde z Jamese Bonda strach jako z pískomila, který se natřel vazelinou, nasadil si hornickou přilbu a sune se k vašemu zadku. Což se rozhodně nedá říct o současném Rusku, které kolébá západní novináře demokratickou skořápkou, pod níž se navrací k totalitě, jak ukazuje zavražděná novinářka Anna Politkovskaja a zradioaktivněný exulant Alexandr Litviněnko. K původní otázce - Daniel Craig může vypadat jako Putin z toho prostého důvodu, že při sledování každého filmu dochází k souhře užších signálů a širších očekávání. První, užší perspektiva označuje jednotlivé společné elementy filmu jako postavy, lokace, záběry, kulisy, druhá pak strukturální vztahy mezi těmito prvky, které nesou tématický nebo společenský význam. Důležitý je širší kontext - v našem případě buďto Rusko, anebo Euroatlantický prostor -, do něhož je agent, nebo jakýkoliv jiný činitel zneužívající svoji moc, zasazen, přičemž o činitel jako takový jde až v druhé řadě. (03.05.2009)