Světová válka Z

Všem mediálním zkazkám navzdory (přetažený rozpočet, přetáčky) předkládá Forster vcelku netradiční zombie podívanou, která jede spíše v duchu okázalého akčňáku, v němž se topí jedna středostavovská rodina a celý svět naokolo. Skvěle rytmizovaná režie (podpořená dobrým střihem) tlačí kupředu dějové vzduchoprázdno, které se omezuje na fakt, že z brilantní předlohy bere název a dvě, tři výraznější geopolitické narážky, přičemž si šlape vlastní cestou – aby došla až ke kořenům, tedy k hororu v laboratoři. Sevřenější dramaturgický oblouk, který by se neomezoval na vystřídání tří lokací, do nichž hlavní hrdina dorazí a minutu po něm i nemrtvá horda, by tomu ale každopádně neuškodil. [Chci tu bitvu o Moskvu, aspoň jako bonus na Blu-Ray.] 3 a ½. (29.09.2013)

Příliš velké sousto, myslím si. A taky se mi zdálo (ale to už může být noční paranoia), že hudební pasáže místy trošku vykrádají skvělý soundtrack skutečného zombie mistrkusu 28 dní poté. A myslím si, že nějaká vyhláška ministerstva kultury by měla zakázat, aby se nadále používalo astmatických dětí jako podřadných plot pointů, soustřeďte se radši na atmosféru, filmaři, sakra! (02.11.2013)

Tak zdá se nejlepší zombie horor od revoluce v roce 2004. Oceňuju hlavně nonstop akční přístup k věci, radši než nějaký zdlouhavý flákání se. Nemrtví jsou totálně sebevražedný hovada, dravý se vzteklinou, dívat na trmácející se umrlce z kina minulýho století teď bude ještě o něco úsměvnější. A další + za to, že Pitt je prostě frajer. Výtka by taky byla - býval bych si přál aspoň pár děsivějších a nechutnějších zombies, nebo nějaký brutální masakrování co utkví v mysli. (16.09.2013)

Tvůrce, který si nejprve zakládal na konverzačních dramatech se silnými charaktery á la Ples příšer, velmi rychle ukázal, že je žánrovým všeumělem. Troufl si i na agenta Jejího Veličenstva i na dojemný příběh autora dětského hrdiny Petera Pana. Vskutku stylově i tematicky nesourodé portfolio. Tentokrát se Němec Marc Forster vrhl na velmi ambiciózní zombie jízdu. Ta se však údajně rodila ve velkých bolestech (přepisovaný scénář, herec a producent Pitt se měl zásadně neshodnout s jiným producentem). Film místy skutečně neví, čím chce být, často převléká kabát, ale i tak poměrně slušně chutná. Ale k tomu kabátu.. Začínáme Bradem Pittem v roli ochránce svých nejbližších. Rodinný úprk v panice ucpaných ulic je nadmíru vydařený (velkolepý chaos umocňuje kamera zkušené legendy Roberta Richardsona). Stejně se dá mluvit o rabování v marketu. Rodina je záhy v bezpečí, moc dobře ví, že tuhle nebezpečnou šichtu za taťku nikdo nevezme, přichází tedy přemýšlivý Brad Pitt zachraňující zbytek světa, respektive to, co z něj zbylo. Hlavouni ho nelogicky (jen s minimem vojáků a mladým vědátorem, který hned na začátku své životní mise zakopne a omylem se zastřelí, nekecám!) posílají hledat původní ohnisko nákazy. Z Brada Pitta cestovatele je záhy ostrý chlapík s chladnou hlavou, který bez rozmýšlení usekává pokousanou ruku vojandě a utíká před bleskurychle útočícími potvorami, které v trikových kouzlech dobývají vysoké hradby. A nakonec je tu až v komorním pojetí Brad Pitt jako ten, který na vše přijde a ještě si stihne zahrát ruskou ruletu s injekční stříkačkou. Na druhou stranu buďme rádi, že se pořád něco děje. Scénář prostě není zrovna nejchytřejší, spoléhá na berličky, hodně se tu hraje na náhodu, a i když je docela fajn pozorovat gesta hlavního hrdiny v roli táty (případně na papír píšícího vzkaz pro rodinu), výrazně mi tu chybělo navození onoho pocitu úzkosti a zoufalství (vždyť tu lidé „umírali“ po tisících). Přesto je příjemné vidět, že globální apokalypsa nemusí být jen o do latexu navlečené Mille Jovovich. World War Z má slušný spád, místy je zábavná, potácivě se ploužící zombie jsou stále velmi zajímaví a fotogeničtí a ještě se ochotně rozbíjejí o projíždějící auta. Epické davové sekvence vřeštících nemrtvých nejen v Izraeli jsou pak jedním slovem výborné. Naopak velká škoda, že leccos kazí až zbytečně rychlý střih a i jinak chválená kamera, která při kontaktních soubojích jako by nevěděla, koho vlastně snímat. Velmi potěší už zmiňovaný Pitt, který si, ač na film dohlížel i producentsky, překvapivě nepřipravil nějakou zásadní hereckou sekvenci jako třeba pod Iñárritem utrápený manžel kdesi v Maroku, který sleduje stále slabší manželku coby oběť jedné zbloudilé střely. Moc mě těší, že si tenhle brzy padesátiletý sympaťák zrající jak víno po celou kariéru poměrně pečlivě vybíral, do čeho se pustí a nikdy se nenechal zaškatulkovat. Potěší i prakticky neznámé ženské duo Mireille Enos a Daniella Kertesz. Fandil jsem a čtyři hvězdy prostě dám!! (27.06.2013)

Asi druhý nejlepší film s rychlými zombíky po remaku Úsvitu mrtvých. V Dawn of the Dead 2004 běhají nemrtví tak, že i olympijští vítězové zelenají závistí (a někteří Romerovi fanoušci vztekem). Zde jsou ještě o level výš. Šílené sebevražedné stroje, útočící ne ve smečkách, ale rovnou v armádách. Jakkoliv vysoká hradba či zeď je nemá šanci zdržet déle než na chvíli. Nikdy neztrácejí čas: Houfy řítících se obřích mravenců, kousajících na všechny strany, prakticky okamžitě šíří nákazu a nabírají nové rekruty. Svět je ztracen. Co budeme dělat? Zavoláme Bradu Pittovi. Ten má sice momentálně co dělat, aby ve Philadelphii zachránil sebe a svou rodinu, ale až se mu to podaří, snad si najde chvilku, aby zachránil také celý svět. K tomu je třeba podniknout několik napínavých misí, které film přehledně rozdělují na epizody, a dělají tak z World War Z v podstatě akční seriál. Jinak je to ale zase ten starý známý Den Trifidů, v němž kdysi George A. Romero vyměnil rostliny za zombie a způsobil tak jednu slavnou horrorovou revoluci... Hodnocení jednotlivých částí "seriálu": Philadelphia - Newark: 4/5, Korea: 4/5, Jeruzalém: 5/5, Letadlo: 2/5, Wales: 3/5... Myslím, že Světovou válkou Z dosáhla evoluce zombií svého vrcholu, a doufám, že v budoucnu si tvůrci tohoto subžánru zase vzpomenou na termín "walking dead", jehož opětovným uvedením do praxe by snad mohli získat čas i k budování nějaké té atmosféry. [Poznámka pro Obituse: Mám pocit, že Brad jednou mrknul. Ale ruku do ohně bych za to nedal.] (07.09.2013)