Che Guevara

Když si nečte nebo něco nezapisuje, chodí po lese na procházkách. Později začne jezdit po silnicích autem (to znamenalo, že revoluce postupuje). Ke konci je aspoň boj o Santa Claru. V mezičasech černobílý Ernesto Guevara hovoří o revoluci – pro rozhlas, televizi či na půdě OSN. Bez druhé poloviny je to zkrátka jen torzo, ze kterého se ani nedá vyčíst, co tím vším chtěl autor říci. Benicio Del Toro je samozřejmě skvělý. SPI za jejich zbabělost velký nedík! (31.03.2009)

Soderbergh nám roste a tentokrát si ukousl krajíc, který dlouho kousal ale nakonec se jím začal dusit a musel ho vyplivnout. Pokusil se natočit velký film o velké postavě ale zůstal někde na půl cesty. Che Guevarův život byl poměrně zajímavý na zfilmování ale Soderbergh není velký režisér ačkoliv by si to určitě přál. Del Toro zachraňuje dost a akční scény připomínající hru na vojáčky jsem si i přes svou přímočarost a obyčejnost užival ale bylo to málo. Celá první část této rozmáchlé podívané je o výletech po lese, občasných přestřelkách a aby film působil důležitěji nechybí ani Guevarovi proslovy. Bohužel mě jeho příběh přestal hodně brzy zajímat a popravdě jsem se toho o něm moc nedozvěděl. (15.07.2010)

O tomhle kámošovi Fidela a symbolu všech revolucionářů už jsem lecos četl, lecos slyšel a tak jsem si řekl, že nastal i čas na Soderberghův film s Torem v hlavní roli. Hned na začátku je divák zaplaven několika daty v nichž film přeskakuje a to na hodně kratičké stopáži, takže podle mně dějin neznalý divák vůbec chvilkami neví co se děje... Prolínání pak naštěstí zvolní nicméně se časy střídají v celém filmu dále. Celý film je vlastně vzpomínkami Che vyprávěnými během rozhovoru s novinářkou. Dojde tedy hodně na politiku a obhajobu invaze na Kubu, stejně jako vzpomínka na boje zprvu několika málo statečných 80 revolucionářů - povstalců k nimž se potupně přidávají další lidé vzplanuvší myšlenkou revoluce. Těm kdo mne znají asi nemusím říkat, že mne více než slovní bitky Che se zástupci ostatních zemí na půdě OSN bavily záběry z džungle a ,,dobívání'' Kuby. Bohužel i tam film začal nudit. Che je nám prezentován jako dobrák od kosti, milovník vesničanů, pravdy, filozof... Na boje prakticky nedochází protože všechny ty farmy jsou vlastně revolucionáři ,,osvobozeny''. K bitce dochází až v závěru a musím uznat, že ta celkem ušla. Skutečně jsem se divil podobě Del Tora s Ce Guevarou! :-). Těžko mohli sáhnout po někom lepším! Tora obdivuji za jeho schopnost dát jakoukoliv roli na max, tady i za to že většinu filmu běhá v zelných montérkách neustále mokrých od potu. Upřímně ale jsem čekal něco víc. Dostal jsem jen to co jsem věděl. Film ve mně nezanechal žádnou nějakou větší emoci, nebo pocit pochopení s tím co bylo záměrem Fidela Castra, Che Guevary, Camila Cienfuegose a dalších... Proč byl Che tak zapálen pro myšlenku revoluce atd...Přitom celková stopáž, je celkem velkorysá. Rozhodně jsem nečekal, že budu ohromen natolik, že si hned poběžím koupit tričko s revolucionářem, ale chtěl jsem dostat víc. Navíc film končí tak nějak neúplně. Není tam nic o jeho smrti, žádný doslov nic... Vím, že po tomto filmu je ,,dvojka'', ale nevím jestli mám potřebu ji vidět. Uvidíme. Dávám za tři doutníky, ale navlhlé! * * * (25.03.2017)

Asi bylo účelné, aby jste chvíli měli pocit, že sledujete dokument, což dodávalo autentičnosti, nicméně akce bylo po skromnu, celkový děj byl, nechci použít slovo chudý, ale jedná se o film, který doporučuji lidem, kteří se o problematiku alespoň trochu zajímají, jinak se jedná o nezapamatovatelné dílko o historii 20. století na Kubě... (23.03.2011)

Zajímavé. Během jednoho měsíce můžeme v kinech vidět hned dva dvoudilné živtopisné filmy - Che Guevara a Veřejný nepřítel o Mesrinovi. Oba dva mají první části z dvoudílného vyprávění založené na velkém množství útržkovitých scének z velmi bohatých životů mužů o nichž se točí a Jak Veřejný nepřítel č.1 - první část, tak i Che-Argentina jsou dost těžko pochopitelné bez znalosti historie a snadno se v nich člověk ztratí. Tady ovšem podobnost naštěstí končí, protože Che-Argentina nepotřebuje tolik samoúčelné brutality a je mnohem sympatičtější kousek, než první část Mesrina. Ale ta roztříštěnost, je potřeba si na komplexnější hodnocení počkat ještě na druhý díl. Ovšem ten upocený look revolucionářů nemá chybu. 70% (08.01.2009)