Imaginárium Dr. Parnasse

Imaginárium se řadí k povedenějším Gilliamovým dílům, a ačkoliv se mu již tradiční smůla opět vehementne lepila na paty, problém s úmrtím Heatha Ledgera je elegantně vyřešen. Podobně jako v podceňované Krajině přílivu se zde sází na groteskní fantastiku, tak vlastní celému Gilliamovu dílu. Umělecká díla, která si berou inspiraci z bible obvykle příliš nemusím, protože se svým zdrojovým materiálem nechají často až příliš svázat, ale Gilliam stvořil fiktivní svět, který nikomu nic nedluží. Jednou z nejzajímavějších scén filmu zůstává ta úplně poslední, jejíž význam není jednoduché pochopit. (06.06.2011)

Po hodně dlouhé době, vlastně tak od 12 opic, první Gilliam, který mě vážně oslovil. Gilliam totiž nechal své představivosti volný průběh a i když je tam tomu opravdu místama až moc, tak se na to stejně celou dobu hezky kouká. Příběhově je to totiž parádní, postavy zajímavé,prostředí za zrcadlem skvěle využité a hlavně zpracované. Právě tady měl ten film největší šťávu. Po herecké stránce samozřejmě také vynikajcí od poslední Ledgera a jeho záskoky až po Christophera Plummera. Jenom je místy docela vidět, že kvůli problémům při natáčení nějaká ta scéna chybí. Takže se někdy nedozvíte jak co funguje, nebo proč mění postavy názor ze scény na scénu. Ale s tím se dalo při těch potížích tak nějak počítat. Počítat se totiž nedalo s tím, že by Gilliam ještě vytvořil něco tak bizarního a přesto skvělého a jsem rád, že překvapil. P. S.. : Lily Cole to zatraceně sluší. (28.03.2010)

Než jsem se dostal na Imaginarium Dr. Parnassa, prožil jsem si takové malé vlastní imaginarium. Nejdřív na mě začal padat tající sníh ze střechy a jak jsem se mu vyhýbal, šlápnul jsem do hovna. Opřel jsem se o auto, abych zjistil rozsah hovna na mý botě, ale to už ke mně běžel rozzlobený majitel auta. Ani moc nevypadal jako člověk, spíš něco na půlce cesty vývoje od člověka ke gorile a za svou iniciativu o zjištění rozsahu hovna na podrážce mé boty jsem od toho monstra vyfasoval bezplatné přeličení oční oblasti do modra. Přišel jsem domu a dostal pojeb, že místo na nákup se chodím válet do sněhu, mlátit lidi a ještě chodím na veřejnosti smradlavej. Poučen z předchozích zážitků jsem neponechal nic náhodě a na cestu do kina jsem se řádně vybavil. Na hlavu jsem si vzal helmu z první světový,kterou mě jako svůj veškerý majetek odkázal můj dědeček. Na nohy jsem si připnul jedinej dárek co jsem kdy dostal, lyže na kterých zřejmě lyžoval ještě mladej Krakonoš. Z okýnka na hajzlu jsem si přendal na krk vonej stromeček a na sebe jsem si navlíknul tričko s dlouhým rukávem na kterým jsou nakresleny velký svaly. Když jsem dorazil k pokladnám a začal vybírat film na který půjdu, zničehonic se na mě osočil pokladník „pane vy jste asi ta chodící reklama na Imaginarium Dr. Parnassa, to musíte za šéfem do prvního patra, tady jsou jen pokladny.“ Původně jsem se chtěl na pohůnka v pokladně rozzlobit, že nedokáže rozeznat ani normálního diváka od billboardu, ale protože mě nasměroval na jaký film ten den půjdu, nechal jsem to být. Bohužel mě v zápětí čekal další trapnej incident. Tentokrát s trhačkou lístku. Nejdřív se mě začala vysmívat do ksichtu a pak se dokonce snažila zneužít své trahací pravomoce a nevpustit mě na imaginarium. Dala mě ultimátum, že buď jí dám helmu, lyže i stromeček a budu smět jít do sálu a nebo mám smůlu. Já jsem chtěl Imaginarium Dr. Parnassa vidět za každou cenu a tak jsem byl ochoten udělat kompromis a dát jí helmu, ale ona byla až neskutečné hamižná a trvala na tom, abych jí dal všechno, navíc mě začala nadávat. Její nadávky mě mírně vzrušily a tak jsem jí pozval na večeři, bohužel měla asi svoje dny, protože místo aby moje pozvání přijala, začala mě vyhrožovat fyzickou likvidací. Naštěstí šel kolem promítač a nabídl mě, že si můžu helmu, lyže i stromeček po dobu filmu nechat v jeho promítací boudě. Mé štěstí dosáhlo maxima a do křesla jsem sedal z toho všeho sice hodně naštván, ale s pocitem olympijského vítěze. Konečně bylo u konce mé imaginárium a začalo to doktora Paranassa………jenže pocit vítěze začal při sledování nic neříkajícího příběhu rychle slábnout. Vlastně nebýt úžasných hereckých výkonů (kluci jsou nejen hezký, ale umí i hrát, to musím uznat ), geniálního režisérova vypořádání se s tragickou smrtí Heath Ledgera a dokonalé postavy ďábla, vstával bych ze sedačky po skončení Imaginaria Dr. Parnassa víc naštvaný, než jsem si do ní sedal po skončení mého imaginaria. (26.01.2010)

Na Gilliamových filmech je mi blízká divácká nepodbízivost, která je v případě jeho novinky patrná na celkové náladě i nejednoznačných charakterech postav, ale mám za to, že ta jeho skutečně nejlepší díla uzpůsobují svou formální stránku hlavním hrdinům/hrdinkám (BRAZIL, 12 OPIC, KRAJINA PŘÍLIVU) a pro ozvláštnění vypravěčsky nezdařilé (?) žánrovky bez pořádného napětí není nutné chodit za zrcadlo. Jinými slovy: neustále se zde zdůrazňuje, nakolik je potřebné vyprávění, ale přitom IMAGINÁRIUM DR. PARNASSE, ač jedno z nejsoudržnějších Gilliamových děl, od vyprávění často neposedně ubíhá a obsahuje řadu výpustek na to, aby nás o důležitosti příběhů přesvědčilo. Je tak velice dobré v jednotlivostech, zvláště v případech, kdy se odkazuje na předchozí tvorbu a vstupuje poetika Monty Pythonů či jsou přítomny "gilliamismy" (podrývání autorit), ale celkové vyznění i podání myšlenkového poselství je víc než rozpačité. Přesto jde o nekompromisní film o zkáze a smrti, především ale konci jednoho věku - starých časů, kdy velcí vypravěči s nevídanou představivostí, kteří ovlivňovali chod Země, skončili jako pouliční šarlatáni hrající divadýlko pro pár zájemců. Stále se mezi ty zájemce počítám, ale lepší život - na rozdíl od dvojznačného závěru - nevidím v středostavovské a měšťácké touze po založení rodiny a pořízení dětí. (28.01.2010)

Tento film je z viacerých aspektov jedinečný a neopakovateľný.Je to predovšetkým zásluhou úžasného Terryho Gilliama,jeho vytrvalosti,viery a odhodlanosti,je to zásluhou ľudí,ktorí sa rozhodli zabojovať proti smole s tragickými následkami a dotiahli do konca neľahkú,krutým osudom nemilosrdne stíhanú prácu.Veľmi dlho trvalo,kým sa tento film dostal do našich kín,presnejšie dva a pol roka po Ledgerovej tragickej smrti.Oplatilo sa však čakať,zážitok bol prinajmenšom originálny.Po druhom pozretí,už na DVD,prišla na rad objektivita zbavená smutných emocií a moje pôvodné hodnotenie sa ešte o čosi navýšilo.Výborná kamera,výprava,kostýmy,masky a hudba.Herecky skvele zvládnuté.Scenár a réžia famozne.Smutná skutočnosť,že ide o absolútne definitívum v prípade kariéry a života jedného z najperspektívnejších,najtalentovanejších a najkrajších mladých hercov posledných rokov,dodáva filmu tragiku,ktorú by za iných okolností nebolo cítiť od úvodných sekvencií až po záverečnú scénu.Aj takúto moc má smrť.Výkon Heatha Ledgera sa opäť nedá hodnotiť inak,ako veľmi vysoko,pretože aj bez uvedomenia si smutných a zásadných okolností je jeho práca na veľmi vysokej profesionálnej úrovni a pre film by určite bolo lepšie,keby svoj part dohral až do konca.Každopádne si veľmi vysoko cením krásne gentlemanské gesto jeho troch slávnych alternantov,ktorí nesklamali. (24.03.2012)