Tunelové krysy

"Člověk člověku vlkem, krysou i potkanem. Ve žluté díře už navěky zůstanem." Brrr... To i v rakvi, ve svém vlastním hrobu, má člověk kolem sebe víc místa než v těch zasraných rákosnických tunelech. Animální, krvavé, klaustrofobické, bezútěšné. Úvod filmu klame tělem, očekával jsem pak tuny patosu o statečných a správňáckých amerických chlapcích. Velký omyl. Nasoukání se do první díry v zemi a pak už jen tíseň a smrtelná úzkost. Jediná cesta vede přes mrtvolu rákosníka, která ucpala díru? Rozřezat tělo na části a ty kusy masa přesunout za sebe, aby ses mohl plazit dál... dokud nezhasne i poslední plamínek naděje. A pak už jen tma, zaživa pohřbeni... (14.04.2020)

První film Uwe Bolla, který by se dal doporučit. Tunnel rats jsou totiž opravdu zvláštním dítkem tohoto podivného "ne/režiséra". Pekelně dobře vystižená a zobrazená atmosféra nekonečně dlouhých a tmavých podzemních tunelů ve spojení s neotesaným a chvílemi i brutálním režisérským stylem Bolla. Některým scénám jeho "ne/schopnost" dává jiný rozměr, jiné přesouvá skoro až do roviny komedie. Výsledek je však více než zajímavý a dobrý. Popravdě si nepamatuji lepší film o tématice tunelů během války ve Vietnamu. Je však jasné, že film někomu nesedne. Možná to je chvilkovou brutalitou, která snímku v pár momentech nesedí, nebo závěrem, který je opravdu otázkou vkusu. Přesto Uwe stvořil film, za který se nemusí stydět a naopak dokazuje, že něco málo opravdu umí. Jinak silně nedoporučuji klaustrofobikům, zatvrzelým odpůrcům Bolla, kteří dávají odpad ještě než film vyjde, hledačům drobných nelogických okamžiků (tábor, rozhodování...) a v neposlední řadě vietnamským spoluobčanům. (05.03.2009)

Mé druhé setkání s mr. Bollem dopadlo o poznání lépe než to první. V komentáři k Postalu jsem se sice dušoval, že ke shlédnutí dalšího Uweho filmu mě už nikdo nedonutí, ale jelikož téma války ve Vietnamu patří k mým oblíbeným, tak jsem si Tunnet Rats nenechal ujít (celkem slušnou podívanou navíc slibovalo hodnocení - 63%). Nakonec musím říct, že jsem nelitoval, film sice nijak zvlášť nevyniká, na druhou stranu alespoň neuráží svou bezbřehou debilitou jako jiné režisérovy snímky... prostě takový průměr (na Uweho poměry samozřejmě nadprůměr). (14.05.2009)

Jakožto velký fanoušek Vietnamské války, nesu tenhle snímek opravdu těžce. Jsem vyloženě nasraný a znechucený, že tenhle paskvil měl vůbec někdo drzost natočit. By mě fakt zajímalo kde byl jako ten Vietnam znázorněn! Jde pouze o hromadu stupidních keců bez nějakého smysluplného děje a atmosféry. Film vlastně ani nemá hlavní roli, protože všech zhruba 30 kašparů i s čongama dostanou před kamerou prostor pouze zařvat a pomazat se umělou krví, bravo. Dále tu je spousta maličkostí, které lajk asi nepostřehne, ale mě osobně to přímo trhalo oči. Hudba katastrofální a úplně mimo mísu. Doprdele co to mělo být? Věděla skladatelka vůbec co se v tu dobu poslouchalo a letělo? To co složila by se hodilo nanejvýš na průměrné katastrofické drama, ale ne Vietnam! Proto radím, pusťte si radši po sté Platoon, než tenhle brak. (01.02.2012)

Tunnel Rats je unikát. Prvý krát sa totiž stalo, že som o Bollovom filme nepremýšlal ako o žumpe kinematografie, ale ako praobyčajnom vojnovom survivale, bez myšlienky, bez hrdinu a prešpikovanom 1000-krát prevareným drmolením o domove a viere (ktoré sa naštastie komplet vymlátí v expozíicii). Prvý krát som nebol ani úrážaný, ani rozosmievaný ohavným trademarkom všemohúcej filmovej tuposti v podaní maestra von Wermelskirchen. Naopak. Podporovaný peknou hudobnou kulisou, klaustrofobickou atmosférou a nezávisláckou nekorektnosťou chvíľkami dáva zaspomínať na obrazy z posledného Ramba. Sic je možno až moc vidieť ako si Uwe dokazuje, že nie je sračkár, ale na sugestivite to scénam pod povrchom (vrátane záveru) to neuberá a z jednoduchého námetu sa tu žmýka celkom dosť. Na všeobecne známe pomery určite milé prekvapenie. 60% (24.11.2008)