Režie:
Andrzej WajdaKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Krzysztof PendereckiHrají:
Artur Żmijewski, Maja Ostaszewska, Andrzej Chyra, Danuta Stenka, Jan Englert, Paweł Małaszyński, Maja Komorowska, Władysław Kowalski, Joachim Paul Assböck (více)VOD (1)
Obsahy(2)
K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu... Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy "Katyń: Post Mortem" spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (452)
Informace o Katyni do naší země pronikly v šedesátých letech, když spolu začala trénovat vojska Varšavské smlouvy a českoslovenští vojáci se o incidentu dozvídali od polských spolubojovníků. Nenávist Poláků vůči Sovětům byla v té době ohromná a zajišťování kvalitních výkonů Armády míru stálo Sověty spustu sil, neboť polské "paňstvo" za svoji solidaritu vyžadovalo výrazně nadstandartní služby. Vyrovnat se s historií a ukázat světu jednu válečnou sviňárnu se však Wajdovi nepovedlo zdaleka tak dobře, jak by si toto téma zasloužilo. ()
Byl jsem na tom v kině se spolužáky, protože nám byl film doporučen vyučujícím dějepisu. A musím konstatovat, že takový filmový zážitek jsem dlouho nezažil! Pan Wajda mě svým zpracováním historické, ne zas tak známé (objasněné), události opravdu dostal; ale chápu, že kdo nemá rád (historická) dramata se špatným koncem a celkově filmy s depresivní atmosférou, může být těžko unešen tak jako já. Je sice fakt, že příběh vlastně ani nemá hlavní postavu (jejich zde několik), ale to v tomto případě nevadí; z herců mě obvzlášť zaujali Andrzej Chyra a Maja Ostaszewska. Dále se mi líbila přesná kamera a také výborná hudba. Říkejte si co chcete, ale podle mě by tato událost měla být v širším povědomí veřejnosti. Co se týče polského patriotismu; nevadí mi, dokonce bych řekl, že je v tomto případě na místě (minimálně s porovnáním s některými americkými snímky). A konec? Docela strhující (zvlášť když si režisér nechal tu "nejpodstatnější" část příběhu na konec a celou dobu ve vás budoval tísnivý pocit, kdy "to" přijde). Vím, že film není dokonalý a divák toužící po akci se u něj bude nejspíš nudit (ale myslím se, že by každému mohlo být jasné, co může zhruba čekat od historických dramat), ale mě opravdu zasáhl; no a nejspíš nejsem sám, soudě dle skoro 3-minutového ticha v kině při závěrečných titulcích (jo btw, kino bylo docela zaplněné ;-)). ()
Začátkem června roku 2008 jsem jel navštívit Krakow a při pohledu na velký dřevěný kříž s nápisem Katyň jsem se upřímně podivil co to vlastně je. Vlastně jsem věděl co se tam stalo, ale nenapadlo mě, proč se to vlastně stalo, a když jsem zjistil, že Poláci na tom zapracovali a natočili o tom film, nedalo mi to a co nejdřív jsem ho musel vidět. Škoda jen, že dvě hodiny se táhnou hrozně pomalu, protože režisér nikam nepospíchá. Chce to natočit nejlépe, sám má s Katyňí problémy, zemřel mu tam otec, a tak se snaží natočit film nejlépe jak to jde, a tak se k divákovi snaží jít pomalu, jistě, aby pochopil naprosto všecko a nic nevynechal, což mi možná trošku vadilo. Jinak jsem rád, že takový film Poláci natočili a ukázali, co se v jejich zemi stalo osudného. Svinstvo to bylo, je to možná jedna z epizod druhé světové války, ale je dobré o tom něco vědět. Rozhodně je. Rusové od Německých fašistů se totiž nikdy nijak moc nelišili. Ať už koncentračními tábory, o kterých lidé moc neví, že Rusové mají, minimálně gulagy na Sibiři určitě stále existují a dále tím, že právě tady u Katyně si důstojníci obou zemí s radostí podávali ruku, když se dohadovali o rozdělení země. Svinstvo nad svinstvo. Ale tento film o tom brilantním způsobem pojednává. Ponuře a přesně, tak jak si Katyňský masakr zaslouží. Čest jejich památce. ()
Nejhorší na tom je, jak člověk bere fakta úplně jinak, pokud o nich jen slyší a pokud je vidí. Většina filmu řeší události z Katyňského lesa po letech. Rodiny polských důstojníků oplakávají padlé muže, nebo stále doufají v návrat toho svého, jehož jméno se nanašlo na seznamu oběťí, zároveň musejí přihlížet tomu, jak si hrůzný čin jako horký brambor přehazují Sověti s Němcema, podle toho, kdo je zrovna u moci. Navíc ta epizodka s tim troubou, kterej před hromadou ruskejch vojáků trhá plakát, to je opravdu smysluplná smrt.Tohle mě moc nebavilo a dvakrát jsem usnul (jo, jsem ignorant, debil a blbeček). Když jsem se při třetím pokusu konečně prokousal až ke konci, dostal jsem krutou ránu v podobě toho, o čem se celou dobu mluvilo – hromadná poprava 12000 důstojníků polské lidové armády. Až tady mě to opravdu zasáhlo a já se zmohl jen na kroucení hlavou, jak se vůbec podobné věci mohli dít. ()
Scénář: Andrzej Mularczyk, Andrzej Wajda .. Pro Poláky nesmírně silný námět, ale ucelenost příběhu kolem Katyňské tragedie se tříští do několika krátkých, ukecaných a nikterak zajímavých příhod. Do scénáře mohl dát Wajda něco více - aby se rozezvučela i emocionální stránka u diváků nezatížených touhle tragédií. To nejmrazivější, samotné hromadné exekuce, bezeslovně vyprávěné teskným obrazem, jsou mrazivé, ovšem než se k nim snímek dopracuje, nic světaborného neukáže, často nudí a drží si převážně svůj studený odstup. Slabší tři. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (15)
- Při přednášce, kterou má vést důstojník SS na škole, chybí runové označení SS na jeho límcové výložce. (Horryx)
- Utajování podrobností o katyňském masakru ze strany SSSR skončilo oficiálně v říjnu 1992, kdy tehdejší prezident Ruska Boris Jelcin předal kopie dokumentů týkajících se masakru tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walesovi. V dubnu 2010 potom byly na příkaz prezidenta Medvěděva zveřejněny v elektronické podobě na stránkách státního ruského archivu. (Dzin01)
- Mezi zavražděnými byl i bratr premiéra polské exilové vlády, generál Franciszek Sikorski. (blackrain)
Reklama