Gamer

Překvapení. Neveldine s Taylorem sice točí pořád stejně, ale konečně zasadili svůj rozběsněný audiovizuální styl do světa, kam patří. Že jsem si původně myslel, že do prdele, beru nazpět, jelikož tahle ujetá estetika si s herním dějem tyká velmi obstojně a z mého pohledu promíjí více, než čeho jsem napočítal v obou dílech Cranku. Pravda, ‚Society game‘ dává průchod jejich fetišistickým úchylkám (nelze se nepozastavit nad tím, jak by v jejich pojetí vypadalo nějaké porno), ale ‚Slayers‘ táhnou do kladných bodů. K čemuž přispívá i Butlerovo neoddiskutovatelné charisma a Hallova ujetá slizkost. Zamyšlení závěrem. Tvůrci na jednu stranu točí v nadsazeném stylu, který si žádá divácký mozek v režimu ‚stand by‘, ale zároveň jim tam vyskakuje kritika systému i společenských postojů k hrám, trestu smrti, atp. Takže až pánové přestanou příště moralizovat, možná to budou mít i za 4*. 3 a ½. (22.11.2009)

Vězni odsouzeni na smrt se mohou osvobodit díky Reality Show ? Komu tohle nepřipomělo Condemned, The ?:) V obou případech se jedná o filmy, u kterých se nevyplácí přemýšlet - prostě vypnout a odpočívat. Nutno uznat, že měl Butler a jeho hra mnohem víc šťávy. Já si odpočinul, ba co víc, já se i bavil ( vážně v těhlech případech neřešim kvalitu příběhu, nebo dialogů ) - 60%. (22.11.2009)

Gamer je výtečnou exploatací současné mediálně-virtuální reality, ze které si bere dva zásadní fenomény (online hry a reality show), propojuje je v jeden fungující celek a vytváří dokonale zvrácenou kapitalistickou vizi, z níž jeden megaloman profituje na všech frontách (bezplatné využití trestanců pro samotnou hru, poplatky hráčů plus příjmy od diváků). V duchu skvěle zvoleného soundtracku ("Some of them want to abuse you, some of them want to be abused.") se tak Společnost dělí na ty, kteří prostituují svá těla a emoce (!) a ty, kteří žijí skrz druhé. Řekl bych, že zatím nikdo nedokázal s takovou přesností vystihnout 4chanovsky temné podhoubí internetu, ve kterém se v pravidelných intervalech střídají Sex, Vulgarismy a Násilí, jako pánové Neveldine & Taylor. To samé platí i pro pocit zahlcenosti množstvím podnětů a informací, ve kterém dostává prostor pouze přítomný okamžik a naše minulost je redukována na uploadovaná data v podobě digitálních fotografií nebo youtube videí; stejně jako Kable, k jehož vzpomínkám se musí hackeři dopracovat přes obrazovku počítače. Celá činnost hackerského uskupení ve filmu nakonec naznačuje, že zhoubný systém lze rozložit pouze zevnitř a pomocí jeho vlastních prostředků. Podobně jako se nelze postavit do přímé opozice vůči nejtypičtější vyfabulované mediální realitě současnosti - bulváru (protože vlivná lež vždy zvítězí nad nevyslyšenou pravdou), ale je nutné ji inflitrovat a až poté změnit/zničit. (26.11.2009)

Že by se tvůrcům CRANKů podařilo natočit něco normálnějšího? - Ani náhodou, GAMER je snad ještě větší šílenost a výplach. Epilepticky podaná vize budoucnosti, kdy prošel herní průmysl zásadní změnou. Herními charaktery jsou teď skuteční odsouzenci na smrt, feťáci a další lůza, díky technologii, která umožňuje dálkově ovládat buňky v mozku. To vše dílem maniaka. Výsledek je pro hráče a diváky dobrá zábava, pro ovládané (včetně diváka) pěknej hnus. Bylo to celkem psycho, a sledovat to v kině s většinou netušících lidí, o to lepší. Jsem rád, že jsem nedal na dost negativní ohlasy (který mimochodem chápu) a zašel na to co nejdřív. Takový zážitek se hnedtak nezopakuje. Oproti CRANKu tady chybí taková ta aura lehkosti a nevázaný zábavy, není to tak kompaktní (tempo bohužel nevydrží až do konce), ale míra šoku, možnýho znechucení, otrávení a označení za úplnou sračku je ještě vyšší. Abych nezapomněl, do filmu jsou parádně zasazený dva klasický songy - Mansonova verze "Sweet Dreams" a "The Bad Touch" od Bloodhound Gangu. No... víc se rozepisovat nebudu. Líbilo se mi to. Neveldine & Taylor - teď pro mě ještě umocněnější králové akčního extrému. I když tohle je možná zároveň i hřebík do jejich rakve. (24.09.2009)

Nekorektní, brutální, zvrhlá a zatraceně cynická jízda, kde slušní lidé potí krev, úchylové jsou oslizlí a tlustí a hlavní záporák si se svými loutkami vždycky rád zatancuje! Neveldine & Tylor strávili dětství na videohrách a neuplyne film, aby nám to nedali okázale najevo. Gamer, ač se jedná o poměrně technologické sci-fi, je formálně výrazně utlumenější, než druhý Crank, pod povrchem se ale skrývá rafinovaná, vyzrálá a sofistikovaná satira, které tne do živého až zatraceně spolehlivě. Jediná zásadní výtka tak směřuje k nedotaženostem a nelogičnostem světa, který si tohle zvrhlé duo vymyslelo. Přesto 8/10 a v neposlední řadě i za nepatřičně výborné herce Thumbs jednoznačně směrem Up! (21.11.2009)