Mission: Impossible

Nehanbím sa za to, že Mission: Impossible som si premiérovo pozrel takmer štvrť storočia po vzniku. Je to údajne kultový film, začiatok nejakej série, z ktorého som poznal iba zvučku, ktorú je prakticky nemožné nepoznať. Napriek kultovosti mi film pripadal trápno smiešny, ktorý po znesiteľnej úvodnej časti klesal voľným pádom ku dnu, kde už bolo miesto iba pre priestor pre bujarý smiech nad absurditami, ktoré sa nepáchali ani pri bondovkách. Okrem toho sa mi zdalo, že výkona Toma Cruisa bol viac rozpačitý, než presvedčivý. Samozrejme, že niet sily, ktorá by ma donútila pozrieť si pokračovania. (09.11.2019)

S De Palmou mám pořád ty stejné zkušenosti. Stvoří pro svůj film několik výtečných scén, ale zbytek je již po režijní stránce obyčejný průměr. Nejinak je tomu v případě Mission Impossible, zde je k tomu všemu ne zrovna stoprocentní dojem z filmu podrýván neskutečně překombinovaným scenářem, ve kterém se opravdu neděje nic světoborného, ale vše je podáváno tak chaoticky, že divák se začne brzy ztrácet v návalech různých intrik, lží, zrad a podvodů. (05.11.2007)

UPDATE 2020: Nyní extrémně velké retro a je jasně vidět, že série se během desetiletí posunula o světelný rok. Hodně úsměvně působí i to, kolik prostoru je věnováno Praze. V době kdy MI či bondovky prosviští nej metropolemi světa během deseti minut ... ------- 70% Dvě výborné scény - jedna na laně v trezoru CIA, druhá závěrečná s helikoptérou v tunelu, zbytek lehce překombinované špionátorství. Praha tu je překvapivě nevýrazná a hodně nevyužitá. (13.12.2011)

obsahovo predchodca jasona bournea a formálne pokračovateľ jamesa bonda, no chýbajú mi niektoré zásadné vlastnosti jedného i druhého - naopak mu nechýbajú tradičné trademarky depalmovej réžie a dve silné scény (pochopiteľne samotná krádež a vlak), no hlavne zo začiatku miestami podivný humor, ktorý ani neviem, či ako humor bol myslený a miestami hluché miesta a nevyvážená po stránke atmosféry; na jednej strane silne budované dlhé scény, ktoré sú naozaj kvalitné - cruise na lanku a cruise na vlaku, no keď príde na vzťahy medzi postavami a "príbeh", tak to viditeľne kríva; ale tá melódia, tá funguje . . . (17.09.2008)

V době, kdy tvůrčí otěže celé série drží pevně v rukou Christopher McQuarrie, se jen těžko věří tomu, že před čtvrt stoletím tu byl film, ve kterém hlavní hrdina nebyl důsledná legenda s chladným pohledem a s kaskadérským kouskem v rukávu, jak ho máme v hlavě teď, ale nesnesitelný floutek hrající překvapivě často na náhodu. De Palmův příspěvek do archivu IMF jsem dlouhé roky vnímal jako tuhou špionážní epizodu, dnes na mě naopak působí překvapivě svěže díky Praze, legendárnímu (a nestárnoucímu) vloupání do Langley nebo příjemně přepálenému vlakovému finále. Jejím zásadním problémem ale zůstává do očí bijící nekonzistentnost. Jednu chvíli je Ethan zdrcený ztrátou všech jistot, aby během pár minut bezstarostně tokal s nepřítelem nebo předváděl laciné kouzelnické triky, čistě proto, aby naštval parťáka, co mu zrovna nepadl do oka. Takže i přesto, že je Cruise až překvapivě špatný a chvílemi se mi před očima odehrávají dva až tři snímky najednou, smířlivě zvedám hodnocení do nadprůměru. Tempo se totiž na rozdíl od následujících dílů ani na okamžik nezastaví a v rámci zábavných špionážních akcí, které z kin nenávratně zmizely, musím tuzemským eskapádám nostalgicky přidat. (17.03.2020)