RocknRolla

Nebudeme-li vkládat rovnítko mezi cool-ovost a povrch-nost, zříme neskonale vynalézavou podívanou. Opravdu prvotřídní film. ____ Několik poznámek: (i) Není zde postav hlavních, ni vedlejších. Všechny jsou zrovnoprávněný. A pokud se přece jen s některou více ztotožňujete a fandíte ji (kupř. Butlerovi), svědčí to nikoliv o tom, že by ta postava byla takhle napsaná a vyvýšená nad ostatní, ale o vašich sympatiích k tomu kterému hercovi. (ii) Příběhově se tu konfrontuje východ a Evropa (rusové v Londýně - návaznost na cronenbergovský Východní přísliby), ale je zajímavý, že stylisticky ta konfrontace probíhá naopak mezi Evropou a západem (takzvaný britský Hollywood – návaznost na stathamovský The Bank Job). (iii) Film provází ohromné množství cliff-hangerů - nerozuzlených dramatických situací, ukončených těsně před koncem. Nevadí to ze tří důvodů. Za prvé jsou scény velice krátké a neprovází je sebemenší expozice, tzv. hned se jde na věc, tudíž se ihned přesunete na scénu další a ta předchozí ve vás nedoznívá. Za druhé akce skoro absentuje, a film si tím může unstanovit a udržet jednotnou cliff-hangerovou strukturu, nepřerušovanou čímkoliv jiným (třeba nutností vkládat co půl hodiny pětiminutovou akční sekvenci). A za třetí se tu po celou dobu konstruuje příběh jako síť postupně spojovaných souvislostí, které zapadnou do výsledného obrazu až na konci. Nemá cenu tedy chtít po filmu, aby Vás zahrnoval katarzí uprostřed, nebo kdekoliv jinde. (iv) Ritchieův nejpozoruhodnější rys je kvalita světla. Barevná kompozice s převahou bílé, žluté a černé vychází ze slavného díla renesančního malíře Uccella, Bitva u San Romana. (v) Dále se film vyznačuje prokládáním umírněného vypravěčství s videoklipem, přičemž videoklipové sekvence zde zastupují trailer na film samotný, včleněný do děje. Reklamu uvnitř produktu, řeklo by se. Taková reklama ovšem nemá smysl, neboť produkt je již koupený. Jak ale ukáže následující bod, smysl má a nemalý. (vi) Nejzajímavější záhada je spojená s oním obrazem, okolo něhož obíhá veškerý děj. Obraz („McGuffin", chcete-li) zde totiž symbolizuje samotný film RocknRolla (buď reklamu na něj, nebo film jako takový, to není tak podstatné) – všechny postavy se obrazu obdivují a nepřímo k tomu pobízejí i diváka. Obraz ovšem zůstává po celou dobu skryt, což se váže k oné nesmírně důmyslné paralele s vypravěčskou stavbou – tak jako do sebe veškeré události zapadnou až u konce, tak i u obrazu očekáváme, že nám ho Ritchie na konci odhalí. Neodhalí, protože závěr odkazuje na chystaný druhý díl. (vii) Nakonec bych rád pochválil Ritchieho za opravdu výborně napsaný postavy a ještě lepší dialogy. Vážím si jich snad více než výtečné audiovize. Ono to vypadá všechno děsně samozřejmě, když člověk vypne a jen konzumuje, ale každý absolvent tvůrčího psaní a poctivý čtenář publikace Jak napsat dobrý scénář od Syda Fielda chápe, že tomu tak není. (19.01.2009)

Čekejte málo, dostanete hodně, tak nějak to dopadlo u mě. Opět se přiznám, že jeden z hlavních důvodů, proč jsem film chtěla vidět, zapříčinily hormony, pro Butlera mám slabost :o) a další slabost mám pro Rock (and Roll) tak jsem si to na doporučení pustila. Každým momentem jsem se chtěla vrhnout na televizi, ale ona se dříve vrhla na mě. Neskutečné scény, u kterých jsem prskala smíchy. Díky bohu, že jsem neměla rýmu, to by nedopadlo hezky. Charizmatický Roden, který když mluví rusky, musím povolat do služby slintací pytlíček. Butler taky nezklamal, kurnik z čeho on je vyrobený a hlas Marka Stronga se tak nádherně poslouchal, asi si ho nahraju a budu poslouchat na dobrou noc. Společně s písničkou I´m a Man (Black Strobe) no ... Prostě tahle akční komedie mi přirostla k srdci :o) (23.06.2009)

Přístupnost komentáře: nepřístupný mládeži do 15-ti let. Máš to těžký, Guyi, kdyžs do nás hned zkraje nasolil tu největší pecku. Pak každej čeká, že to bude lepší a lepší, ale vono to zatím bylo jenom horší. Až doteď. RocknRolla (to sis vymyslel, nebo se takové označení v londýnským podsvětí fakt používá?) není žádný extra čupr výsmah, tolik si zas nefandi, ale na rozdíl vod Revolveru jsem neměl potřebu nahlas řvát, jaká neschopná kurva seš. Příběh OK, i když o ten u tebe nikdy moc nešlo, vizuál parádní, obsazení jedna báseň, ale jako vypravěč jsi mě nepotěšil. Zacpávat každou díru ve scénáři připsáním nový postavy, to je, nezlob se na mě, dost k hovnu přístup. Kdo se v tom potom má vyznat (a ani to závěrečný střetnutíčko nemělo grády lockstocku), navíc ti kamsi zmizl maník numero uno, chápej, ten, na kterým nám bude od prvního do posledního „fucku“ záležet a budou se nám svírat půlky, kdykoliv nakročí do nějakýho průseru. Že to měl být mistr One Two? Ne snad pan Johnny „RocknRolla“ Quid, anebo Archie? Mí sympatie přelítávaly mezi všemi třemi a občas si daly vlastenecký rest-stop u Karlíka Rodenů. Mám přitom tušáka, že půjde o problém filmu, ne můj. Taky mám problém s necitlivým odstraněním některých postav v unáhleným finiši, krom Karla třeba i Thandie Newton, která chvíli vypadala jako ta největší masérka, jako ta jediná, která vychytala, jak tou londýnskou podsvětní stokou elegantně proplouvat a potom šup! a, aniž by řekla pápá, klidila se z hřiště. Škoda, protože trochu víc něhy by ten tvůj chlapskoochlapskej, přisprostlej a sexy/istickej svět uvnitř světa mohlo chutně okořenit. V jiných, míň potřebných případech jsi naopak minutami nešetřil (a prázdnýmá kecama, když už jsme u toho, taky ne): k čemu ta gay epizodka, s dokonale shazující podtitulkovou dohrou (po dopracování by ovšem mohla plnit stejnou funkci, jakou neplní Thandie)? K čemu ty dva ruské buldozery, pročs je po „povinný“ akční scéně nedeportoval zpátky na Sibiř? Jsou to samé ptákoviny, vím, ale nic konstruktivního jsi ode mě snad nečekal. RocknRolla není tvůj nejlepší biják, ani druhej, ve skutečnosti až třetí nejlepší, což při tvým nízkým filmografickým skóre vážně nejde označit za megaúspěch, ale pořád je v něm nabušeno dost tý starý dobrý ritchiovský atmošky, kterou vážně můžu. Tři hvězdičky nakonec nedávám těsně, zhruba o veverčí kulky, pro příště bych ti každopádně radil rozjet to naplno jiným směrem, z těch pár náznaků bys bez prdele mohl obstát jako rejža říznějších romantických komedií. Apendix: těžkotonážní soundtrack má lepší účinky než lehký drogy. 75% Zajímavé komentáře: genetique, Flipper, Ai.ma, ScarPoul, Botič, El Loco (19.04.2009)

Možná mám jen špatnou paměť, ale první dvě Ritchieovy pecky mi přišly asi tak desetkrát vtipnější a zábavnější než jeho novinka. Navíc, oproti takovému Revolveru tu chybí i vizuální nápady a invence. Díky solidnímu obsazení se na RocknRolla dívat dá, ale pořád jsem tak nějak ještě čekal víc. U Sherlocka Holmese už asi radši nebudu. P.S. Kvůli mým oblíbencům The Subways zaokrouhluju nahoru na tři. (10.01.2009)

Podobnost s jinými snímky asi není náhodná, ale možná proto mě film bavil. Londýnská mafie proti ruské, Witkinson kontra Roden, vypočítavá účetní a patřičná brutalita, i když většina masakrů jde mimo kameru (mlácení golfovou tyčí, střelba ve výtahu či potrava pro langusty). Chybějící gore nahrazuje napětí, klipový střih i černý humor. Řemeslně slušně zvládnutá gangsterka o tom, jak jeden chce vyběhnout s druhým a na frak dostanou oba. Oddechová jízda, co pobaví. (28.10.2018)