Režie:
Brian De PalmaKamera:
John A. AlonzoHudba:
Giorgio MoroderHrají:
Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio, Robert Loggia, Miriam Colon, F. Murray Abraham, Paul Shenar, Harris Yulin (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Na mrtvolách svých konkurentů chtěl vybudovat americký sen... Klasické drama Howarda Hawkse Zjizvená tvář (1932), inspirované osudem proslulého chicagského gangstera Ala Caponea, se po více než padesáti letech dočkalo nového zpracování. Scenárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma ovšem děj posunuli do současnosti, italského zločince nahradili kubánským emigrantem a pašování alkoholu distribucí drog. V létě roku 1980 emigrovalo z kubánského přístavu Mariel se souhlasem Fidela Castra 125 000 lidí. Zhruba pětina z nich měla kriminální záznam, neboť Castro se potřeboval zbavit „nežádoucích" osob. Asi polovina utečenců se usídlila v Miami a jeho okolí. Tato událost tvoří prolog nové verze Zjizvené tváře. Jeden z emigrantů Tony Montana (Al Pacino) se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym (Steven Bauer, jediný rodilý Kubánec mezi hlavními herci) vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on... Režisér De Palma svůj snímek natočil efektním, rozmáchlým stylem, v němž se opřel o téměř maniakální výkon Ala Pacina. Spíš než u původní Zjizvené tváře hledal inspiraci u Coppolova Kmotra, což je zřejmé už z Pacinova obsazení. Mezi dalšími herci zaujmou tehdy ještě málo známé Michelle Pfeifferová (Montanova žena Elvira) a Mary Elizabeth Mastrantoniová (Montanova sestra Gina). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (1 228)
Zas raz perfektný herecký výkona Al Pacina a výborná krimi dráma pri ktorej mi ale stále niečo chýbalo.........................Soundtrack Giorgio Moroder: 1. Scarface (Push It to the Limit) - Paul Engemann [3:02] ,2. Rush Rush - Deborah Harry [3:37] ,3. Turn Out the Light - Amy Holland [3:30] ,4. Vamos a Bailar - Maria Conchita [3:41] ,5. Tony's Theme - Giorgio Moroder [3:10] ,6. She's On Fire - Amy Holland [3:43] ,7. Shake It Up - Elizabeth Daily [3:44] ,8. Dance Dance Dance - Beth Andersen [2:34] ,9. I'm Hot Tonight - Elizabeth Daily [3:13] ,10. Gina's and Elvira's Theme - Giorgio Moroder [5:01] ()
Al Pacino - (Tony Montana) +++ Steven Bauer - (Manny Ribera) +++ Michelle Pfeiffer - (Elvira Hancock) +++ Mary Elizabeth Mastrantonio - (Gina Montana -Tonyho sestra) +++ F. Murray Abraham - (Omar Suarez) +++ Robert Loggia - (Frank Lopez) +++ Miriam Colon - (Tonyho Mama) +++ Producent: Martin Bregman +++ ()
Scarface patří mezi filmy, které předchází jejich pověst a taky jejich pověstná kvalita. Al Pacino v postavě arogantního a sebevědomého budoucího krále drogového světa. Jeho Tony Montana je vybroušená postava, která se nebude zamlouvat každému, ale už jen díky jeho brutálnosti a sebevědomí ( kdo by si málem nechal kvůli pár tisícům dollarům uříznout motorovkou ruku?) vás jeho postava ohromí. Málo diváků ho bude milovat a oslavovat, ale na každého rozhodně udělá nezapomenutelný dojem. Pro mě se postavou Tonyho Al Pacino dostal na hranici svých možností, kterou když v některém okamžiku překročí začne přehrávat a celá postava jde do kytek. Scénář, který nad hromádkou kokainu psal Oliver Stone není podle mě tak drsný a krvavý jak se všude říká, ale pravděpodobně jsem jen viděl dost a nerozhodí mě každá kapka krve nebo kulka v hlavě. Michelle Pfeiffer je skoro nerozpoznatelná a mnohem více viditelní je budoucí držitel Oscara F. Murray Abraham. V Scarface vidí černošká komunita poslední 10-15 let ikonický film, ale mě právě hudba velmi zklamala a vůbec do filmu nesedí. Asi tady Brian ztratil rozum, protože si hudbou zahrává s filmovými bohy, ale má štěstí, že většina diváků mu to promine už jen kvůli ďábelskému Pacinovi. Většinou se říká, že režisér dělá herce, ale v případě De Palma Pacino je podle mě herecké eso stěžejní opěrný bod pro tvorbu De Palmy, který není tak úžasný režisér, jak o něm někteří tvrdí. Délka 170 minut je docela smrtelná a jistě by šla zkrátit, ale z většiny De Palmových filmů je cítit snaha nezkracovat příběh, což rozhodně v některých okamžicích překáží a brzdí celý film. Film je víc akční než Carlitova cesta a také slovník hlavní postavy je o hodně drsnější. Jsou to dva pohledy na jednoho herce, který je jednou agresivní zvíře ve světe plném drog a podruhé citlivé zvířátko, které konečně pochopilo o čem je život. Každý ať si vybere po svém, co mu svědčí. ()
Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. ()
Al Pacino v jedné ze svých nejznámějších rolí. Tento charismatický little big man, si opět odcizil celý film pod svá křídla a vší silou ho táhne vpřed. Drogy, mafie, sex, ženy, zbraně, moc. O nic menšího zde nejde. Snímek se přes několik zapamatování hodných scén (poprava motorovou pilou, oběšení z vrtulníku) přenese do krvavého závěru, který nemůže nechat chladným žádného fanouška Al Pacina. ()
Galerie (242)
Zajímavosti (110)
- Natáčení vzbudilo v Miami obrovský skandál, protože představitelé města si nepřáli, aby se film realizoval právě v jejich městě. Měli obavy, aby si lidé neudělali špatný obrázek o dané lokalitě a z následného poklesu turistického ruchu. Proto se většina filmu natáčela v Los Angeles. (don corleone)
Reklama