Čekání na zázrak

Poslední film Patricka Swayzeho a já ho nepoznal hanba mi. Musím říct, že tyhle lidský protínačky nemám moc rád a na film jsem se díval proto, že sjíždím filmografii Eddieho Edmayneho, jinak bych s nezájmem prošel kolem. Silný příběhy v podobných filmech mě vždycky přijdou udělaný právě proto, aby se ty lidi a jejich osudy různě protli.Samozřejmě má to v sobě velký emoce, ale já se nedokážu odprostit od toho, že podobných filmů je dost a tudíž je to prostě na efekt. Herecky nemám výhrad včetně tance u tyče v podání Jess. (05.08.2018)

Plus: Jessica Biel sa konečne pred kamerou vyzliekla-a stojí to za to. Mínus: Jessica Biel nevie hrať. Čo sa týka filmu filmu, zo začiatku, kým ešte človek nevie takpovediac ktorá bije, dá sa to. Akonáhle sa však začne vyjasňovať, ide to ku dnu. Emočný dopad to na mňa malo nulový, i také zvonenie budíka ráno ma dojme viac...Škoda. (10.05.2009)

Po ceněných mozaikách lidských osudů Alejandra Gonzálese Inarritu (Amores Perros, 21 gramů, Babel) a P.T. Andersona (Boogie Nights, Magnolia), zdá se, by si každý chtěl natočit podobný film. On ovšem koncept vyprávění o tragických životech, které se v závěru osudově protnou, až nezdravě nabádá k vykonstruovanosti. Paulu Haggisovi to se snímkem Crash ještě vyšlo, avšak film To, co dýchám Jeihoa Lee byl pro svou prvoplánovost už jen otravným blábolem. Powder Blue spadá právě do kategorie těchto filmů, avšak opusům pánů Andersona a Inarritua se ani na moment nevyrovná. Největší problém filmu tkví v tom, že při tvoření jednotlivých příběhů se evidentně až moc tlačilo na pilu, následkem čehož jsou jednotlivé osudy méně uvěřitelné, což jim zákonitě ubírá na působivosti. Jedním příkladem za všechny budiž linie mladé dívky, která má smrtelně nemocného syna, kvůli finančním problémům musí pracovat jako striptérka, není si schopná najít trvalejší vztah a otec, o kterém si myslí, že je mrtvý, byl zrovna propuštěn z vězení. Upřímně, takové drama by položilo i Annu Frankovou a z celého filmu je cítit, jak se tvůrci horoucně snaží diváka emocionálně umlátit neustálým přívalem dílčích dramat, přičemž ani jedno z nich není prezentováno dostatečně uspokojivě. Kvantita bez ohledu na dílčí kvality, to je, oč tu běží. Ještě že se jednotlivých rolí chopili talentovaní herci v čele s neprávem přehlíženým Rayem Liottou, klasicky výborným Forestem Whitakerem a nadějným Eddiem Redmaynem. Dokonce i ta Jessica Biel se zde snad poprvé projevila jakožto vyzrálá herečka a tím opravdu nenarážím jen na tu pověstnou scénu, kdy odhalí své přednosti (ta scéna ale na rozdíl od zbytku ale ještě nestačila vyšumět). Veškeré dobré úmysly jsou ale dokonale pohřbeny v samotném závěru, kdy se celé vyprávění nesmyslně odkloní do spiritualistické roviny. Snaha o dojemnou poetičnost se pak ošklivě zvrhne v povrchní citové vydírání, které je pro mě osobně už za hranicí snesitelného kýče. (14.07.2010)

Sice mě tyhle spletitý náměty alá Iňarritu vždycky bavily, ale asi už přestávám být depresivní pesimistka, protože žádný pocit uspokojení se nedostavil. Hlavní hrdinka se mi líbila (i jako žena), ale to je asi tak všechno. Překvapivě se tvářící film, který ale odhadnete v několika prvních okamžicích a už jen čekáte a čekáte, až se tak stane. A mě to čekání přišlo vážně dlouhé. Člověk by z toho až pomalu spáchal sebevraždu... (13.04.2011)

3,5. Zajímavě se rozvíjející drama přeplněné hvězdami se po čase ubere do klasického klišé, kterým dnešní dramata podobného typu přetékají. Vidět Foresta samozřejmě potěší, ale ne pořád v té samé roli ovdovělého nešťastníka, který neví co se svým osudem. Jessica to herectví v sobě přeci jenom má a postupně se expí ke svým výšinám. Bohužel, chybí tomu taková ta jiskra, ten moment, kdy vás má takovýto film zasáhnout... (04.06.2009)