Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Kristian Eidnes AndersenObsahy(3)
Muž (Willem Dafoe) a Žena (Charlotte Gainsbourg) se vášnivě milují. Tragédie, která se dala snadno odvrátit, navždy změní jejich životy. Ona zcela zkolabuje, on se snaží zachránit jejich manželství. Navrhuje společnou terapii v odlehlém srubu uprostřed lesů, které jako by vystoupily z té nejhorší noční můry. V tu se mění i pobyt manželů. Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů 62. MFF v Cannes nenechá žádného diváka chladným. První snímek z Trierovy „trilogie deprese“ vynesl Charlotte Gainsbourg v Cannes cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Experimentální psychologický horor inspiroval vlastní boj Larse von Triera s depresí a úzkostí. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (1 241)
Antichrist - podívaná s falicky zdviženým prostředníčkem...... Mrtvá liška obživla…“Chaos vládne“, řekla a zase umřela. Vše co je třeba znát o ději je, že Antichrist je minimalistický snímek s dvěma herci, liškou, rodící srnou a vránou odehrávající se v lese nedaleko srubu, ale parafráze na Bambino to není. Had číhá i na těch nejneočekávanějších místech, kam by nás nenapadlo se podívat. Můžou to být kořeny stromů a nebo ženská duše tápající světem, která se nejvíce bojí sama sebe a své vnitřní síly. Kde najít bezpečné útočiště před krutým světem a osudovou předurčeností pohrávající si s lidskou psychikou. Proč si nevybrat rovnou místo s příhodným názvem Eden, jenž rozhodně není rájem na zemi ale spíše pekelnou jámou, která rozevírá svou rosou zbrocenou náruč nabízející útočiště všem ztraceným duším. Ale za jakou cenu. Lišky zde nedávají dobrou noc a snaha splynout s přírodou je prakticky nemožná. Jen zde vyplouvají na povrch niterné pocity a tužby, které by v osidlech civilizace nebyly realizovatelné. Všudypřítomná agonie se táhne příběhem jako hlavní leitmotiv a svá pavučinová vlákna snová skrz na skrz. To co se ze začátku zdálo být poeticky nemravnou zábavou postupně zabředává do rozmáčeného mechového porostu, aby se ve výsledku stalo součástí Edenu. Ráje či Pekla, kde v kořenech číhají ukryté tužby a vrána vás buď zachrání a nebo pošle rovnou do pekla. Asi by byla chyba brát vážně snímek v jehož závěrečných titulkách figuruje jméno Andrei Tarkovsky, ale kdo nemá rád vtipné hříčky, že? Pohrávání si s formou, kdy makro záběry spolu se slow motion pomalu přibližují různé detaily, které působí znepokojujícím dojmem korunované podprahově ukrytými záběry tváře hlavní hrdinky do jinak rozmazané koláže představující ubíhající krajinu viděnou z okna jedoucího vlaku. Snové výjevy jsou rozkročeny přesně mezi poeticky působící kýč a noční můru, kdy zpoza kořenového porostu stromu vystrkují své paže chtíčem posedlé bytosti. Ostatně erotická složka je jednou z nejzákladnějších stavebních kamenů snímku. Sexualita proudící už z úvodního prologu se postupně stupňuje, aby v samotném finále eskalovala v nepříjemně naturalistické mučení, které atmosféricky koketuje s Kubrickovým Osvícením. Nasnímání snímku na Digital se zdá být v případě Antichrista tou nejlepší možnou volbou. Otupují se ostřejší hrany jednotlivých záběrů ale zároveň zůstává nepříjemná pachuť na patře spolu s vědomím lidského utrpení, které je cítit na každém rohu. Strach ze ztráty další blízké osoby vybičující podvědomí k jedinému možnému závěru mající za následek obsesi vrcholící křečí a žlučovitě vypuzeným křikem spolu s tělními tekutinami a jiným organickým materiálem. 9/10 ()
Nechám si v zime, keď sa idem milovať, otvorené okno? Alebo, nechám v zime otvorené okno malému dieťaťu spiacemu v postieľke? To dieťa sa dostane z postieľky, vyštverá sa do okna a vypadne von... ok. V tom momente som to bral... to je asi najlepší moment filmu i keď v ďalšom nudnom utrpení sledovať Antichrista mi neostalo nič iné ako hľadať si podobné blbosti aby som si film čo najviac zhnusil. Trierov Dogville som považoval za zaujímavý experiment, ale prečo by som mal byť nadšený z filmu kde si žena odstrihne klitoris a mužovi rozdrví gule? A ak si Trier myslí, že by niekto dokázal s prevŕtanou nohou a na nej upevneným brúsnym kotúčom sa motať po lesa a pri tom vzdychať od únavy, nech si to vyskúša na sebe. To ako sa k nemu prekopala do nory ktorá bola 2 metre pod kopcom je tiež nonsens. Pochopil som čo tým chcel autor povedať? Nie! Proste to nepodal pre mňa dostačujúco zrozumiteľne. Mám rád severskú kinematografiu ale Trier tam rozhodne nepatrí. A keď totálne psycho tak radšej niečo ako http://www.csfd.cz/film/20563-possession/ . ()
90?% Snad. Tohle je můj první film od Triera. Ze začátku jsem si vzpomněl na Tarkovského a na konci mu byl film věnován. Tohle je další případ obrazových cvičení, které mě vtáhnou, bizarností, které mě vylekají a šokujících scén, které mě nešokují. Jinotaje jsem skoro neodhalil, už nechci psát nic o fascinaci, prostě mě to bavilo. Přesto to podruhý nedám. Nejspíš. ()
Těžké těžké, Larsi. Mám tě rád, často tě chápu, často tě chápat nechci a chci jen cítit, co říkáš obrazy, ale tentokrát... Kdyby si natočil krátký film ve formě epilogu, byl bych šťastný a zase bych tě pár let uctíval. Bohužel tys to natahoval jako gumového hada, který se po půl hodině stál sám sebe opakující ódou na deprese, noční můry, pohled na chápaní ženy mužem i na své obavy. To vše je skvělé, vizuálně krásné a chvílemi opravdu silné. Ve třetí části však upadáš do vod, z kterých ses nedokázal už do konce filmu dostatečně zvednout a ukázat mi důvod, proč neobdivovat jen tu první část... a tak to asi i zůstane. Přitom to mohlo být tak silné a působivé, ale zůstane to pouze autorské a osobní. A ti dva vynikající herci, jsou už jen ozdobou na vánočním stromě z loňských Vánoc. Nemůžu se ještě zbavit dojmu, že žena, která by skrze své sexuální prožitky přišla při tamto aktu o dítě by se pak neustále milovat nechtěla:). Larse to vidí jinak. PS: nečekejte horor, ale ani něco nechutného. Larse je prostě svůj... V dobrém i ve zlém, stejně jako manželství. PPS: Trhl Larse počtem zpomalených záběrů Gibsonovo Umučení Krista?:) ()
Ano tak tomuhle já říkám totální depka. U obou hlavních představitelů nevíte, jestli je máte litovat nebo odsuzovat a to se tak překlápí každou chvíli na stranu jednoho nebo druhého. Úvodní scéna je dokonalost sama a pokud se vám nechce ponořit se do hlubin šílenství, koukněte se alespoň na ten začátek. ()
Reklama