Thor

Dám všechno na světě za jeden výlet do Asgardu. To, co kamera (a zvláštní efekty) ve spojení s epickým soundtrackem předvádí ve výpravnosti, převyšuje všechno, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl a každý záběr ukazující mi kousek Thorovy domoviny téměř dojímá svou velkolepostí. Branaghovi nakonec vyšlo všechno, na co jen sáhl. Herci se sešli bez výjimky skvělí (trochu překvapivě vládne Tom Hiddleston), dramatická linka kraleviců nedá vydechnout, akce jakbysmet a romantický podtext najednou není jenom podtext. Zkrátka uchvacující komiksová adaptace, která dost zrádnou látku představuje v sebejistém marveláckém světle a chuť na Avengers stupňuje na těžko udýchatelné maximum. (04.05.2011)

Mohla to být tupá podivnost s partou naleštěných manekýnů, ale díky pedantickému vedení Kennetha Branagha z toho vznikla nádherná pohádka s mytologickými proporcemi, velkou mírou noblesní ironie a především s výborným Chrisem Hemsworthem (ten totiž věnoval přinejmenším stejně úsilí herectví, jako své prvotřídní muskulatuře) a jako vždy neodolatelným glosátorem Stelanem Skarsgårdem. Trochu to kazí dozblbnutí stejně křehká Portmanová a některé nablblé kiksy ve scénáři (možná i v českém překladu) i trochu prkenné triky, ale na to všechno v důsledku se*e Fenriz... příznivce hyper-efektní blockbusterové moderny to nejspíš nezaujme, ale milovníky poctivé epiky s pěknou výpravou a kouzelnou atmosférou by Thorův Mjolnir měl plácnout po hlavě celkem výživně. Správná frekvence, Kennethe! (20.04.2011)

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)

Přímočařejší, ale poctivý komiksový film. Upřímně, říkal jsem si, jakým způsobem se tvůrcům podaří propojit severskou mytologii a superhrdinské téma. To, že snímek režíroval Kenneth Branagh, není podstatné, pro něj ovšem to byla jistě režisérská škola. Tenhle film je vyvážený ve všech ohledech, nejvíce jsem si užil klasické vedlejší postavy, hrdinovu dívku a rozumného postaršího muže - Natalii Portman a Stellana Skarsgårda. Dalším na řadě je první Kapitán Amerika! (23.04.2019)

Obavy ze stylizace se díky bohu rozplynuly prakticky okamžitě a to, co se v ukázkách jevilo být gay papundeklem se ve finále přetransformovalo ve skutečně hmotný fantasy svět. Nic to ale nemění na tom, že Thor je víc, než cokoliv jiného nezávadná blbinka, která se zdá být velkolepá, ale z půlky se odehrává na greenu a z půlky na písku, která mě bavila (především proto, že se nebere vážně a dělá si srandu sama ze sebe) ale po skončení z ní nezůstalo nic, než naprosto bad ass Idris Elba a pár filmařsky velmi zajímavých momentů, které byly originální, nové a pro mě působivé, ale netrvaly dostatečně dlouho, aby mě posadily na prdel... (28.05.2011)