Marley a já

Škoda, že v hlavních rolích nehrála jiná dvojice. Jennifer Aniston byla extrémně nudná už v Přátelích a Owen Wilson pokud není v partě s nějakým frat-packem taky za moc nestojí, navíc oba dva svým neustálým psím pohledem deklasují titulního Marleyho až na třetího psa v pořadí. Jinak jakožto člověk, který sdílí domácnost s ženou, velkým psem, jedním malým dítětem a druhým na cestě musím uznat, že domácí trampoty, radosti i starosti byly znázorněny věrně. Konec je samozřejmě debilně přehnaný. (21.06.2009)

Psovi nic neříkají luxusní auta, velké domy ani značkové oblečení. Zašpiněná hračka bude úplně stačit. Psovi nezáleží na tom, jestli jste chudí nebo bohatí...šikovní nebo nemotorní, moudří či hloupí. Věnujte mu svoje srdce a on vám dá zase to svoje. O kterých lidech to můžete říct? Kolik lidí vám dají pocit, že ste vzácní a jedineční? (29.06.2009)

Velké překvapení. Film, který se na plakátech tváří jako obyčejná rodinná či romantická komedie, nakonec řeší reálné problémy manželského páru, otázky dětí, kariéry, stereotypu, priorit atd. a dělá to moc dobře. Splašený labrador, co žere všechno od podlahy až po telefonní záznamník, neustále utíká a občas čůrá na koberec, je jen skvělou součástí toho všeho. (19.03.2009)

Bohužel nemohu hodnotit více hvězdičkami, protože ty závěrečné ataky na srdíčka diváků a nejen těch nejmenších mi přišly hrozně prvoplánované a trošku vyčůrané. Kdo má doma psa tak dobře ví, že pes jednou zestárne a nebude tady navěky. Uznávám že tvůrci tyhle stárnoucí melancholické scény natočili velice vkusně a moc hezky s patřičným hudebním doprovodem. Jinak film působí jako komedie možná jen ze začátku a to ještě velice lehce. Snad by se film termínem komedie nemusel ani označovat. Salva smíchu mě tedy rozhodně nepotkala. Owen Wilson předvádí tu svou klasiku a na Jennifer Aniston se krásně kouká. Trošku mi to připomínalo dějově jak jde čas ve filmu Click: Život na dálkové ovládání s tím rozdílem že tady nenechávali tvůrci herce zestárnout. A tak ve scéně kdy Jennifer vleze do bazénu skýtá se nám obrázek na mega krásku na které se nepodepsaly ani tři děti a čtyřicítka na krku :) 60% (05.08.2009)

„Zlato, ja sa síce smejem, ale myslím to vážne.“ Podobne, ako najlepšie športové filmy, ani najlepšie filmy o zvieratách nie sú o zvieratách: šport/zviera sú len šikovný prostriedok, ktorým tvorcovia hovoria o ľuďoch. Marley a ja nie je o psovi (napriek tomu, že je skoro v každom zábere). Je o nás, o tom. O tom, ako domáce zviera nenápadne (milimeter po milimetri) ovplyvňuje náš každodenný, stereotypný život. Našu súčasnosť. Našu budúcnosť. Bez toho, aby sme si to naplno uvedomovali. A keď umrie, umrie kus z nás. Výborne zrežírované TONY klišé, ktoré sú presne na tých miestach, na ktorých mali byť, aby to zapôsobilo (vrátane povinného, ale fantastického, finále). Rozpočet 60 miliónov, celosvetová tržba 244. (29.12.2010)