Juno

Vynikající svébytná komedie s fantastickou Ellen Page, prvotřídním nápadem přetaveným do výborného scénáře a s citem natočené Reitmanovou zkušenou rukou, obohacená o skvěle zvolený soudtrack. Ne každý rok se objeví alespoň jedno podobné citlivé drama, které se dokáže alespoň částečně oprostit od zavedených klišé, či je patřičně skrýt, a to víc je Juno cennější kousek, který pobaví a přitom vás zahřeje u srdíčka...90% (19.05.2014)

Před Lítám v tom vzniklo pouhé V tom, ale pokud je vám šestnáct, lítáte v tom vlastně stejně.. Postava Juno si ke mně dlouho hledala cestu, stejně jako celý Reitmanův zpočátku na efekt vykonstruovaný film o obrácení klasického postupu "zamilování - množení" naruby, ale svou civilností a sarkastickou křehkostí to oba nakonec i přes ten nereálně nasládlý pozitivismus dokázali. Tak jsem přemýšlel, přijít za mnou v šestnácti dcera se stejným outěžkem, odejdu do sklepa upilovat hlaveň brokovnici a na zahradě připravím potenciálnímu zeťákovi jámu k věčnému odpočinku na dědečkovu pozemku.. Ale ne, jen dělám ramena - asi bych se zachoval stejně báječně jako otec Juno v podání J.K. Simmonse. (17.06.2011)

To krásné vyznání lásky mě složilo na lopatky... :) Vršit superlativy na film a úžasnou Ellen Page tu v záplavě pochvalných komentářů nemá cenu. Soustředil bych se spíše na názor o údajně nepřiznaném remaku korejské lehce dramatické komedie Jeni, Juno. Remake, skutečně? Povrchní inspirace budiž, ale kopírka ani náhodou. Počáteční premisa si je u obou snímků podobná, máme Juno v názvu (v korejském kousku se tak jmenuje kluk) a oba mladíci spadají do kategorie vykulených ocasů, co si je lze jako nastávající otce představit jen stěží. Tím veškerá podobnost končí a každý snímek si jde vlastní cestou... Juno je svéráz. Juno má kuráž a charisma. Juno je přirozená a okouzlující. Juno to vyboulené břicho vážně sekne. Juno je prostě boží. 9/10 (24.02.2008)

Odlehčená analýza dospěláckých starostí v dobře vybalancované komedii, v níž herecky zcela dominuje Ellen Page, avšak i celkový koktejl scén, dialogů a dalších herců je obstojný. Indie-emo alternativa ke všem těm "opravdovým" a vážně se braným velkým filmům s podobnou tématikou. Není to srdcovka, ale na jeden pokus to vidět lze. (15.06.2022)

Juno je komedie, která se od začátku až do konce pohybuje v mnohokrát ověřených vodách amerického mainstreamu. V Evropě by podobné téma tvůrci zpracovali buď do podoby osudového dramatu nebo maximálně jako hořkou tragikomedii, Reitman ale natočil příjemný pohodový film o nepříjemných věcech. Pečlivě ulámal všechny potenciální hroty, takže hrdinka, která zjistí osudový průšvih v podobě nechtěného těhotenství, má skvělého chápajícího otce, macechu, která má - světě, div se - porozumění větší než vlastní máma, výbornou kamarádku, které je možné se vždycky svěřit a díky níž není nikdy sama, a konec konců i fajn kluka, se kterým i přes počáteční zádrhel hodlá navázat plnohodnotný vztah. Čím víc o ději uvažuju a podrobuju ho kritické analýze, tím víc zjišťuju, že je po obsahové stránce tak na 3 hvězdičky. Všechny potenciálně nepříjemné konflikty jsou už dopředu zaretušovány. Jen pro příklad, když se Juno rozhodne jít na potrat, nečeká ji skupina rozhořčených, bigotních a nepřátelsky naladěných demonstrantů, jak je to v Americe běžné, ale rozpačitá, komicky vyhlížející spolužačka, která evidentně neprotestuje z vlastní vůle, a celá scéna končí úsměvným dialogem. To, co film povyšuje nad průměr, jsou právě vtipné dialogy a řada hlášek, které vtipně posouvají děj dopředu, a i když už dávno nejsem teenager, myslím, že dobře vystihují pohled náctiletých, a zejména výborný výkon Ellen Page v hlavní roli, která je prostě jako hubatá praštěná puberťačka neodolatelná. Film disponuje navíc velmi dobře poslouchatelnou hudbou a zajímavé jsou už úvodní titulky s využitím animace. I když má tahle komedie řadu slabin, opravdu jsem se pobavil a odcházel z kina s příjemným pocitem, takže s oběma očima zamhouřenýma: 90 % celkového dojmu. (22.10.2008)