Oko bere

Napětí, zápletka. ( Na vysoké úrovni ) Vynikající. Zas jeden povedený karetní film. Pět studentů, jeden skvělý plán a Las Vegas na lopatkách. „Kdo by se nechtěl vydat do Vegas a přijít si na spoustu peněz, ne proto, že měl štěstí, ale proto, že vymyslel neprůstřelný plán?“ ptá se Kevin Spacey, když popisuje kouzlo příběhu filmu 21. Spacey prohlašuje, že i když příběh působí jako pohádka, inspiroval se skutečným příběhem skupiny studentů M.I.T., který se odehrál v devadesátých letech. „Moc se mi líbil ten kontrast mezi tím, jak žijí v Bostonu - kde jsou za šprty - a ve Vegas, kde jsou kýmkoliv, kým chtějí být.“ ( Hodnocení: 8/10 ) (18.12.2009)

Zásadní problém snímku je to, že je zbytečně přehnaně dlouhý. Vzhledem k prezentovanému obsahu by 90 minut bylo skoro až moc. Během necelých dvou hodin se nudě nelze vyhnout. Ze začátku celkem solidní nápad, který degraduje až k naprosto debilnímu a šablonovitému finále, které stojí absolutně za hovno. Popravdě, ani ta zápletka příliš chytrosti nepobrala. Veškeré karetní partie, které mohly za něco stát jsou naservírovány v převelice rychlém prostřihu. Mnohem více prostoru dostávají bezobsažné rádoby intelektuální kecy o životě. S výjimkou Kevina Spaceyho, pro kterého mám slabost, se mi herci ani herečky vůbec nelíbili a do svých rolích mi úplně nepasovali. Navíc, pokud už někdo viděl snímek z podobného prostředí, tak ho zdejší casinové stereotypy rozhodně nepřekvapí a ani nezaujmou. Celá ten tým je vlastně úplně debilní a uspěl by snad pouze v casinu, které by bylo provozováno v nějakém cvokhausu. Všechna ta gesta a "tajné" signály byly tak strašně debilní, až se nelze divit, že na ně kápl i ten hustý tupý negr. Slibný začátek, který se bořil hlouběji a hlouběji do sraček. Velmi slabé dva kousky. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele fimler. (19.09.2015)

Když smíchám několik hezkých obrázků a postavím vedle sebe pár slušných herců, vyhráno ještě nemám.. zvlášť, když můj film sleduje někdo, komu „hráčské“ filmy nepřijdou nijak lákavé, nenabídnu mu vlastně ani příliš zábavy a navíc musí sledovat prvoplánové zvraty, které ani nejsou nikterak chytré. A já blbec ještě navíc úplně zapomenu na střihačské nůžky!! Tak co potom můžu chtít? (11.11.2011)

Nějak jsem viděl modré hodnocení a tak jsem si řekl, že na večer si to pustit můžu a uvidím, co se z toho nakonec dokáže vyklubat. Nečekal jsem, že to bude až tak moc chytlavé, jako to na první pohled absolutně nevypadalo. Sympatičtí herci, zajímavý matematikou propletený příběh. Asi bych si také přál mít mozkovnu plnou matematických výpočtů. Jen si to představit. Přijít do casína s pár šupy a odejít s miliony v kapse. Hezky by to hřálo, ale špatně by to dopadlo. To je jednou jasné. Peníze dokáží člověka změnit, ať si řiká co chce, takže je tu jedna věc k dobru, ale další věci naopak k zlu. Tenhle film to vlastně ukáže dost znatelně, jen se chce do toho všeho pořádně zahledět. Do jádra filmu, do jeho karet, které rozvrhne po stole a už jen závisí na divákovi, zdali bude chtít jeho hru hrát až do konce. Každopádně já jsem to zkusil a rozhodně jsem nelitoval. Ten král s desítkou na stole, představující jednadvacet, totiž řikal pravdu a tu, že tento film si lepší ohodnocení rozhodně zaslouží. --- Winner winner, chicken dinner (18.06.2008)

Scénář: Peter Steinfeld, Allan Loeb .. Velice, velice infertilní scénář co se stavby a vývoje příběhu týče, navíc místy lehce utahané, ale ten líbivý nával Las Vegas barviček, pohodových (i když nevýrazných) herců a cinkajících žetonů jistě u mnoha místních zabírá. Prostě nehazardní sázka na omakanou kartu, která zajistí jistotu pofidérní výhry. 50%. (12.11.2009)