Carlitova cesta

De Palma mě nikdy doopravdy nechytl za srdce. Zjizvená tvář byla blízko, ale ani ona nedosáhla páté hvězdy. Carlitova cesta je ale jiné kafe. Velmi mi připomínala Scorseseho gangsterky, které jsem si tak oblíbil. Hrdina vypráví své story (na rozdíl od Scorseseho v menším časovém úseku) a diváka dokonale vtahuje, jako člena svojí rodiny, do příběhu. Skvělý Pacino Nemá chybu. Výborný film. (16.04.2010)

Tak toto byla totální filmová extáze. Al je bůh a pro tyto role se jednoduše narodil. Na začátku zažehne motory a jede až do samotného konce. Ostatní nabroušené charaktery postav, k dokonalosti vypilované dialogy, geniální a strhující scénář se po Carlitově cestě vezou k úchvatnému a mistrovskému filmovému zážitku. Film bez jediného slabého, natahovaného či snad nudného momentu. Stopáž byla maximálně naplněna až po okraj. Skvělý soundtrack, především mě potěšila melodie Shake Shake Shake (Shake Your Booty), kterou znám z podání Scooter. Spousta nezapomenutelných scén, namátkou jmenuji, setkání s dávnou láskou, vroucí objetí a její následná návštěva. Bože, to, jak vyrazil její dveře za melodie You Are So Beautiful (čímž pro mě tento song svou vášnivou prezentací v tomto filmu získal zcela nový rozměr) bylo fantastické a já měla motýlky v břiše a slzičky v očích:), návštěva Kleinfelda v nemocnici, či grandiózní finální scény v klubu a metru. Ale jakkoli je toto vše výrazné a pro film důležité, tak Alova mimořádná herecká osobnost a výkon, to s přehledem všechno úspěšně válcuje. Těšila jsem se na Seana Penna. I ten se vedle něj však lehce ztrácel. Al Pacino a jeho Carlito Brigante. Chlapík s černými vlasy, pronikavýma očima, černou koženou bundou a bouchačkou za pasem. Chlapík s neodolatelným, ničivým charismatem a vizáží italského gangstera. Chlapík, který se chce vydat jinou cestou. Jenže to, co jste, nezměníte, ať půjdete kamkoliv. Ono si Vás to najde, ať budete kdekoliv. A fenomenální Al to má v kořenech, je to v něm, ta Sicílie... (31.10.2010)

Pro mě možná o něco zásadnější a lepší než Scarface. I tady je Al Pacino skvělý a jeho spolupráce s De Palmou bezchybná, ale jak píše Rob Roy, Carlito je vlastně kladný hrdina a musíte mu fandit, i když předem víte, že sejít z cesty temna a dát se na dobro není vždycky úplně nejsnažší a budete za to většinou potrestáni. (06.12.2011)

Na Carlitovu cestu jsem se velmi upřímně těšil a doufal, že Al Pacino ukáže trochu jiný výkon než ve Zjizvené tváří. Trochu více citu a lidskosti v postavě, která může být pro diváka o trochu příjemnější. Carlito Brigante se mu podařil naprosto dokonale a dokazuje svojí vysokou třídu. Bohužel už po několikáté dokazuje Brian De Palma svou slabou stránku, kterou vidím v málo akce ve filmu a odvahy zkusit něco nového. V jeho filmech si divák všimne všech dokola stále opakovaných krásných průletů/náletů/odletů kamery, které rozhodně dotváří atmosféru, ale jsou využity až zbytečně často ve chvílích, kdy například hlavní postava pouze čeká a sleduje svou milovanou osobu. Když už se začne střílet jako by se snažil Brian co nejrychleji akci ukončit a pokračovat ve svém oblíbeném vykreslování hlavní postavy. Úžasně se povedl Sean Penn, který je dokonale zamaskovaný a hraje na úrovni Al Pacina. Jeho postava dodává celému filmu sílu k pohybu všech koleček, co hýbou dějem. Já očekával větší akční porci a nedostal ji. To ve mě vyvolává nespokojenost, přestože film je opravdu velmi kvalitní a herecky skvělý. Je také škoda, že osud Carlita je nám prakticky znám od začátku filmu a tak jen sledujeme cestu, která není svižná a to ve 144 minutách nemusí být pro všechny diváky příjemné. Podle mě by jiný režisér vytáhl z Carlitovy cesty ještě víc, ale i tak film zkusím napodruhé a třeba se mé malé výtky změní v omyl a já se pokloním mistrovi. Do té doby silné 4*, kterým do čistých 5 stále něco chybí. (31.07.2007)

De Palma nikdy nebyl tak stylový, tak strhující ani tak dobrý. Režisérův nejlepší film je přesným protikladem ke Zjizvené tváři, Carlito je na rozdíl od Montany férovým chlapíkem, který nejde od nevinnosti až k vlastnímu zkažení, ale přesně naopak, snaží se vyhrabat z bahna a začít nový život. Díky Pacinově výkonu je pak tento souboj s osudem fascinující sólohrou se zlověstnou atmosférou a příběhem plným nekalých praktik a podrazů. Při finální naháněčce už jsem po předešlých prožitcích jen těžko popadal dech a ztrácel nervy. Problémy totiž někdy přijdou samy. A ten ráj umí být tak nesnesitelně daleko... (18.07.2007)