Smrt čeká všude

Kathryn Bigelow je jediná svého druhu. Ne krásou, nebo intelektem, ale chápáním mužských pocitů a světa drsných chlapů, kteří když mají vybouchnout, tak bez toho nepohodlného ochranného obleku na sobě... Hurt Locker předvádí nezvyklou, ale efektní cestu jedné jednotky (vojáka) za pochopením vlastních potřeb a snad i "smyslu života". Na první pohled zaujme prostředím elitní jednotky odstraňující výbušnin, na druhý zaujme dokumentární styl(plus několika velice efektních zpomalených závěrů) a do třetice přidá prostředí Iráku, které je stále aktuální. Film uteče jako voda a divák si odnese slušné zamyšlení nad válkou i lidmi, což je velmi dobře, protože mnoho válečných filmů ve výsledku je jen "film" bez ničeho navíc, co by diváka dokázalo ovlivnit nebo donutit zamyslet se. Hurt Locker by fungoval i na kdejakém filmovém festivalu, protože nespadá do primitivního válečného filmu o vojákovi, co miluje svou zemi. Kathryn Bigelow je zvláštní úkaz, stejně jako její filmy, které by natočilo jen málo mužů stejně dobře. Snad příští čekání na další mužský film od ženské režisérky nebudeme muset čekat 6 let... Napoprvé jisté silné 4* a uvidíme na další shlédnutí... PS: obsazení s Guyem Pearcem a Ralphem Fiennesem je trochu zavádějící :) (15.02.2009)

"Tak jo", řekli si akademici! "Zmrd (opět sqělý translator distributora ! ) sice čeká jen někde, ale lokace a téma odpovídá aktuální zahraniční politice. Měl to být tenhle rok sice černoch, ale ženská taky dobrá!" Škoda, že američtí soudruzi zrovna nebrání demokracii a světový mír proti Německu! To by snad vyhrál Quentin, který si to jako jediný letos zasloužil. A to jsem se na to před rokem díval hlavně proto, že mám rád Guy Pearce. Než jsem si ho stačil vůbec všimnout, bum, a byl roztroušen po Blízkém východě a já jsem se zbývající dvě hodiny a šest minut bavil jen myšlenkou, jak ho, do prdele, ti scénaristé oživí, když nemají 3D strom života. A jestli tady ještě jednou nachytám nějakého Yntelektuála, co bude prohlašovat, že tohle je lepší než Černý jestřáb, najmu si na něj toho frajera, co nás málem tak elegantně zbavil Enšpígla!!! (11.03.2010)

Scénář: Mark Boal .. Kathryn Bigelow má v hlavě více testosteronu než kdejaký chlap - našemu světu rozumí a opět vytvořila drsnou podívanou. Válka je droga. Hurt Locker je jeden z prvních pořádných pohledů na Irácký konflikt. Neřeší politiku, jen pocity na bojišti. 85%. (08.02.2009)

Že by mě tohle oceňované oskarové drama srazilo do kolen, to rozhodně říct nemůžu, a do mé topky válečných filmů se taky nezapíše, na to příliš absentuje souvislá dějová linka a postavy jsou, snad s výjimkou hlavního hrdiny, opravdu jen načrtnuté. Jde vlastně o zachycení několika útržkovitých scén z působení jednotky zaměřené na zneškodňování náloží. Absolutně lze ocenit autentičnost ve smyslu zachycení celkové atmosféry v Bagdádu a Iráku zasaženém občanskou válkou. Ve srovnání se snímkem Kathryn Bigelow působí hollywoodské tzv. válečné filmy, jako např. Tři králové, spíš trapně. S autentičností jednotlivých scén a příhod hlavního hrdiny to už taková sláva nebude, jak napsal můj oblíbený uživatel flanker27, v reálu se určitě hraje daleko víc na jistotu a podobný sólista holdující adrenalinu by neměl pochopení ani u svých kolegů z jednotky ani, a to především, u svých velitelů. Odhaduju, že nejméně třikrát by si z předvedených eskapád vykoledoval ukončení mise. Americké jednotky jsou specializované a obvykle v případě mimořádných situací povolávají příslušné speciální jednotky na jejich vyřešení, aby se pyrotechnici pletli do práce ostřelovačům nebo čistili přilehlé sektory od teroristů, je pouhá fikce. Ocenit se na tomhle dramatu dá taky absence obvyklého vlasteneckého patosu, profláknutých klišé a především politické korektnosti. Kathryn Bigelow se vyhla i zbytečným naturalistickým nechutnostem, válka v jejím pojetí je stres, únava, stálé napětí, špína a čekání na konec mise. Celkový dojem: 80 %. (01.04.2010)