Monstrum

Prvních cca 20 minut je tak příšerných, že jsem vážně uvažoval, že se zvednu a půjdu pomoci té hezké slečně do předsálí kina s prodejem popcornu. Naštěstí pak přilítne do ulic kebule sochy svobody a začne se alespoň něco dít ... i když. Nějakej nechutnej hnusnej přerostlej sráč co si dribluje z palicí sochy svobody, z vojáčků slavný US Army si udělá kopačák a místo dortíčků žere mrakodrapy, napochuduje do New Yorku a jeden tamní idiot nespustí kameru z ruky a všechno natáčí. Úplně jsem nebyl dojmu, že tenhle pablb by byl schopen si natáčet sám i vlastní popravu. No a touhle, přiznávám, značně blbou oklikou se dostávám k jádru pudla --kamera. Jako já vím, že to je dokumentaristický a realistický, / ne, že by snad nějaký divák skutečně věřil, že se to stalo / ale co je moc to je příliš. Já si připadal jak u degenů na dvorečku, chvíli jsem viděl nebe, pak padající barák a pak prdel nějakýho vojáka, potom se s kamerou pořádně zatřáslo a spatřil jsem auto, podpatek utíkajícího člověka, zase kamerovej otřes a tak furt dokola. Hlavně se mě neptejte kdo tam hrál, protože o to vůbec nejde, důležitý je, že i člověk v pokročilým stádiu třaslavky může být úspěšný kameraman. Jak tam to monstrum kadilo ty malý sráče, nebo co to vlastně lezlo z jeho prdele nebo to byla huba, nevím, no co, no, u psů se taky kolikrát nepozná kde maj prdel a kde hlavu a tohle bylo stejný a přitom to byla jediná scéna kde si mentál za kamerou zapomněl potřást se svým přístrojem. Teda teď jsem se tak nasral, že už ani nevím co jsem chtěl napsat. No nic, radši to zakončím chválou zvukových efektů, abych se uklidnil. Zvukový efekty byly udělaný na jedničku a když si to monstrum uprdlo nebo co to udělalo, tak se zatřásly sedačky i v poslední řadě kinosálu. (05.02.2008)

Na Cloverfield jsem se tak trochu těšil i netěšil. Autentická kamera mi totiž po Projektu Blair Witch, který byl PRO MĚ snůžka amatérsky natočených nesmyslů, rozhodně nepřirostla k srdci, myslím, že filmařům příliš zjednodušuje práci a navíc může posloužit i jako trapný alibismus pro případné špatné herecké výkony (jakože "chtěli jsme zachovat všední realitu" - což se naštěstí Cloverfieldu moc netýká). Ovšem na druhou stránu tvorba (resp. produkce) J.J Abramse + záruka zdevastovaného New Yorku znamená dobrý příslib zábavy. A zábava to skutečně byla, díky rozumné stopáži, atmosféra nepolevila ani na sekundu a dokonce ani ten, zde kritizovaný, úvod mi vůbec nevadil - rozhodně jsem už zažil i horší rozjezd pro akční thriller. Se skřípajícíma zubama musím také uznat, že autentická kamera k zážitku hodně přispěla, ale když už jsme u toho, přiznejme si, že bez ní by mnohem více vynikl jinak docela destilovaný příběh s pár klišé a celý film by byl minimálně o třídu horši... Za efektní, akcí nabitou podívanou v dobré atmosféře - 7/10 (18.04.2008)

Jestli jsem u Blair witch nadával, že mě ta roztřesená kamera srala, tak tady mě doslova přiváděla k šílenství. Ten kameraman snad musel bejt nějakej těžce drogově závislej člověk s absťákem a navíc asi trpěl Parkinsonovou chorobou. Občas jsem měl pocit, že se tu kameru snad schválně snaží rozbít a to i v úvodní části filmu, kdy se vůbec nic neděje a tudíž nemá důvod kamerou mávat při útěku před nebezpečim. Ten nudnej úvod jsem teda přetrpěl a najednou rána a konečně se to začalo rozjíždět. Lidi křičej, zdrhaj, nikdo moc nechápe, co se děje. Prostě chaos a panika. Tahle část mi dokonce připadala celkem dobrá. Jenže potom už to šlo jenom z kopce. Nebudu řešit naprosto idiotský počínání hlavních postav, ale doufal jsem, že uvidim aspoň nějakou akci a místo toho film nabídne akorát tak záběr na schody, záběr na zeď, pak něco bouchne, chvíli je tma, potom někdo začne něco žvanit, pak následuje záběr na jinou zeď, pak na nebe, pak na nějakej barák, pak na vojáky, který střílej všim, co maj po ruce a občas se tam ukáže i ta lochneska. Jinak mě pobavilo, že nejlepší armáda světa si s tou lochneskou nějak nevěděla moc rady. Měli na ní radši poslat Chucka Norrise. Možná jsem to měl vypnout už ve chvíli, když někdy na začátku zazněla ta příšerná sračka od Seana Kingstona. To bylo první varování, který jsem ignoroval... Jedna hvězdička snad jenom za to, že film neobsahuje na konci žádnej proslov prezidenta pod americkou vlajkou. (03.09.2008)

"I'm documenting." Neskonale mě mrzí, že je Cloverfield pouze průměrným snímkem. Nápad je ohromně sympatický (jakkoli ho předběhl španělský zombie film [Rec], na který jsem moc zvědav). S ním jde ruku v ruce i zdařilá stylizace. Práce se zvukem je bez přehánění dokonalá. Závěrečná titulková hudební kompozice přímo lahůdková. A v neposlední řadě je samotný film až do zteče armády naprosto pohlcující. Bohužel pak tvůrcům dojdou nápady a pouze recyklují ty již použité, zvolený styl najednou nemá co nabídnout a především chování postav dosáhne vrcholu nelogičnosti a začne aktivně štvát. Být to jen další klasická "godzillovka", tak by to nijak nevadilo, ale u pseudodokumentu, který si hraje na reálnost "co by, kdyby" je to opravdu s podivem a celou koncepci to shazuje. Všemu pak nasadí korunu závěrečná pětiminutovka. Proč to nemohlo skončit tím pádem? Takto to má sice pouze cca sedmdesátpět minut čistého času, ale i to je v konečném důsledku příliš. A je to ohromná škoda. (27.01.2008)

V Monstru nelze vysledovat tradiční filmový vodítka, jelikož je dělaný výhradně přes jednu (handy) kameru a film se musel vypořádat s nemožností střihu. Nejzajímavější je ovšem problematika týkající se postav. Ty jako by vás mezi sebe nechtěly vpustit, jde o metrosexuály, extroverty na hranici sympatičnosti a sexy holky. Slouží hlavně pro pohled. Což byl záměr. Autoři filmu nechtějí, abyste byli jednou z postav filmu, ale abyste se stali další postavou, prostě sami sebou a mohli si příběh prožít na vlastní pěst. Už nemusíte být Cruisem z Války světů či Owenem z Potomků lidí. Tenhle koncept potlačené identifikace je velice důmyslný a ze všeho nejvíce se blíží počítačovým hrám. Anoncuje věk virtuální reality. Navíc nechává tvůrcům volné pole působnosti a je na nich, zda chtějí zakončit děj šťastně, nebo nešťastně. Můžou klidně všechny postavy vybít, protože o ně vůbec nejde, podstatný je „osud" diváka. Monstrum je dokonce natolik výtečné, že by vůbec nemuselo přepínat do dramatu, ale klidně se mohlo dovalit do konce na vlně romantiky a pokračovat v party ze začátku. (19.04.2008)