Po přečtení spalte

Soundtrack Carter Burwell: 1. Earth Zoom (In) ,2. A Higher Patriotism ,3. Linda Looks For Love (Part 1) ,4. Night Running ,5. Building The Chair ,6. Rendezvous ,7. Opportunity ,8. Plan B ,9. Seating ,10. Homeless ,11. Harry Looks For Love ,12. Breaking And Entering ,13. I Killed A Spook ,14. Honey Nut Cheerios ,15. Tuchman Marsh ,16. Carrots / Shot ,17. Linda Looks For Love (Part 2) ,18. Who Are You? 19. How Is This Possible? ,20. Negativity ,21. The Struggle For Ebullience ,22. Intruder! ,23. Earth Zoom (Out), (07.05.2011)

Minuciózní orchestrace komedie, žánru, který pro mne v rukou bratří Coenů přestává být handicapem, anebo spíše je to tak, že si Coenové žánr komedie často volí právě jako startovní handicap, aby hned zkraje neutekli příliš rychle a příliš daleko někam, kde už by se nedali sledovat. *** Stejně jako u každého z jejich dobrých filmů, ať už je kdo dělí na vážné nebo žertovné, to skutečně vtahující totiž není sled gagů, vtipných větiček nebo nárazových absurdit, ale neúprosná logika mechanismů a prvků tak či onak odvislých od světa, jak ho známe, a s nadhledem jej komentujících. Logika, s níž opět rozehráli novou chirurgicky přesnou kulečníkovou hru s víceúrovňovým křížením, a po sérii bravurních šťouchů, jež odkrývají jejich téměř konejšivou důkladnou obeznámenost se všemi aspekty partie a jistou ruku na tágu, nám umožňují zorientovaně sledovat ty troufalé doteky, ťuky, rozstřely a teče až do elegantně završeného a nevyhnutného tragikomického finále. Je jedno, kolik v tom samospádu nakonec vyteče krve, ta výpověď o světě a důsledcích života v něm pro různými vektory definované a limitované valící se osudy figurek je tak smysluplná a vlídně ironická, že závěrečný karambol je stejně uklidňující jako pohled na prvotní čistý obdélník zeleného sukna. *** Osoba nejpovolanější (nejlépe informovaná a s největším odstupem) pronese ve filmu stručný komentář k dění mezi sledovanými postavami, o němž se dozvídá zprostředkovaně z raportu svého špiona - ten komentář obsahuje výstižné hodnotící slovo, které jsem myslím slyšela poprvé. To slovo (skutečně užívané v hantýrce armádních velitelů i informačních služeb) je zároveň slušivým komentářem k celému filmu, a tímto ho vděčně zařazuji do svého slovníku aktivní angličtiny: "What a clusterfuck!" *** Výborný komentář k filmu sepsal Matty, takže jsem to už po něm nechtěla celé opakovat jinými slovy, a jen tu tak spokojeně lechtám hladinku. (05.03.2015)

Jenom hodně mazaní režiséři dokáží natočit o lidské idiocii komedii, která sama idiotská není. Bratři Coenovi právě takovou upekli pro své fanoušky jako dezert po super vypiplané Zemi, která nebyla pro staré. Krom černého humoru nepoužili jedinou stejnou ingredienci, nicméně konzistenci výsledku si opět pohlídali. Zpočátku to moc nevypadá – fůra postav, které krom nízké inteligence a vysoké abnormálnosti nic moc nespojuje. Ale jak se ukáže, Coenovi mají všechny od prvního špionážně-božího záběru obmotané pevným lanem, které postupně utahují a utahují, aby v bezvadně semknutém finále ze svých obětí vymáčkli pár decilitříků krve. Kvalitou režie, zlověstnými tóny Cartera Burwella a znepokojivě šmíráckou kamerou Emmanuela Lubezkiho je to vlastně naprosto seriózní počin. Akorát ti hrdinové jsou nějací divní. S horším obsazením by spousta scén mohla vyznít úplně opačně, s mnohem horším obsazením bychom nad nešťastnými osudy těch chudáků možná i brečeli. Takto budí všichni, alkoholik podváděný manželkou, opuštěný a nepochopený šéf posilovny, žena ukončující jednu internetovou známost za druhou, smích. Hlasitý, škodolibý, ale přesto kdesi v nitru soucitný. Tak skvělí herci by jednorozměrné tupce, jež jsou vám ve všech ohledech ukradení, ani zahrát nedokázali. Neznalost prý neomlouvá, zde je ovšem vítaná. Čím méně budete obeznámeni s dějem, tím více si vychutnáte jeho – občas šokující – vývoj a buď rozesmátí oceníte, nebo jenom se skřípěním zubů akceptujete, že bratři neslevili ze svého vysokého standardu ani u veskrze neškodného dodatku k Dr. Divnoláskovi. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, Flipper, Mahalik, Vitason, ScarPoul, Triple H, ]V[()Rt (19.01.2009)

Černohumorově pojatá kritika amerického stylu života, vztahových problémů, i tajných služeb a špionážních praktik. V typicky mimózním coenovském hávu. Mrštně zrežírované a značně rozevláté. Ačkoliv nechybí důvtip a stopáž je tak akorát, nelze se ubránit pocitu, že je to celé zbytečné. Přehnaně hlučné, vyhrocené a tak trochu hozené mimo realitu. Lze pochopit, že je potřeba číst mezi řádky a spíše se jedná o odreagovačku na sobotní odpoledne, kde se nic moc neřeší, ale prostě ne. Nejsem ochoten akceptovat brakový nádech, který je z toho cítit. Zbytečnost, jejíž filmařská rétorika mi nic neříká a nebaví. (22.07.2017)

Jaroslav Hašek kdysi líčil, jak psal povídku, kterou potřeboval co nejrychleji předat vydavateli, a nevěděl jak ji zakončit. Obrátil se tedy na přátele o radu a ti mu řekli, ať to tam všechno pomlátí sekerou a jde s nimi do hospody. Protože se mu opravdu chtělo jít do hospody, nechal své postavy opravdu pomlátit sekerou a spěchal na tah. Netuším, kam to táhlo Coeny, ale mám pocit, že tenhle snímek šili příliš horkou jehlou. Námět je atraktivní a přišli i s řadou zajímavých postav, jenže nedokázali jejich potenciál využít ani zdaleka tak, jak by si zasluhovaly. Je to nedotažené a nevyrovnané, byť je nutné zdůraznit, že určitě nejde o v jádru špatný film. Snímek disponuje půvabnými momenty, kdy např. Frances McDormand trpce říká, že by se jako herečka se svou postavou a obličejem neuživila a v Hollywoodu by se jí vysmáli, a kdykoliv se na plátně objeví George Clooney nebo Brad Pitt, je vidět, že berou své postavy jako parodii svého hereckého typu a svých obvyklých hrdinů, kteří je proslavili. Co je to všechno platné, když řada scén je zakončena nevýrazně a filmu vůbec chybí takový ten prvek komplexnosti a preciznosti, který Coeny proslavil. Není to zkrátka film ve stylu Muže, který nebyl, Farga nebo, pokud budeme bavit o komediích bratrů Coenových, pak Bratříčku, kde jsi. Celkový dojem: 60 %. (01.03.2009)