Transformers: Pomsta poražených

UPDATE ne, cítím přílišnou vinu proti ostatním slušným a dobrým filmům, kterým něco málo k dokonalosti chybělo a dal jsem jim "jen" 4. Tohle si je prostě nezaslouží, čím dál víc nad tím přemýšlím, tím méně a méně sympatií k filmu mám. A po počátečním omámení a opití vizuálem nadchází čas pro těžkou kocovinu. Ten humor, Michaele, si vymýšlel na záchodě na koleně, co? Protože to je něco strašného a neskutečně trapného a nehodícího se do takovéhoto velkého filmu, který měl tak dobrého předchůdce. A nejhorší je, že dokonce i ten vizuál se mi zdá čím dál tím horší. Není to těmi triky, ty jsou naprosto špičkové, doposud jsem opravdu neviděl tak propracovanou práci zasazenou přímo do reálného světa, ale ve scénách, kdy by to mělo působit nejlépe, člověk by měl z toho být v extázi apod.. tedy v akci, je to díky zhovadilé kameře a střihu ve většině času úplně v hajzlu. A ta přemrštěná snaha o originalitu spočívající v tom, že se tam nacpe milion pro neznalce nezajímavých robotů, kteří rychle umřou bez toho, aby byla nějaká drama na druhé straně a všechno se to odehrává ve scenérii, jako vystrižené z scény Scorponok v jedničce, působí hrozně a na blití.. Škoda, po jedničce jsem čekal ještě o hodně větší nářez a ten jsem dostal.. Ale bolí to.. (30.06.2009)

Řečeno s Voskovcem, Transformers 2 destilují z normální reality světelný alkohol suprareality. ____ Jedna analytická poznámka k závěrečné akci, smím-li: Přes problematičnost této obří sekvence nám tu v rámci hollywoodské produkce vyklíčilo cosi nového – divák už není účastněn akce přímo, ale stojí jakoby v jejím středu a pouze zpovzdálí se otáčí k jednotlivým mikro-konfliktům jednotlivých mikro-subjektů (Megan, vojáci, Robot A, Robot B, Robot C, John Turturro, Sam, Samovi rodiče, stíhačky...). Akce je tedy decentralizovaná (můj obdiv tomu, kdo to byl nucen sestříhávat dohromady), ale divák vycentrován a umístěn doprostřed coby nerušený pozorovatel (typ „diváka s dalekohledem“); kdežto u většiny akčních filmů tomu je přesně obráceně – akce má jedno těžiště, jeden vektor, po němž se pohybuje, kupř. honička dvou aut, a divákovi nezbývá, než být takříkajíc u toho (typ „diváka s drobnohledem“). To by rovněž vysvětlovalo, proč nejsou jednotlivé mikro-konflikty v závěru Transformers 2 nijak provazbeny, proč se jednotlivé výjevy a objekty kladou jako volně plující znaky, které zůstávají izolované a rozpojené navzájem, a proč celá závěrečná půtka mnoho diváků tak znavovala – divák s dalekohledem není akcí zaplavován, není uváděn do pohybu, ale sám si vybírá, co bude sledovat. A to vysiluje. P.S. Jestliže se mi v jedničce nejvíce zamlouval odlehčený úvod (spielbergovský vklad „kluk a jeho auto“ a balení Mikaely), pak ve dvojce platí to samé o řádění v univerzitním kampusu. Jsou-li ovšem ty nejlepší scény v akčním filmu scénami neakčními, nutí mě to optat se Baye: „Nenadešel čas, aby ses vynořil z jezera svého jáství?“ (13.08.2009)

Hromada skečů různých žánrů naházených za sebe dosti chaoticky. Navíc Bay stříhá tak hekticky, že ani akční scény si neužijete tak jako v jedničce. Další prvek, který narušuje křehkou dějovou linii, jsou úlitby dětem. Mám na mysli zejména dva zbytečné a otravné roboty v klackovitých letech. Ani Jablonskeho hudba nemá prostor se rozvinout v nějaké kompaktnější pasáže, protože na to prostě není čas. Druzí Transformers jsou uspěchaní, nekonzistentní, infantilní a tentokrát opravdu pitomí. Zklamání! (23.07.2009)

Krystalicky čisté zhmotnění teenagerského mainstreamu v tom smyslu, v jakém ho pro mě představují instituce typu Evropy 2 nebo McDonalds. Oproti jedničce se úplně vytrácí jakákoli zábava a zůstává jen adorace falešných kapitalistických hodnot (Shia nemá Megan díky tomu jaký je, ale protože má cool fáro a přitahuje nebezpečí a vzrušení, jenže ne svým vlastním přičiněním) a infantilní technofetiš. Některé momenty hraničí se sebeparodií, ale bohužel jich není tolik, aby divákovi umožňovaly se nad filmem po celou dobu, nebo alespoň její většinu, smát. Trojkou se už asi radši vůbec trápit nebudu. (20.06.2011)

Stoprocentní koncentrát jednoho umělce. U jiných režiséru bych tleskal, ale tohle je Bay ... toho zvládám jen naředěného. Všechno bouchá, všichni jsou krásní, všichni jsou Američané ... a ještě ke všemu ten humor, ten humor !!! Nadržení psi, zhulená matinka, dementní robotí dvočata... Dvě hvězdy dávám za triky, jinak je to pro mě odpad. (15.08.2011)