96 hodin

Odezva úspěchu Bourneova ultimáta, potažmo celé trilogie na sebe nenechala dlouho čekat a máme tu další vybroušený akční film pohybu. Hlavní jednotka pohybu - Liam Neeson je prototyp rozzlobeného muže, který přesně ví co dělá, oslňuje nejen svými bojovými schopnostmi všeho druhu, chytrostí a ladností s jakou se prodírá dopředu, ale i čistým odhodláním s trochou té mateřské lásky. Je zajímavou kombinací nasraného zabijáka a ustaraného rodiče... Režie je velmi svižná a střih ve strachu, aby graf intenzity ani na sekundu nezakolísal, také poměrně zběsilý, možná bych ocenil i drobátko více přehlednosti, ale to nestojí skoro za řeč. Hlavním záporem je poněkud povrchní, provařený a snad až okrajový scénář - akce na sebe strhává veškerou pozornost a jemu to vůbec, ale vůbec nevadí! 8/10 (29.11.2008)

Takměř dokonalý film, který nezpomaluje, před ničím neuhýbá, k problémům se staví čelem a řeší je přímo a od začátku do konce jede na 110 %. Pokud chytnete niť hned od prvních minut a v té rychlosti distribuovaných informací se stihněte bryskně zorientovat jako hlavní hrdina, náramně si tuhle jízdu užijete jako já. (27.10.2009)

Celkem velké překvapení, neznámý režisér, produkce Luca Bessona je poslední dobou spíše varováním než lákadlem, neoriginální téma a přesto: výsledkem je výborný akční film. Moc se mi líbila postava Liama Neesona, která celý film táhne dopředu. Právě jeho nesmírně efektivní chování bylo to, co mě fascinovalo. Člověk, který ví, že nemá čas a proto jde za cílem velmi úsporně, s ničím se nemaže, protože má prostě jen těch 96 hodin. Chová se vlastně stejně jako Jason Bourne - moje nejoblíbenější postava poslední doby. Akčních scény jsou mistrovské, zamrzí jen, že jsou vždy tak krátké, což bylo u Bourna taky a je to logické, když je je hrdina úsporný a efektivní, tak nemůže akce trvat dlouhé minuty. (11.11.2008)

"A BYLA TO BUŇKA, NE DůM." Unesli mu dceru a to neměli dělat. Kurva neměli. Psí oči Liama Neesona tvrdnou a kosti albánských překupníků s bílým masem začínají praskat. Taťka si jde pro svou holčičku a vyzbrojen manuálem laskavě zapůjčeným Jackem Bauerem, chvaty naučenými od Stevena Seagala a s v závěru krásně absurdní výkonností a neprůstřelností Ramba po bronsonovsku obhajuje zájmy bílé střední vrstvy proti hnusným společenským parazitům, které podle svého motta "nepotřebuju zbraň, stačí, když ji máte vy" splachuje do kanálu jejich vlastní krví. A není škoda každé rány, která padne vedle, protože žádná vedle nepadne. Besson se po UTRŽENÝ ZE ŘETĚZU zase jednou vytáh. Komplikovanějšího scénáře netřeba a naopak být tam obsazen místo božího Liama nějaký bouchač, nefungovalo by to ani zdaleka tak dobře. Iritující zběsilý bourneovský vizuál pro tentokrát velkoryse odpustím stejně jako hromadu dalších nepodstatných věcí. Tenhle film je můj splněnej vlhkej sen. A béčko roku. A díky za Holly "Christie wins!" Valance. (19.10.2008)

Jestli chcete zažít akci na vlastní kůži, tak koukněte na 96 hodin. Režisér to v sobě má. Získal si mě Okrskem 13 a dodělal mě právě tímhle kusem, na který jen tak nezapomenu a na který snad budu mít chuť pokaždé, při jakékoliv náladě, ať už špatné, nebo dobré, ať už šťastné nebo smutné. Tenhle film mě vždycky dokáže rozptýlit a donutí mě zapomenout na svět okolo a užívat si právě svět tohoto filmu. 96 Hodin a jeho hlavní hvězda, Liam Neeson, popravdě se přiznám, že jsem do doby než jsem viděl tento film nevěnoval tomuto herci příliš pozornosti, ale to co tam předvádí, to co tam předvede, to se musí vidět, takovou silnou roli v akčním filmu jsem snad ještě ani neviděl. Tenhle film si mě získal, okamžitě na začáku si mě získal. A na konci filmu mě absolutně oddělal devítimilimetrovou ráží přímo do hlavy. Nemůžu ho odtamtud totiž setřást ani po několika dnech, kdy jsem ho viděl. Možná by se dalo namítat, že při akci se hodně kmitá kamera, možná až moc, ale to se tomu všemu dá odpustit. Až doteď pro mě akční skvosty 21. století byly Zastav nebo nepřežiješ a Kurýr, teď už vím, který film se stane jejich králem. 96 hodin má všecko co správný akční film má mít a to všecko v produkci Luca Bessona, co víc si přát. Možná jen popkorn a kolu, nebo vytopený křesílko a skleničku s dvacetiletou whiskou a nakonec jako třešnička tento film...jen se nechat unášet na vlně dokonalosti. Co víc si přát... (29.10.2008)