Režie:
Zdeněk Podskalský st.Scénář:
Vratislav BlažekKamera:
František ValertHrají:
Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jan Libíček, Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Jiřina Šejbalová, Oldřich Nový, Ilja Prachař, Vladimír Menšík (více)Obsahy(1)
Českou filmovou komedii Světáci natočil režisér Zdeněk Podskalský podle původního námětu a scénáře Vratislava Blažka. Je to bujný a současně i trochu nostalgický příběh tří venkovských fasádníků, jejichž snem bylo prožít alespoň jednu noc ve víru velkoměsta. Na splnění tohoto snu věnovali nejen velké finanční prostředky, ale ve snaze, aby na nich nikdo nepoznal jejich zcela nesvětácké povolání a prostý venkovský původ, vyvinuli nesmírné úsilí k získání aspoň povrchního nátěru vybraného chování a vzdělanosti. Tento pygmalionovský motiv autoři filmu rozvedli ve zcela nezvyklé šíři a nechali vyústit v mumraj vtipných nápadů, slovní i situační komiky. Trojice světáků (J. Sovák, V. Brodský, J. Libíček), které společenské výchově vyučuje kustod Dvorský (O. Nový), doplněná trojicí lehkých slečen (J. Jirásková, J. Bohdalová, I. Janžurová), z nichž se stará kuplířka (J. Šejbalová) snaží udělat opravdové dámy, dovolila naplno rozvinout bohatou škálu komediálního umění, které ani po letech neztratilo nic ze své účinnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (631)
Vedle komediální stránky by se nemělo zapomínat ani na spoustu skrytostí a narážek. Vůbec celé téma toho, čím by se socialistický člověk rád stal, téma intelektuálů, těch, kteří moc vědí, a proto ještě nyní sedí, a vdov po prvorepublikových bankéřích je výsostně odvážné. Však také Oldřich Nový o Únoru, který mu toho tolik vzal, mluví dost často a dost otevřeně. A všechno jenom jako skvostný podprahový vjem z toho nejčistšího humoru - i kultivovaný Vlastimil Brodský svého fasádníka z Velhartic zvládá nasprosto s přehledem. ()
Je zvláštní jak některé komedie vůbec nestárnou a kdykoli si je pustíte, tak se pobavíte. A když už tu hlavní šestici dobře znáte, máte čas soustředit se na detaily a vedlejší postavy a zjistíte, že třeba Oldřich Nový je ve své roli naprosto geniální, o to víc, když si ho člověk zasadí do souvislostí s jeho rolemi třicátých a čtyřicátých let a tím co následovalo. Vedle Libíčkova Petrtýla asi moje nejoblíbenější postava téhle skvělé chytré zábavy. ()
Působivé kreace hereckých osobností a inspirující prolínání jejich generací se vyznačují i neméně zajímavým tématem. S jistou nadsázkou se dá mluvit o osobitě uchopeném traumatu české malosti a snaze být někým jiným, ale tak, aby to nebolelo. Oldřich Nový naznačuje i po desetiletích, která uplynula od doby jeho elegánů, svůj skutečný herecký i osobnostní formát a rejstřík. Prvorepubliková noblesa, kterou v tomto plebejském prostředí prezentuje, v jeho podání naznačuje své přednosti i limity. Podaří-li se takové téma podat v atraktivním komediálním podání, je přesvědčivost, s níž jsou poselství filmu sdělována, ještě silnejší a nevývratnější. Česká filmová vlna i ve svém vynuceném odlivu zachovává šarm, noblesu a nadhled. Totalita je v tomto pohledu pojednána z nejméně očekávatelných úhlů. Vícerozměrovost výchozího záměru tím jen získává. I dnes. A také zítra, jak se alespoň téměř čtyřicet let po premiéře zdá. ()
Tři debilní vidláci na výletě do Prahy. To nechceš. Je smutným mementem doby že toto bývalo považováno za vrchol českého komediálního umu... a to při vší úctě k těm hercům, které mám jinak vážně rád. V druhé polovině už ten příběh a pár gagů na poměry lehké komedie docela funguje, ale ten důraz na chválu "hřejivě lidského" proletariátu a odsouzení a výsměch všem bohatým, oportunistům, inteligenci a buržoazii, ten je pořád bolestivý - a hlavně ta trapnost vůkol všeho i přes to že má jít o satiru. ()
Celý příběh je absolutně ubohý. Vtip naprosto žádný. Hudebně strašné. Z pozitivních věcí snad zůstaly pouze herecké výkony, což není překvapení vzhledem k faktu, že hrálo to nejlepší co bylo tehdá k dispozici. Nebudu jako ostatní film vynášet do nebes, protože se to zalíbilo někomu jinému. Hodnotím čistě dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a tak mi naprosto nic nebrání udělit ODPAD. Nudu, v které se nic za zmínku stojícího neděje a nudu, která disponuje nulovým vtipem snad ani jinak hodnotit nelze. Takže asi tak. Třeba někdy zešílím a hodnocení změním. Při plném vědomí to rozhodně nehrozí. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (35)
- Dle Ivy Janžurové se snímek řadí mezi ty, které minulý režim "příliš nenadchly". (Willy Kufalt)
- Kultovní komedii začal Zdeněk Podskalský natáčet krátce po srpnové okupaci v roce 1968. Nálada na place byla zpočátku pochmurná, což se režisér snažil změnit tím, že dal prostor herecké improvizaci. Navíc původní scénář se ne všem zcela líbil, režisér ho proto během jediného dne spolu s Jiřím Sovákem upravil. (kenny.h)
- Scéna s proslovem Gustava Prouzy (Vlastimil Brodský) se natáčela v budově tehdejšího Ministerstva těžkého průmyslu ČSR v Praze, Na Františku (nynější Ministerstvo průmyslu a obchodu). Na stěně za řečnickým pultem lze vidět obraz města Prahy; v současné době je řečnický pult umístěn na opačné straně zasedací místnosti. (Kirman)
Reklama