Světová válka Z

Už si ani nepamatuji, kdy mi naposledy zombíci proskakovali předním sklem do auta, ale jsem si naprosto jist, že s nimi tenkrát nebyla zdaleka taková zábava, jako s těmito skokany po zdravých krcích, přelézači nepřelezitelných zdí či jen svědomitými cvakači zubama. Byla to zkrátka taková jízda, že jsem ani nestačil uronit slzu nad svou hodinovou mzdou, o kterou mne ouvekslovali u pokladny kina. Tak jsem si alespoň na cestu domů přibalil standardní poučení o lidské proradnosti, protože jen co je zombík kousne, tak ztrácí slušné vychování, začnou se divně kroutit, hýkat a houfně se přidávají na stranu hladových nemrtvých. To by mi mé zásady nedovolily, ale pro jistotu zkusím někde ve městě ulovit nějaký ten AIDS, ebolu a rýmu, abych měl jistotu přežití. (18.09.2013)

Obstojný letní blockbuster, který měl navíc ale v zájmu divácké všežratelnosti skončil jako vizuální jednohubka s nejistým poselstvím. Foster celou nákazu ukazuje jako přirozené zůčtování matky přírody s lidským odpadem, který se má sežrat sám. Titulková sekvence, tklivé tóny The 2nd Law: Isolated System od Muse, shrnutí od máklého virologa (největší naděje lidstva), to všechno naznačuje hlubší myšlenku. Pak dojde k obratu kdy se ve stylu VÁLKY SVĚTŮ v karavanu dostáváme z města (i Rachel tu je) na loď a pak se s Bradem cestuje po světě - svět rozuměj suterén v Koreji, Jeruzalém (suplovala Malta) a Británie. Celé to pohromadě drží divně a přišlo mi že struktura vyprávění měla být v první verzi scénáře jiná (lepší) a úvodního ataku na Pittovu rodinu bychom se dočkali v nějáké vzpomínkové scéně. Slepené to je, drží to, ale je vidět, že váza byla rozbitá s tím, že někdo kusy dovyrobil na míru. Závěr v laboratoři, jako jediný jakž takž naplňuje žánrové klišé o strašidelných plíživých zombících, zatímco zbytek filmu se je snaží poměrně úspěšně měnit. Tihle mrtvoláci spíše připomínají Smithovy spoluhráče ze JSEM LEGENDA. Jednotlivé scény jsou ale natočené výjmečně dobře, jsou poutavé (u tmavých interiérů hodně vadí 3D), samy o sobě fungují na jedničku. Nápady s kterými se tvůrci tasí jsou místy hodně neotřelé a osvěžující. Bezzubý David Morse, ťukající prst spáleného plukovníka, letadlo i ta laboratorní naháněčka. Pilířem filmu je ovšem dobytí Jeruzaléma, které bere dech. Opravdu se mi to líbilo, přes všechny výhrady co k tomu mám, ale nemůžu se zbavit dojmu, že z toho šel natočit mnohem lepší film. Materiál tu na to byl... Kdybych to měl ale srovnávat s knihou, jenom bych smutně kývl hlavou, že tohle ne-e. (30.06.2013)

Se zombies jsem toho moc neviděl, popravdě to ani není moje téma, ovšem tahle kombinace nákazové road movie a nemrtvé vyvražďovačky, která od téměř každého klišé umě uhla, mě bavila královsky a navíc jsem se fakt dost bál. Nebýt konce, který vyšumí (ani patos, ani něco, co by mělo nějakou, respektive silnou všeplatnost, jen rodina), bylo by to za plnej. Takhle těch 90% stačí a já jsem spokojen. (13.01.2014)

Spíše než přímo tématika zombie je pro mě zajímavý motiv "šíření nákazy" či "virus ohrožující lidstvo". Přes obrovské problémy při natáčení vznikl nakonec nad očekávání velmi podařený film. Moc se mi líbil úvod a pak hlavně celá jeruzalémská sekvence - zde se podařilo navodit rychlost šíření nemoci a zoufalost utíkajících, scéna má výborný rytmus. Výborné jsou ale i další části - letadlo, projížďka na kolech. Zajímavě a funkčně se střídají panoramatické přehledné velkozáběry a akční chaos zblízka. Mnoho lidí zde má problém se závěrem filmu, kde se prudce změní tempo, prostředí i styl vyprávění. Film obecně v důsledku chaosu při natáčení chvílemi celkem radikálně střídá styl. Já s tím ale kupodivu neměl problém, i ten závěr jsem si užil, i když varianta masové scény v Moskvě by byla ještě dokonalejší. Pitt výborný a skvělá hudba Marca Beltramiho. (12.10.2013)

Vzpomínám si na časy kdy zombíci nebo co to je za hovada, byli tak pomalí, že než se z hrobu dostali k živýmu člověku, stačil bych přečíst všechny knížky Václava Klause pozpátku a zombík by ještě pořád pajdal někde na silnici. Leč doba se nám zrychlila a pro zombíky to platí několika násobně. Dneska jsou rychlý jak kráva co má v prdeli trysky. Celej tenhle biják má neskutečně vyrovnaný rychlý akční scény a scény pomalé, kecací s prostorem pro výborný herecký projev Brada Pitta. Obzvláště začátek, kdy je Brad v roli táty ochránce je radost pozorovat jeho gesta, je vidět že Angelinka si pro svoje óbr faganstvo vybrala fakt dobrýho taťku. Když jsem zmínil scény s tempem šneka a nazval je kecacíma, vůbec to neznamená že to je nějaká nuda, naopak u mě převažovali nad těma akčníma, protože u těch si kameraman bohužel asi připomínal svůj dlouhodobý pobyt na houpačce nebo když si v dětství hrál ze zoomen dalekohledu a bohužel se mu tohle všechno vybavilo právě při natáčení akčních sekvencí zetkový války. Na druhou stranu mám proto jistý pochopení, protože ty akční scény jsou záměrně dělaný v obrovským tempu, kterou podporuje výborná hudba, nulový dialogy, prostě bum, bum, prásk, prásk případně ham, ham. Ve filmu jsem nenašel jediný hluchý místo a výškový záběry na řádící zombíky ve městech jsou naprosto skvělý. Zkrátka tady v tom filmu nuda žádnou party nepořádá. (26.06.2013)