Warcraft: První střet

Triky mi vyrazily dech takovým způsobem, že jsem v prvních minutách jen fascinovaně zíral na všechny ty stoprocentně realistické digitální Orky, abych je postupem času začal vnímat jako zcela plnohodnotné (nebo ještě lepší) herce z masa a kostí. To jsem nečekal. A nečekaného bylo ve Warcraftu naštěstí ještě víc, například pár zákrut, kterými se vydal příběh. Bitvy se povedly, měly patřičnou šťávu, a tu a tam při nich zemřel někdo, s kým jsem počítal minimálně do finále, ne-li do dalšího dílu. Škoda jen, že hudba nebyla trochu lepší a že se nepodařilo více využít další rasy. Ale třeba příště... Možná...? (08.04.2017)

Warcraft jsem nikdy nehrál, ale na dálku se mi jeho svět líbil a za film jsem byl jedině rád. A je to ta příjemná akční fantasy blbost na odreagování. Škoda sice dost pofiderních brnění, je tu neduh mnoha zbytečných pasáží a postav, samozřejmě ultra digitální, málo krve, mohlo do toho jít víc umění a talentu, ale baví mě ta rasa ošklivých nasvalených primitivů, radioaktivní magie, z Lothbroka je tu Lothar... pokud do toho půjde díl od dílu i víc peněz a epična tak se klidně dívám dál. Kéž by takový béčkový Pán Prstenů co není tolik pro pičky. (08.01.2017)

Existují filmy, při jejichž sledování lidem naskakuje vyrážka. Já právě viděl film, při kterém mi vyrážka nejen naskočila, ale taky se sama zanítila, zmokvala, zatuhla, sloupla se, zahojila a vymizela. To byla tak intenzivní píčovina, že se mi během ní zrychlily v těle veškeré biologické procesy. Dokonce mám dojem, že mi někdy v půlce filmu na mozku vyrašil a hned zase odrašil nádor. Neméně šokován jsem byl i po navštívení zdejšího filmového profilu. Po spatření tak přemrštěného množství rudých komunistických hvězd mnou okamžitě zacloumaly všechny mrákoty, obličej se mi přeskupil v pohoršený výraz, a s rukama prosebně spjatýma k pomyslnému nebi jsem důstojně zahlásil: „Ach ne, nesmím nechat hněv cloumat svým majestátem!“. Jejda, překlep. Vlastně jsem to řekl trošku jinak: „Těm čurákům asi už úplně mrdlo!“. Nerozumím a nechápu. Na rovinu přiznávám, že jsem nikdy nehrál předlohu. Já byl vždycky ten typ člověka, který v životě spíš žije, takže mě tento strážce panictví naštěstí nechránil. Ale koukal jsem na to s člověkem, který na placených serverech Blizzardu strávil víc času než na bezplatných ulicích reality, a tomu povadla kouzelná hůlka ještě dřív jak mně. Takže očividně to může paralyzovat jak hráče, tak nás normální. Současná uprchlická krize v Evropě se mi zdá míň komplikovaná jak zápletka tohoto filmu, takže dějově jsem se nechytal vůbec. Neužil jsem si ani podívanou, páč animaci nejspíš naprogramovali v textovým editoru Nokie 3310. Navíc jsem to já absolutní kokot (Falus Infinitus) protrpěl s českým dabingem, takže mi většina orků zněla jako Optimus Prime s tuberákem. Ještě že ti herci aspoň hráli výborně. Sice asi v nějakým úplně jiným filmu, kterej jsem nikdy neviděl, ale tak nevadí. Bluáááh. Takže teď už to jsou dvě kategorie filmů, kterým se musím vyhýbat obloukem. Dlouhá léta to byla kategorie hororů, k nimž jsem si vypěstoval stejný vztah, jaký má člověk alergický na buráky k burákům, a nyní to musím rozšířit i o kategorii sračkoidních fantasty slátanin natočených podle jiných neméně sračkoidních slátanin, ve kterých je hromada ošklivých zlobrů, barevných obláčků a stupidních keců. (22.09.2016)

Neotesaný základní kámen, asi jako první herní Warcraft. Film, ve kterém se bije videoherní plytkost s extrémním zahuštěním fikčního světa, který se film snaží předložit, aby rozehrál události do budoucna. Výsledek nevede ani tak k přehlcení informacemi, (kdo nezpracuje čtyři výchozí lokace a půl tuctu archetypálních postav, měl by odevzdat diváckou průkazku) jako spíš k neschopnosti uspokojivě pohltit a dosáhnout emočního dopadu jako celek. Jones dokáže kouzlit se samostatnými scénami, ale k mému překvapení nedokáže nad celým příběhem uvázat okrasnou stuhu a vystřelit ho do publika jako vypravěčský "full package". V paměti tak zůstávají hlavně střípky a hrstka sympaticky se profilujících postav v čele s Fosterem (další feťácká role!), Fimmelem (Ragnar reloaded!) a Schnetzerem, který se kupodivu rozehraje do sympatického tahouna. P.S.: Body k dobru za osvěžující nekompromisnost v zabíjení hrdinů a částečně i za neústupnost Jonese při určení stylizace, která není ani LOTR, ani Hobit, ale "prostě Warcraft". Mínusy za šišlající Paulu Patton a vůbec celý pokus o romantiku na ploše tří scén. (08.06.2016)

Produkčne kvalitné - s krásnym fantasy svetom a super maskami, vizuálne vypiplané do detailu. Absencia väčších hercov nevadí, Ben Foster je pre mňa tiež herecká osobnosť. Môj problém asi tkvie v neznalosti hry, pravidiel jej sveta a typu kúziel. A v dramaturgickej zjednodušenosti príbehu - konflikt rás ma dejovo nestrhol, pozornosť som musel rozprestrieť medzi zbytočne veľa postáv a úmrtiam niektorých z nich film venoval príliš málo priestoru na to, ako boli v príbehu dôležité. (27.06.2016)