Zkažená mládež

Školní projekce této nenápadné (a o to působivější, autentičtější a děsivější) studie šikany by mohly fungovat jako určitá prevence - ono totiž z krutosti agresorů ke konci (školní dvůr, pláž) vážně mrazí a zvláště po (ne)pochopitelných masakrech v Columbine a Virginia Tech je nad slunce jasnější, že právě šikana může vyústit v masakr nedozírných rozměrů... 90% (30.10.2008)

Čtyři jen za to, že snímek svým způsobem opravdu může v několika případech ovlivnit šikanu na škole (která tu vždy byla, je, a bude). Dost tomu věřím a snílek nejsem. Představuji si, jak se na tento film ty rádobydrsné děti týrající své slabší spolužáky s posměchem a jiskřičkou v očích dívají, pak před koncem se jim u specifické scény udělá nevolno a možná se zastydí, a na samotném konci snímku jen civí s otevřenou pusou. A zamyslí se. To stačí. V tomto má Klass velké plus. Jinak mne ale velice zaráží údernost, spiknutí celé třídy proti dvěma hlavním obětem a hlavně nereálná zvířeckost ubližujících. Sám jsem se s něčím podobným setkal (jako nemálo lidí) - a přiznám, že na obou stranách barikády - a o dalších mnoha případech jsem četl, ale zde zrežírovaná agresivita byla přehnaná, dementní a fatální. Co mne zaskočilo je například absolutní nezájem ze strany dívek ve třídě. Takové ignorantské chování je snad ještě horší, než samotné ubližování a vysmívání se šikanovaným, a filmu jsem tedy neuvěřil, že se proti dění ohradila jedna jediná dívčina, a i ta nakonec umlkla. Mám-li si zkusit představit, že se toto opravdu může stát v tak vyhrocené formě jako v tomto estonském dramatu, pak to musí být opravdu nejextrémnější varianta šikany. Jenže co vlastně znamená šikana? Deviantní choutky dokázat si, že jsem silnější? Že jsem tak hloupý? Nebudu se dál vyjadřovat, protože mi jinak nedá odpoutat se od osobního zaujetí vůči problému, ale jedno vím jistě: Klass jako výchovný prostředek boduje, ovšem jako dramatický snímek nenechá jedno obočí nepozvednuté. (25.08.2009)

Něktré filmy jsou točené jen kvůli tomu, aby byly dobré... a tohle je jeden z nich. Vybralo se téma, jehož scénář nemůže být nepůsobivý, vybral se styl natáčení, který nemůže vypadat špatně a vybrali se ti nejlepší herci, kteří byli v dosahu... Vzniklo poselství v pozlátku, na které nejde než pět ódy a chválit ho. Bohužel pro tvůrce to jde prokouknout. Film je sázka na jistotu, do které není přidaná ani špetka originality. Kamerové filtry jsou působivé, ale okoukané. Styl je zajímavý, ale bez jakýchkoli filmařských experimentů. Herci hrají skvěle, ale jsou to jen role. Navíc jsem ve filmu nenašel tolik zmiňovanou kontroverzi - tvůrci se naopak snažili, udělat film kontroverzní co nejméně. Krom toho je děj uspěchaný a konec přichází moc rychle na to, abych mohl uvěřit, že se to stalo. Děj se odehrává během týdne... nevěřím, že by se podobná událost mohla takto vyvinout během měsíce, natož týdne... Prostě nekonečná sázka na jistotu. (13.12.2009)

Šikana. Novodobý trend známý také jako dětská hra na šest. Každý se s ní setkal, ve škole, v zaměstnání nebo jen prostě na ulici, ať už s verbální či neverbální. Setkal. Je tady a už nikdy neodejde - to se nám snažil naznačit estonský režisér, který natočil film o násilí na jedné střední škole a přes noc se z toho stalo něco mega. Studenti jak z jiného světa, hlavní agresor by na českých školách byl ten, který by pravidělne dostával, arijský poskok jak by smet! ...Opravdu normální byli jenom Joosep a Kaspar. A na konci, když jeden z nich míří na vysokou černovlásku, jsem si říkal - "sejmi tu děvku, sejmi tu děvku"... (20.04.2008)

Joosep je neustále šikanovaný svojimi spolužiakmi. Spočiatku odmeraný Kaspar sa taktiež zabáva na jeho účet. Nakoľko si odstupom času začína uvedomovať svoje správanie, postaví sa na stranu bezbranného Joosepa. Jeho rozhodnutie spúšťa sled udalostí, ktoré navždy zmenia dejiny Estónska. Film podľa skutočnosti. Veľmi slušná depresívna dráma na uvoľnené popoludnie. Pokiaľ si chcete pokaziť deň, nech sa páči. (07.04.2014)