96 hodin

Tento film rozhodně není dokonalý, ale má šťávu, tempo, slušnou formální stránku a hlavně Liama, kterému jde jeho nezničitelnost a nezranitelnost vcelku dlouhou dobu věřit, i když směrem ke konci to skřípe víc a víc (navíc, sejmutí toho opravdu posledního záporáka bylo odfláknuté a poněkud naivní). Někdy se s tím hlavní hrdina opravdu neštve a dokončení mučení jednoho grázla či postřelení manželky špatného policajta diváka docela překvapí (protipól beznadějně milujícího otce a bezcitného zabijáka). Ve své podstatě je to samozřejmě jen přímočarý a nijak objevný akčňák, takže kritizování scénáře by teoreticky mohlo být na místě, jenže to jde prakticky u každého akčního filmu a u mě osobně vždy záleží na tom, jak dobře film dokáže tenhle handicap zakrýt. A Taken se to docela dařilo, takže na slabší 4* tenhle kousek má. (30.01.2012)

„Zabijte ho potichu, mám tu hosty.“ Zlí lidé jsou nepoučitelní. Už mohli vidět tolik filmů, v nichž hodný americký taťka vezme spravedlnost a střelnou zbraň do svých rukou… ale ne, oni si nedají pokoj. A tak dceru bývalého elitního agenta hned po uvedení diváka do nezbytného stavu nadrženosti (na krvavou a nesmlouvavou akci) osloví na pařížském letišti francouzský Leoš Mareš, bezpáteřní dohazovač bílého masa albánské mafii. Kdyby tak ubozí Albánci tušili, jak malými myšmi jsou v porovnání s kocourem, který jim jde po krcích. Že jeho výhružka „Najdu tě. A zabiju tě“ není planá, následně dosvědčí vážně míněným sdělením francouzskému Kevinu Spaceymu „Klidně zbořím Eiffelovku, když budu muset“. Z výrazu Liama Neesona lze vyčíst jediné – myslí to k smrti vážně. Což mysleli i tvůrci této super high conceptové akce. Proč by ne, vždyť podobné filmy sledujeme právě pro jejich přímočarost a nehumánní nebrání ohledů na kohokoliv, na cokoliv. Nepatřičnost „zabijáckých“ vět, použitých v různých obměnách už v tolika předchůdcích, jenom podtrhuje odklon od reality a únikový charakter těchto „kill ‘em all“ kousků. V současnosti, kdy ambicióznější snímky usilují o maximální realističnost a hrdinové povětšinou nevítězí kdovíjak suverénně (Bourneovo ultimátum, bitka ve Východních příslibech), je příjemné představovat si u rozumně dlouhých 96 hodin, že byste v případě únosu vlastní dcery dokázali totéž, co Bryan. Apendix: Z celého filmu jsem nabyl dojmu, že Luc Besson je pravičák nenávidějící Paříž, město plné úchylů a mafiánů odjinud. Doupě neřesti je navíc ironicky umístěno na Rue de Paradis. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, choze, castor, Niktorius, uzzi, gu-staff, Dallas, zdenny (18.11.2008)

"I will look for you... I will find you... And I will kill you." Yes! Trailery zase jednou nelhaly. Liam Neeson si razí cestu francouzským podsvětím, aby zachránil svojí dceru (ne, fakt jsem Maggie Grace tu sedmnáctku nežral) a zabíjí přitom úplně každého, kdo mu zkříží zorné pole. Po obligátním, vztahy definujícím úvodu, přichází vytoužená, nekompromisní a drsná procházka temnými zákoutími Paříže, ve které se Neeson nezdráhá střílet lidi do zad nebo do hlavy a zarážet jim do nohou hřebíky. Mile přímočarý scénář skáče z jedné akční scény do druhé se stejnou rychlostí, s jakou se tu kašle na nějaké zachraňování ostatních unesených žen, a kdyby nebylo přílišného okecávání ptákovin, pár až moc náhodných zvratů a pocitu, že to Neesonovi všechno prošlo nějak moc lehce, mohlo by se Taken směle podívat do očí i těm nejříznějším kriminálním klasikám z osmdesátek. Two thumbs up pro Morela, tohle už se dneska moc netočí. P.S. Hitman a spol. se můžou jít klouzat :) (26.07.2008)

V rámci nejčistších 'akčních filmů pohybu' dokonale efektivní pecka... podobná jako před lety Štvanec. Přebral se bournovský koncept kinetické akce a okamžitého rozhodování hrdiny-profesionála, vyprávění je rozloženo do celovečerní série honiček a potěšení se z kombinace pohybu postav v akci a pohybu informací přeneslo čistě na oživení žánrových konvencí v prvním zmíněném modu. Velmi opojné, velmi důsledné a velmi - fajn. (17.10.2008)

Johohó Liam Neeson jako ultimátní drsňák, který by klidně mohl chodit na pivo s Jackem Bauerem. Liam tam zabíjí tu albánskou špínu, jako by se nechumelilo, a když si na něj někdo otevře držku, nebo na něj nedejbože plivne, tak mu zabodne kolíky do kolen a usmaží no na homemade elektrickym křesle. Vše odsejpá, jak má na nudu není čas a všechny role mají známé tváře. Myslím že jedno zhlédnutí mi na obdivování Neesonova úctyhodného bodycountu nestačí. (25.09.2008)