Danger Close: The Battle of Long Tan

Úvod filmu je příšerný komunistický Vietnam útočí na australsko/novozélandskou základnu vše kolem tam vybuchuje a někdo i po nich střílí a velitel pluku se tam prochází jak na módním molu (na obhajobu se mu nedivím někteří ti vojáci vypadají jak kdyby z tama došly nebo jsou přiteplení asi na to přispěla LGBT komunita) a směje se u toho jak piča přijde do velení s úplným klidem a jeho muži si zde hrají karty. To je opravdu reálné to i Rambo 2 by byl více podle skutečnosti než tahle scéna. Říkal jsem si no je to začátek třeba se to zlepší bohužel nezlepšilo skoro všechny postavy mě byly totálně u prdele (čestná výjimka je ta blondýna co tam zpívala a to jen proto, že tam byla 5 minut a nestihla mě nasrat navíc je to jediná ženská co je ve filmu ) a přál jsem jim smrt (nefunguje zde absolutně žádné soužití s postavama divák s nima netrpí a nepřeje si, aby přežily). Ke konci naskakuje velký sled wtf scén od komunistického Vietnamského vojáka co se zakempí v slaměné chýši 5 minut zaměřuje, aby se pak netrefil (tak hlavně, že měl na to čas a nikdo o něm nevěděl) po dalšího co se rozběhne proti nepříteli s nožem a on ho odstřelí (tady už mě moc nechybělo, abych se začal smát) a korunu tomu nasadí scény kdy vedle jednoho z vojáků vybouchnou 2 granáty on udělá salto a přežije pouze s raněnýma nohama (v reálu by ho to roztrhalo na sračky, ale nevadí srát na realitu ) a kdy se 2 velitelé nebo co to bylo hádají jestli tam mají poslat posily nebo ne (kdybych šel do mateřské školky a počkal si na to až se tam budou hádat dvě děti tak ta hádka by byla reálnější než tato trapárna co byla tady a to by ty děti nemusely být ani herci). Tak hlavně, že tu někdo (asi placený Rusáky) nadává na film Na Život a na smrt a píše jak to nebylo reálné tohle totiž o moc lepší není viz scény kdy u nepřítele vybuchují dělostřelecké granáty 5 metrů daleko a on umírá zatímco opačně to přežijou bez problémů (už chybělo fakt jen ,aby místo těch transportérů pro ně přišel ten John Rambo). 60 procent více nejdu (10.12.2019)

Bohužel to technicky nefunguje. Snaží se to být ačkové, ale spíš je to solidní béčko. Kamera žánru nesluší, světla připomínala spíš divadlo a dramaturgii chybí chemie. Pár záběrů totálně kazí přehnaný colorgrading a lokální úpravy (vrcholem je záběr na les, kdy polovina obrazu od horizontu nahoru je černobílá - to byl snad přehlédnutý omyl). (09.03.2020)

Podobně jako u jiných ne až tak známých zfilmovaných válečných střetů doporučuji si něco nastudovat i tady. Usnadní to orientaci, ačkoliv je fakt, že tady se to tvůrcům podařilo podat poměrně přehledně. Celkově se film soustředí především na samotný boj mezi ANZAC a Vietkongem, takže trochu rezignuje na postavy, ale i to krátké seznámení stačí k tomu, aby si k nim divák pocítil sympatie, což je i zásluha herců. Samotný Fimmel si ponechal něco z Ragnara, což je v tomto případě na místě, takže palec nahoru i za to. Samotná bitva zabírá většinu stopáže, což má za následek skutečnost, že místy působí staticky. Na druhou stranu z pohledu Australanů a Zélanďanů se jednalo spíš o poziční boj a snaha o autenticitu se cení. Navíc se mi strašně líbil prostor, jaký dostalo dělostřelectvo i komunikace mezi ním a bojujícími jednotkami. Od Australanů se jedná o slušnou práci, která dává vzpomenout na "vietnamské" klasiky. 80% (25.11.2019)

Xtá variance na válku ve Vietnamu, tentokrát z pohledu australské armády, se zapojením australských tvůrců a herců. Vizuál OK, ale o žádném průkopnickém stylu natáčení nemůže být řeč. Krásně zde vynikne preciznost a režijní virtuozita Mendese (1917), oproti rutinní střihové skladbě a limitovaným rozpočtem Danger Close. Fandové válečných filmů se na to podívají a to je tak všechno. (25.03.2020)

Dramatizace bitvy o Bánh chưng připomíná umaštěné ťamanské hladové okno pro socky, kde vám na rok nemyté pánvi a na ojetém motorovém oleji připraví ušlechtilý gurmánský zážitek v podobě Gà luộc z nefalšovaného kanálového kuřete za pouhých tědeťátči, povětšinou velmi účinné přírodní projímadlo. To v tom lepším případě. V tom horším vás po návratu z toho výživného a lehce stravitelného oběda s křečemi v břichu ještě navíc pohryže váš teriér. Asi to tenkrát, když u Mekongu narazila četa Aboridžinců na kompletní prapor Wutangklanu, nebyla žádná hậu môn a pro dramatické situace nebylo dozajista kam plivnout. Proto se domnívám, že vizualizovat onu událost tak, že deset polen zalehlých v mechu a kapradí, v čele s vrchním Vikingem, který zjevně v jakékoliv roli zvládá jedinou mimickou polohu, a sice culit se jak Ragnar do Valhally, ať se kolem děje cokoliv, dvě hodiny unyle pifá a metá zábavní pyrotechnikou na siluety rýžožroutů v oparu, přičemž se asi tak co deset minut jen převalí k jinému keři, to je přinejmenším režisérský, producentský a dramaturgický amatérismus a přinejvětším výsměch. (25.11.2019)