RocknRolla

Na celém filmu je z mé strany jako z pozice Čecha nejvíce pozitivní Karel Roden, který zase perlí a kouzlí před kamerou jednu kvalitní scénu za druhou. Zbytek už je režisérova rutina, která není špatná ani dobrá, prostě je jen průměrná a tak trošku už otravuje, protože jeho styl je jasný, jenže už trošku stereotypní. Každopádně se na to nechá vcelku příjemně podívat, jenže časem si na to asi stejně nevzpomenu. Nutno podotknout, že z Butlera se stává pán herec, uvidíme ještě v pár filmech co předvede a doufám, že to bude nějaká festovní akce, protože tam on bezesporů patří. Tady mu to všecko sedlo na jedničku, ale jak jsem řek, já měl oči jenom na Rodenovi, ten kde se objeví, tam mu to prostě sedne, a tady vyjímka není. (15.03.2009)

Možná mám jen špatnou paměť, ale první dvě Ritchieovy pecky mi přišly asi tak desetkrát vtipnější a zábavnější než jeho novinka. Navíc, oproti takovému Revolveru tu chybí i vizuální nápady a invence. Díky solidnímu obsazení se na RocknRolla dívat dá, ale pořád jsem tak nějak ještě čekal víc. U Sherlocka Holmese už asi radši nebudu. P.S. Kvůli mým oblíbencům The Subways zaokrouhluju nahoru na tři. (10.01.2009)

Nebudeme-li vkládat rovnítko mezi cool-ovost a povrch-nost, zříme neskonale vynalézavou podívanou. Opravdu prvotřídní film. ____ Několik poznámek: (i) Není zde postav hlavních, ni vedlejších. Všechny jsou zrovnoprávněný. A pokud se přece jen s některou více ztotožňujete a fandíte ji (kupř. Butlerovi), svědčí to nikoliv o tom, že by ta postava byla takhle napsaná a vyvýšená nad ostatní, ale o vašich sympatiích k tomu kterému hercovi. (ii) Příběhově se tu konfrontuje východ a Evropa (rusové v Londýně - návaznost na cronenbergovský Východní přísliby), ale je zajímavý, že stylisticky ta konfrontace probíhá naopak mezi Evropou a západem (takzvaný britský Hollywood – návaznost na stathamovský The Bank Job). (iii) Film provází ohromné množství cliff-hangerů - nerozuzlených dramatických situací, ukončených těsně před koncem. Nevadí to ze tří důvodů. Za prvé jsou scény velice krátké a neprovází je sebemenší expozice, tzv. hned se jde na věc, tudíž se ihned přesunete na scénu další a ta předchozí ve vás nedoznívá. Za druhé akce skoro absentuje, a film si tím může unstanovit a udržet jednotnou cliff-hangerovou strukturu, nepřerušovanou čímkoliv jiným (třeba nutností vkládat co půl hodiny pětiminutovou akční sekvenci). A za třetí se tu po celou dobu konstruuje příběh jako síť postupně spojovaných souvislostí, které zapadnou do výsledného obrazu až na konci. Nemá cenu tedy chtít po filmu, aby Vás zahrnoval katarzí uprostřed, nebo kdekoliv jinde. (iv) Ritchieův nejpozoruhodnější rys je kvalita světla. Barevná kompozice s převahou bílé, žluté a černé vychází ze slavného díla renesančního malíře Uccella, Bitva u San Romana. (v) Dále se film vyznačuje prokládáním umírněného vypravěčství s videoklipem, přičemž videoklipové sekvence zde zastupují trailer na film samotný, včleněný do děje. Reklamu uvnitř produktu, řeklo by se. Taková reklama ovšem nemá smysl, neboť produkt je již koupený. Jak ale ukáže následující bod, smysl má a nemalý. (vi) Nejzajímavější záhada je spojená s oním obrazem, okolo něhož obíhá veškerý děj. Obraz („McGuffin", chcete-li) zde totiž symbolizuje samotný film RocknRolla (buď reklamu na něj, nebo film jako takový, to není tak podstatné) – všechny postavy se obrazu obdivují a nepřímo k tomu pobízejí i diváka. Obraz ovšem zůstává po celou dobu skryt, což se váže k oné nesmírně důmyslné paralele s vypravěčskou stavbou – tak jako do sebe veškeré události zapadnou až u konce, tak i u obrazu očekáváme, že nám ho Ritchie na konci odhalí. Neodhalí, protože závěr odkazuje na chystaný druhý díl. (vii) Nakonec bych rád pochválil Ritchieho za opravdu výborně napsaný postavy a ještě lepší dialogy. Vážím si jich snad více než výtečné audiovize. Ono to vypadá všechno děsně samozřejmě, když člověk vypne a jen konzumuje, ale každý absolvent tvůrčího psaní a poctivý čtenář publikace Jak napsat dobrý scénář od Syda Fielda chápe, že tomu tak není. (19.01.2009)

Prostě Guy Ritchie jak ho známe a máme rádi. Londýn, sympatické a hodně známé obsazení, nezaměnitelný způsob vypravování příběhu a především onen charakteristický Ritchieho střih. Obsazení je vážně široké, vyzdvihnout pouze jednoho představitele by byla škoda, žasnu jen nad tím, jak skvěle se nakonec povedlo jednotlivé osudy postav propojit. Skvělá práce, která nenudí, ale naopak vás už na začátku posadí do křesla...tempo sice časem poleví, ale i tak se jedná o výborný film, který by neměl každý správný fanoušek filmu minout...80% (29.12.2014)

Ve světě zločinu se vždy přihodí jistá shoda okolností. A právě tito chlapci, kteří naplní její touhy, vysí Lenymu 2 mega…. Nechápu, proč Ritchie, který umí dát do filmů vše co mám rád, mně hodinu nudí! Hluboké rozjímání o ničem, respektive o lásce k drogám. Chybí mi humor – byť černej, víc akce, hlášky. V mých očích to nezachrání ani herci včetně Rodena, ani fakt, že po režijní stránce nemám co vytknout. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Johny, Archy a Divoká banda se vrátí s ,,pravým ROCKNROLLA“. Film nebude mít závěrečné titulky z obavy, že lidi přijdou jen kvůli nim. (10.02.2009)