Bílá paní

Rozříkáme si to soudružsky a půjdeme od toho. Takže z hlediska marxismu-leninismu je to průměrný film, je to dokonce podprůměrný film, je to imperialistická podvratná ideologie. Techniku to oni mají, to ano, ale jinak na nás nemůžou. Jenže je to třeba zhodnotit v širších souvislostech – zahrané je to skvěle, jak by také ne když tam hraje poválečná kvalita a Podskalského režie je stejně jako scénář profesionální, dialogy vycházející z socialistického realismu jsou trefné bezchybné, celá satirická skládanka, nebojme soudruzi si to přiznat, je takřka geniální tragikomický pohled na totalitní systém. Já to vidím po našem: neměli bychom se tříštit na detailech, takže dávám nekompromisních sto procent. Kupředu, zdravíme zlepšovatele, ale někteří bezpartijní hodnotící na csfd by potřebovali usměrnit ve všeobecném zájmu - nedali plný počet! Kdo nejde s námi jde proti nám! Ještě, že uvědomělí občané proti takovému nesprávnému hodnocení protestují na Letné, aby malým avengerům v plamenném projevu na tribunách spočítali pupínky a ukázali, kde je skutečná správná pravda, jak správně na csfd hodnotit filmy, jak správně žít. Děkujeme. Kupředu, zpátky ani krok! Nakonec v praze se jim to hodnotí, ale mimo prahu už lidé nemají všechny informace o filmech a proto mohou některé snímky hodnotit zkresleně. Jedno je jisté nová totalita nebude mít rudou barvu, o to plíživější a záludnější může být její nástup. Jejky, co to, právě mi přes dvorek přeběhl medvěd. Produkce: Filmové studio Barrandov (20.07.2019)

Je skoro až neuvěřitelné, že něco takového mohlo vzniknout v době komunismu, ale je vidět, že 60. léta byla přece jen trochu volnější. Anebo film někdo zapomněl cenzurovat. Neskutečně vtipné, což ale bohužel plyne z toho, že doba taková byla. Přesto je z toho ale výborná satyra, které se dneska zasmějeme. A doufám, že si uvědomíme, že tenhle Kocourkov už nechceme. Závěrečná scéna s mostem je naprosto geniální, k té prostě není co dodat. (28.12.2013)

Ukážkový film ako si totálne spraviť prdel z byrokratických pozícií alebo zo socializmu všeobecne. Ešteže tí hore boli tak tupí a asi si nedali dokopy jedna a jedna, pretože toto vystihuje mnoho z danej doby. Občas trošku nuda, ale za tie hlášky to naozaj stojí. A aké je to jednoduché. A pritom tak nápadité. Ktovie ako by vyzerala podobná satira na dnešnú dobu. 75%. (26.03.2008)

Tedy, popravdě řečeno: za minulého režimu to možná bylo jako satira ještě silnější, ale dá se náramně uplatnit i na dnešek. A to obsazení! Brodský, Hrušínský, Kopecký, Kačírková, Voska, Hajská, Trégl, Řehoř! A ty hlášky, ty hlášky. "Vodpusť mi to, Bílá pani, já v slabý chvilce uvěřila na Národní vejbor!" (21.12.2008)

Příběh odehrávající se v malé vesničce, dokonale demonstrující situaci za socialismu, mi posloužil jako věrný ukazatel a potvrdil mi tamější dobu tak, jak jsem si ji představovala. Děj je směřován na zámek, dávné působiště Bílé paní nebo chcete-li modly, k níž se po dlouhou dobu obracejí místní obyvatelé se svými prosbami a strastmi. Ve filmu se vyskytuje tolik hlášek, dvojsmyslů a symboliky, což mi trochu připomínalo zamotanou síť, ale já s radostí objevovala a přemýšlela nad jejich pravým jádrem. Už sama víra v Bílou paní se tehdejšímu režimu nijak nezamlouvala a já v ní viděla pronásledování církve a prosazovaní čehokoli, co by mohlo ohrozit pevné postavení komunistické strany. Všudypřítomné degradování svobodné lidské mysli, omezování režimem, potlačování svých přesvědčení, názorů, všeobecný strach z pravdy. Nesmyslná ideologie, ovlivňování a oblbování lidí, doslova divadlo v každodenním životě, které místy připomíná slušnou komedii či frašku. Neskutečně odvážné pojetí, jehož poselství rudí páni neodhalili… Vystupuje zde herecká smetánka tehdejší doby, ať už je to Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký či Rudolf Hrušínský, přičemž nejsympatičtější postavu filmu pro mne představuje Brodský s rolí člověka, který se snaží jít proti proudu, tedy něco nejen neobvyklého, ale naprosto nepřípustného. „Věř, ale komu věříš věř.“ (23.03.2008)