Smrt čeká všude

"Tak jo", řekli si akademici! "Zmrd (opět sqělý translator distributora ! ) sice čeká jen někde, ale lokace a téma odpovídá aktuální zahraniční politice. Měl to být tenhle rok sice černoch, ale ženská taky dobrá!" Škoda, že američtí soudruzi zrovna nebrání demokracii a světový mír proti Německu! To by snad vyhrál Quentin, který si to jako jediný letos zasloužil. A to jsem se na to před rokem díval hlavně proto, že mám rád Guy Pearce. Než jsem si ho stačil vůbec všimnout, bum, a byl roztroušen po Blízkém východě a já jsem se zbývající dvě hodiny a šest minut bavil jen myšlenkou, jak ho, do prdele, ti scénaristé oživí, když nemají 3D strom života. A jestli tady ještě jednou nachytám nějakého Yntelektuála, co bude prohlašovat, že tohle je lepší než Černý jestřáb, najmu si na něj toho frajera, co nás málem tak elegantně zbavil Enšpígla!!! (11.03.2010)

70%. Do bodky sa stotožňujem s Pomovým komentárom. Ten film má skvelú atmosféru, niekoľko strhujúcich momentov - osobne ma zasiahla scéna s načasovanou bombou na tele človeka - autentické vyobrazenie vojny, na ktorú sa nedívame ako na niečo, čo je mimo našu realitu, ale prežívame ju priamo telom aj dušou vďaka vojakom, ktorých veľakrát k bezohľadnosti prinútia okolnosti. Táto snímka nemá dramatické vyvrcholenie ani dej, ide čoby o dokumentárne zábery zachytávajúce celé to vojnové šialenstvo. Chvíľami som bola ohromená, chvíľami ma svet pyrotechnikov nudil k smrti, hoci je to realita, ktorá sa odohráva aj počas písania tohto komentára. Kathryn Bigelow dokázala najmä mužskému publiku, že na režisérskej stoličke dokáže sedieť aj žena a nie vždy je to len muž, čo dokáže vniesť do scenára vojnových filmov klasické "fuck, fuck, fuck". Okrem toho, v kútiku duše mu zazlievam, že vyfúkol Oscarov môjmu jasnému favoritovi, Cameronovmu Avatarovi. (20.05.2010)

The Hurt Locker je jiný, než ostatní filmové výpravy na Blízký východ z posledních let. Vůbec tu nejde o to, že všichni chtějí všechny zabít a ti špatní by měli za své činy pykat, ale spíš je nám dovoleno nahlédnout do duší vojáků, kteří každý den riskují svoje životy. Jen aby mohli další den vstát a jít zneškodnit novou bombu, která je má zabít. Někteří jsou kvůli tomu opatrní, jiní naopak jedou systémem "není co ztratit" a s přibývajícími minutami je čím dál tím zřetelnější, že smrt může přijít kdykoliv a odkudkoliv. Kathryn Bigelow ale naštěstí netlačí na pilu a zbytečně nevyrábí bezvýchodné situace v hollywoodském stylu, což z jejího filmu činí zajímavý a kvalitní přírůstek do žánru. 7/10 P.S. Jestli to někoho zajímá, tak Evangeline Lilly moc prostoru nemá. Její asi nejdůležitější scénou je okrajování mrkve :) (23.01.2009)

Syrový a realistický vhled do života pyrotechniků v Iráku? Možná. Mně to ale přišlo v první řadě jako ne moc uvěřitelná výpověď o tom, jaký ve slavné americké armádě panuje nebetyčný bordel a jak je plná nezodpovědných asociálů (na což klidně můžete namítnout, že je z nich přece udělala ta šílená válka a blablablabla, jenže filozofii tady neřeším). Jiná věc pak je, že si Kathryn Bigelow vybrala pro tenhle portrét vynikající dobu, pročež jí nemálo velmi známých herců neváhalo zahrát jakýkoliv štěk, a jak ukázaly Oscary, omotala si odbornou i laickou veřejnost (kromě několika publikačně činných vojenských veteránů) kolem prstu... a to se vyplatí!;) Ještě jiná věc ovšem je, že jí ti její "kluci šikovný" všechno zahráli jako z učebnice, a že to mozek sžírající vedro a neustálý oprávněný strach z každého čumila můžete z filmu cítit v každém záběru. Jasně, není tu klasický nosný příběh s nějakým tím obloukem, ale to se jednak u snímků vycházejících ze zápisků válečného zpravodaje stává, a druhak ho tady k ničemu nepotřebujete - tohle není Četa ani Black Hawk Down, ale regulérní psychologická sonda z válečného prostředí. A v tomhle ohledu nemůžete Hurt Lockeru upřít jeho kvality, byť samozřejmě můžete nesouhlasit s tou proklamovanou realističností (ona tu totiž tak nějak je a není, podle toho z jakého směru to vezmete). Já za sebe vím, že se na to celé velmi pravděpodobně už nikdy znovu nepodívám, ale že Rennerovu závěrečnou desetiminutovku, kterou bych si klidně pouštěl čas od času několikrát za sebou, bych si bez těch dvou hodin předtím nemohl vychutnat. 70% s varováním, že to opravdu není pro každého. (26.08.2012)

Oscars. Amíci mě trochu překvapili. Myslela jsem, že zvítězí ekologický příbeh o lásce, ovšem Hurt locker je do jisté míry vlastenecký film o těžkých chvilkách v Iráku a hrdinnýcho odvážných lidech, kteří jdou dobrovolně do války - to se jejich sdíček dotýká asi víc. Film jsem viděla už více jako před rokem a z hlavy mi tak nějak vyvanul. Bomba to není. (28.02.2009)