Sirotčinec

Sirotčinec je velmi napínavý a strašidelný film a toto si dokáže udržet po celou dobu. Problém mám s tím, že vztahy a citové vazby členů rodiny mi připadaly nedotažené. Tím pádem mi místy postava např. Laury připadala jako hysterka z béčkového hororu, která je ve filmu jenom proto, aby bylo koho strašit. Zrovna tak jsem úplně nerozuměl motivacím staré/mladé vychovatelky. Takže kdyby byly motivace a chování postav uvěřitelnější a pochopitelnější, uvažoval bych o plném hodnocení. (06.03.2011)

Perfektní duchařina to je především, co jiného si od takovéhoto filmu vlastně vůbec přát. Tak jak se tváří, tak se taky chová, takže účel plní opravdu na jedničku. Guillermo del Toro se opět vyřádil, jako tenkrát v Princi bez království. Jediné, a opravdu je to maličkost co bych rád vytkl, tak je konec. Ten možná mohl být trošku tajuplnější a originálnější. Netvrdím, že to není originální, ale takový konec se na takovýto film rozhodně nehodí. Beztak je to horor, který má výborný námět, tak dobrý, že dlouho jsem lepší nezažil. Duchařiny já mám hrozně rád, a tahle válí na prvním místě za hodně dlouhou dobu. Svůj účel tento film tedy rozhodně splnil na jedničku minimálně. (26.08.2008)

Za posledných x rokov ma najviac vystrašili Tí druhí, REC a Diablova chrbtica. Ako to tí Španieli robia? Sirotinec až taký strašidelný nie je, ale rozhodne vie pracovať s "tušením skrytého" a v niektorých scénach spoľahlivo skrúca žalúdok a vyvoláva zimomriavky. Dejovo je síce otrepaný a zdanlivo predvídateľný, no príjemne nepríjemná pointa, herecké výkony a celkové spracovanie ho posúvajú kusisko nad priemer. V rámci súčasnej hororovej tvorby veľmi dobrý kus. 7/10 (09.07.2009)

Horory to mají dneska velmi těžké, alespoň u mě teda. Zpravidla si je totiž dávám na noc, aby to mělo ty správný grády a to je právě jádro pudla. V dnešní době se totiž začnu bát sotva ráno otevřu oči a čekám kdy a kde se zase co během dne vysere. Hned od rána se na mě valí slušný dávky strachu. Neukrad mě přes noc nějaký gang autíčko ?? Nenabourám ? Neskončím v zácpě ? Stihnu přijít včas na jednání ? Nepřijdu o klienty ? Nezmlátí mě někdo na ulici ? Kdo mě dneska okrade ? Nebudu mít v kaslíku moc složenek ? Nepošle mě do prdele má jediná milenka ? Budu mít večer co jíst ? Nejsme díky výrokům prezidenta republiky ve válce s celým světem ? To je jen nepatrná dávka každodenních téměř již povinných strachů. No uznejte sami, že když si pak večer natahnete fajfky k bedně nebo v kině, tak nějaký to hovado se sekyrou v ruce už působí spíše sklidňujícím dojmem. Někdy si dokonce přeju být jeho první obětí a vyřešit tím definitivně ty strašně "výhodný" úroky u hypotéky. Pak jsou, ale horory prosté všech násilných tvorů i netvorů a sázející spíše na psychologickou stránku, jako třeba Sirotčinec. Moje dení strachy sice Sirotčinec netrufnul, ale svou hustou atmosférou jim byl více než vyrovnaným soupeřem. Velká škoda, že film neskončil o 10 minut dříve. Příběh by pak nabral v konečným efektu na mnohem větší síle. Nevadí i díky skvělému herecku výkonu Belén Ruedai jsem si zoufalost matky, která se neche smířit se smrtí svého syna prožil s ní a to se počítá ! (04.09.2008)

Ve své podstatě velmi klasické, vlastně až familiérně známé vyprávění (se závanem Henryho Jamese) v novém audiovizuálně uchvacujícím přednesu, které má diváka (a jeho touhy) přečteného od hlavy k patě. Není sporu o tom, že pro stagnující mysteriózně/duchařský horor jde o spásnou živou vodu, navíc krásně načasovanou. Hlavní devizy: kamera, zvuk, hudba a... Belén Rueda. (01.09.2008)